KSČM v Praze pro nulový hazard

(Publikováno v Haló novinách 23. září 2013, ZHMP zasedalo 19. září 2013)

Nulová tolerance hazardu, snaha zachránit dům na Václavském náměstí, koupaliště Lhotku či zeleň na Hanspaulce. Požadavek, aby se město vyjádřilo k předraženým externím zakázkám, tunelu Blanka a dostavbě metra A do Motolu. Žádost o osvětlení dohody k převodu akcií Pražské plynárenské na město. To vše najednání zastupitelstva hlavního města Prahy prosazovali zastupitelé za KSČM.

Přes snahu zastupitelky Marty Semelové (KSČM) prosadit nulovou toleranci ji zastupitelé hlavního města odmítli, pro se jich vyslovilo jen šestnáct. Místo ní schválili novou obecně závaznou vyhlášku, která od letošního listopadu snižuje počet herních míst. Podle Semelové je to sice posun k lepšímu, ale stále málo. Zastupitelstvo neschválilo ani méně radikální návrhy bývalé radní Aleksandry Udženije (ODS) na snížení počtu herních míst o více než devadesátku těch, která nesplňují vyhláškou daná kritéria, že nesmějí být v blízkosti státního úřadu, u školského či zdravotnického zařízení, nebo na omezení provozní doby od 10. do 22. hodin.

„Vyhláška stanoví místa, čas a omezení propagace hazardu – s tím samozřejmě souhlasím. Druhá věc je však způsob realizace. Tady se dostává do rozporu důvodová zpráva, která správně pojmenovává rizika hazardu, a jednotlivé paragrafy vyhlášky. Pokud si přečtete její přílohy, zjistíte, že řada městských částí požaduje větší omezení, ale hlavní město Praha jim nevychází vstříc,“ řekla Semelová.

Odmítla argumenty, které stojí na tom, že městské části mají z hazardu zisk. „Finance vynaložené na následky hráčství jsou mnohem vyšší, než ty, které se rozdělují městským částem z loterií. Proto je nutné, ruku v ruce s předloženou vyhláškou, přijmout i změnu metodiky rozdělování peněz za loterie. Není vůbec myslitelné, aby pokračovaly praktiky, že čím víc heren a automatů, tím víc peněz pro městskou část. Tento způsob rozdělování je v naprostém rozporu se záměrem snížit počet provozoven hazardu na území hlavního města,“ řekla zastupitelka.

Podpořila petici za nulovou toleranci, kterou předložili zástupci Strany zelených a podepsalo ji asi 1150 Pražanů. Právě návrh petentů na změnu vyhlášky, která by zahrnovala nulovou toleranci, si osvojila. Vyvracela i další námitky odpůrců nulové tolerance. „Argumenty, že se zvýší počet heren na černo, jsou mimo. I policie tyto námitky vyvrátila s tím, že dokáže tyto herny postihnout,“ řekla. Gamblerství podle ní stále víc ohrožuje mladší a mladší skupinu obyvatel. „Čím méně provozoven kolem sebe vidí, čím méně automatů budou moci legálně využívat, tím lépe pro ně i pro jejich okolí,“ dodala.

Za nájemníky z Barrandova

Jiný bod jednání se týkal bytů ve vlastnictví hlavního města. Navzdory nesouhlasu občanského sdružení Byty Barrandov, které zastupuje lidi žijící na pražském sídlišti Barrandov, se zastupitelstvo rozhodlo nabídnout tamním bytovým družstvům prodej čtyř panelových domů s byty. Problém je mimo jiné v tom, že domy jsou nabídnuty ke koupi i s dluhy, které již nyní dosahují částky kolem šesti milionů a mohou ještě vyrůst. Cena za metr čtvereční se v bytech, které město nabídlo k prodeji i v jiných částech Prahy, pohybuje v průměru kolem 16 až 17 tisíci korun.

Semelová upozornila na to, že celková částka, zahrnují i dluhy, je pro bytová družstva i nájemníky na Barrandově nepřiměřeně vysoká. Je i jejich rodiny by splácení zatížilo na desítky let. Nájemníci ani zástupci bytových družstev navíc dluhy nezpůsobili. Semelová neúspěšně navrhla, aby město družstvům dluhy odpustilo a pro jednotlivé technologické celky uplatnilo slevu de minimis podle pravidel EU. „V minulosti byla sleva družstvům slíbena,“ řekla. Vedení město ale bylo nekompromisní, podle radního Martina Dlouhého (TOP 09) bytová politika nikdy není spravedlivá.

V Dejvicích zeleň

Díky zastupiteli Petru Šimůnkovi (KSČM) se z části v pražských Dejvicích – na Hanspaulce, při ulici Šárecká – stává lokalita, oficiálně vedená pod městskou a krajinnou zelení, parky, historickými zahradami a hřbitovy. Doposud totiž byla tato plocha s mnoha vzácnými živočichy, v rozsahu 17 739 metrů čtverečních, vedena jako obytná, i když tam domy nejsou. V praxi to znamená, že území nebude možné v budoucnu zastavět. „Je neobvyklé, že se v Praze změní část, kde se může stavět, na zeleň, kde se stavět nesmí,“ uvedl Šimůnek. Většinou to totiž bývá naopak. Stejný návrh podalo více zastupitelů, on jediný ale písemně, proto mohl být odhlasován.

Ne převodu akcií Pražské plynárenské

Pražské zastupitelstvo nevzalo na vědomí text dohody o společném postupu mezi hlavním městem a společností E.ON Czech Holding AG, kterou schválila Rada hlavního města Prahy. Dohoda obsahuje společný postup při přípravě transakce spočívající v úplatném převodu akcií Pražské plynárenské Holding od E.ON (jako převodce) na hlavní město (jako nabyvatele). Po realizaci transakce by se hlavní město stalo jediným akcionářem Pražské plynárenské. Zastupitelé zároveň neuložili pražské radě pokračovat v jednání. Vedení Prahy dohodu hájilo tím, že ovládnutím sta procent akcí Pražské plynárenské by hlavní město získalo silný nástroj na přímé ovlivňování energetické politiky ve prospěch Pražanů. Zastupitel Lubomír Ledl (za KSČM) uvedl, že by to a priori neodsuzoval, nicméně to vyvolává řadu otázek. „Kdo na to Praze půjčí?“ zeptal se. Vyslovil obavu, aby to nedopadlo jako s Mosteckou uhelnou. Předložil proto pozměňovací návrh, podle kterého mělo zastupitelstvo uložit pražské radě, aby předložila návrh postupu k zajištění prostředků pro realizace záměru a informaci o dluhové službě, o celkovém stavu a vývoji. To se nakonec stalo součástí celkového návrhu, který ale zastupitelstvo neschválilo.

Boj o Kozákův dům

Pražští zastupitelé KSČM podpořili i petici požadující posouzení, zda je plánovaná demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice v souladu s dosud platným Strategickým plánem hlavního města Prahy. Petenti požadující záchranu domu zároveň chtěli prověřit závazné stanovisko Odboru památkové péče z roku 2010 a dodržování pravidel pro ochranu památek a novou výstavbu v Pražské památkové rezervaci a v památkových zónách. Semelová podpořila tyto i další požadavky, zastupitelstvo však její návrh většinově odmítlo.

Další osud domu určí i to, jak dopadne řízení v odvolání vedení Prahy proti územnímu rozhodnutí ke stavbě, která je plánována místo nynějšího domu. Pražští radní plánovanou stavbu považují za příliš vysokou. Bývalí ministři za TOP 09-STAN Jiřří Besser a Alena Hanáková v minulosti odmítli stávající Kozákův dům prohlásit za kulturní památku. „Sama jsem před časem bývalou ministryni Hanákovou v této záležitosti interpelovala. Ta mi tenkrát slíbila, že dojde k nápravě, bohužel však nakonec sama zastavila řízení, které by záchranu domu umožnilo,“ řekla Semelová. „Jedním z úkolů nás zastupitelů, by mimo jiné měla být ochrana historického prostředí města v zájmu lidí, kteří zde žijí. Těmto lidem se zbourání domu nelíbí a dlouhodobě proti tomu protestují. Já se k jejich názoru přikláním,“ dodala.

Na její slova agresivně zareagovali někteří zastupitelé, především z pravé části spektra. Nejdál zašel Jiří Liška (TOP 09), který Semelové řekl, že jako komunistka by měla o kulturních památkách mlčet. Zastupitelka se nenechala vyvést z míry. „Mandát mám od voličů. Sundejte si ideologické klapky z očí, začněte vnímat realitu a to, co Pražané chtějí,“ odvětila.

Osud koupaliště Lhotka

Komunističtí zastupitelé bránili i koupaliště Lhotka. Zastupitelstvo ale zamítlo návrh Semelové, aby koupaliště, obdobně jako například parky či historické zahrady, byla v Metropolitním plánu Prahy označena za nezastavitelné plochy. Zástupci občanského sdružení S.O.S. Koupaliště Lhotka totiž již předtím uplatnili vůči Metropolitnímu plánu připomínku, že pokud se koupaliště nezastavitelnými plochami nestanou, reálně hrozí likvidace koupaliště Lhotka, které již druhou letní sezónu nebylo dostupné veřejnosti a chátrá. Soukromý vlastník pozemku tam má totiž developerské záměry. Primátor hlavního města Tomáš Hudeček (TOP 09) se proti tomu, aby se koupaliště obecně nezastavitelnými plochami stala, postavil. Podle něj bude – na základě územního plánu – koupaliště Lhotka zachováno. Semelová nicméně na návrhu trvala, jeho schválení by totiž pro koupaliště, které podle ní hojně navštěvovaly rodiny s dětmi z celé Prahy, znamenalo větší jistotu.

Drahé služby pro magistrát

Semelová otevřela také problém najímání externích právních služeb pro pražský magistrát. V interpelaci na primátora Hudečka uvedla, že podle veřejně dostupných zdrojů sihlavní město najímá právní služby za 2800 korun na hodinu, v některých případech i za víc.

„V tisku se objevila informace, že městu byly na základě smlouvy o poskytnutí právní pomoci účtovány v několika případech částky dokonce nad 3000 korun za hodinu bez DPH, minimálně jednouaž za 4500 korun. Přitom Magistrát hlavního města Prahy má vlastní legislativní a právní odbor, jehož součástí je několik oddělení, v němž zaměstnává dostatečné množství právníků,“ řekla Semelová.

Chtěla osvětlit, jaká je výše sazeb, za níž jsou právníci najímání, kdo právní služby pro magistrát vykonává a proč a na jaké služby si magistrát externí pracovníky najímá.Ve stejném duchu podle jejích slov postupuje i pražský Dopraví podnik, který vypisuje výběrová řízení na činnosti, které by měli běžně řešit pracovníci podniku. „Je pravda, že jsou na tuto činnost najímány drahé advokátní kanceláře, které navíc, aby zakázku dostaly, musí složit nějakou jistinu? K čemu tato jistina slouží? Nejde o jistou formu úplatku? Je pravda, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky dopravního podniku na právní služby je 80 milionů korun?“ zeptala se.

Primátor přehodil odpověď na radního Lukáš Manharta (TOP 09), do jehož kompetence problematika spadá. Ten uvedl, že se záležitost snaží řešit, ještě letos bude podle něj hodnotící komise vyhodnocovat nabídky, ke kterým město vyzvalo. Nové smlouvy by měly být uzavřeny k roku 2014, jednotlivé advokátní kanceláře budou podle něj soutěžit o nejnižší nabídku. On sám podle svých slov chce, aby externí služba byla poptávána jen v momentě, kdy je to nezbytně nutné. Semelová reagovala, že snahu sice vítá, ale postrádá konkrétní odpovědi na otázky, které položila. Požádala, aby jí bylo odpovězeno písemně.

Ticho o Blance a metru Motol

Semelová navrhla také zařazení bodu o financování dopravního tunelu Blanka a dostavby metra A do Motolu. Zastupitelstvo to však odmítlo. Upozornila na to, že financování stavby tunelu zkoumá Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. „Zabývá se podezřením z porušení pravidel hospodářské soutěže a trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, vyšetřování se má týkat usnesení radních z loňského prosince, že by se některé neprovedené práce hradily zálohou ve výši 2,5 miliardy korun. Řeší se, zda takzvané vícepráce nepřekročily zákonný limit 20 %,“ uvedla.

Podobné problémy podle jejích slov doprovázejí právě i dostavbu metra A do Motolu. „Městu hrozí milionové pokuty, pozastavení stavby a policejní vyšetřování. Navíc je ohroženadotace z EU ve výši až 8 miliard korun. Výsledky auditu pražského Dopravního podniku hovoří o zavádějících dokumentech k výběrovému řízení, správním deliktui možném trestném činu,“ řekla.

Z auditu ministerstva financí podle ní vyplývá, že zakázky na stavby mohly být nastaveny diskriminačně a úředníci navrhli pokutu až ve výši 3,5 miliard korun. Zastupitelka připomněla, že podle vnitřní kontroly v Dopravním podniku se vícepráce měly vyšplhat na 40 % ceny zakázky, přičemž Evropská unie uznává pouze 10 %.

„Podle auditorů připadá v úvahu pokuta dopravnímu podniku až do výše 10 % ceny zakázky nebo 20 milionů korun, pokud nelze zjistit celkovou cenu zakázky. Kdo to zaplatí? Kdo ponese osobní, hmotnou a trestní odpovědnost? Neodnesou to nakonec opět občané, kteří to nezavinili, například zdražením jízdného a předplatného?“ uzavřela Semelová. Další jednání pražského zastupitelstva se uskuteční počátkem listopadu.

(za)

KSČM na pražském zastupitelstvu se brala za školy, bezdomovce, koupaliště i důstojnou privatizaci bytů

(Publikováno v Haló novinách 11. listopadu 2013, ZHMP zasedalo 7. listopadu 2013)

Zabránění vzniku fondu, který by ubíral finance školám a mohl by pro ně být dokonce osudný. Pokus o otevření otázek kolem dostavby metra trasy A. Zájem o osud bezdomovců, zkoušeného koupaliště Lhotka či kolumbární zdi na Olšanech. Kritika zdviženého prostředníčku Davida Černého i toho, že z jednacího sálu úřední budovy zmizel portrét prezidenta ČR. Pomoc lidem bojujících o důstojnou privatizací bytů nebo podíl na rozjetí petice požadující participativní rozpočet města. To vše stojí za pražskými komunistickými zastupiteli.

Pražští zastupitelé vyřadili ze čtvrtečního jednání návrh na zřízení Fondu Rozvoje investiční výstavby hlavního města Prahy. Dali tak na doporučení předsedy Unie školských asociací CZESHA Jiřího Zajíčka a dalších ředitelů škol, kteří před vznikem fondu varovali. „Musím vyjádřit velké znepokojení nad připravovaným fondem. Zcela jistě by odvedl část investičních prostředků mimo školy, což kvalitě vzdělávání nemůže prospět,“ řekl Zajíček. Podle něj by se jednalo až o polovinu z investičního fondu škol. Jeho návrh si osvojilo několik zastupitelů, mezi nimi například předsedkyně klubu KSČM Marta Semelová. Kdyby totiž fond vznikl, mnohé školy by musely omezit nutné opravy a údržbu.

Semelová se opět, obdobně jako na zářijovém jednání zastupitelstva, snažila na program schůze prosadit podání informace primátora Tomáše Hudečka (TOP09) o situaci v Dopravním podniku Praha ve spojitosti s dostavbou metra A do Motolu. „Podle auditu, který proběhl, došlo k velkým pochybením,“ řekla. Připomněla nejen následné odvolání auditora hlavního města, ale i vznesené trestní oznámení, odvolání ředitele dopravního podniku či porušení zákona o veřejných zakázkách. „Ministerstvem dopravy byla udělena nejvyšší pokuta EU ve výši 4,2 miliardy korun,“ upřesnila. „Dopravní podnik porušil smlouvu s Evropskou investiční bankou. Praha tak může přijít i o peníze z dlouhodobé půjčky od této banky ve výši 11 miliard korun,“ uvedla. Dopravní podnik už z půjčky na stavbu metra vyčerpal 8,5miliardy, zbývající částku by banka měla vyplatit. Zastupitelé ale bohužel zařazení bodu neschválili – Michal Štěpán (TOP09) její návrh odpálil tím, že má přijít na dopravní výbor. „Závažné věci mají být projednány zastupitelstvem, nejen na výboru. Moje žádost o informace je relevantní,“ reagovala Semelová.

Město by mělo jednat zodpovědně

Za požadavek se postavil i zastupitel Lubomír Ledl (za KSČM). „Takové věci je opravdu třeba projednávat na zastupitelstvu. Ne aby se zastupitelé informace dozvídali ze sdělovacích prostředků,“ řekl. Uvedl příklad, kdy se komise pro využívání veřejného prostoru v rámci památkové rezervace jen nedbale zabývala projektem sdružení Auto*Mat Nábřeží žije. „Od občanských sdružení očekáváme, že budou přicházet s návrhy, které vypadají sympaticky, ale mohou přinést komplikace, město by je ale mělo posuzovat zodpovědně. Zde si komise vyžádala materiály a mezitím se uskutečnilo na zkoušku několik víkendů, kdy bylo uzavřeno Smetanovo nábřeží a kus Křižovnické ulice. Mělo to spíš negativní dopady,“ řekl.

Komunističtí zastupitelé Semelová, Ledl a Petr Šimůnek nepodpořili zřízení Institutu plánování rozvoje hlavního města Prahy. Předmětem činnosti této příspěvkové organizace má být především zajišťování koordinace v oblasti strategického či územního plánování a rozvoje, infrastruktury města nebo veřejného prostoru. „Navrhovanou organizační změnou se završí proces územního rozvoje a výstavby Prahy. Prakticky má být dána volná ruka velkým investorům. Proces byl zahájen již před dvaceti lety zrušením dobře fungujícího útvaru hlavního architekta Prahy a v poslední době se završuje snahou vypracovávat místo územního plánu takzvaný metropolitní plán, který má vytvořit podmínky pro volnější rozhodování o výstavbě Prahy. Předložený návrh není navíc věcně zdůvodněn. Chybí analýza práce útvaru rozvoje. Co se osvědčilo, co ne, co a proč se má změnit,“ odůvodnila stanovisko KSČM Semelová.

Návrh byl podle ní příliš všeobecný a některé směry práce institutu zcela nepochopitelné. „Má například vzniknout oddělení ´teorie tvorby urbanismu a architektury´.To přece na úroveň magistrátu vůbec nepatří. Již v současné době, tedy před vznikem institutu, jsou z práce uvolňováni pracovníci s dlouholetou praxí a ve větším počtu jsou přijímáni především mladí architekti. Bez praxe, bez zkušeností… Oprávněně se ozývají názory, že jde o ´dobré trafiky´,“ uvedla. Upozornila i na formální chyby – chybí jí informace o tom, kolik bude vše stát, nad projektem se podle jejích slov vznášejí i další otazníky.

Zeď na hřbitově k výročí začátku války

Komunističtí zastupitelé vystupovali i k dalším bodům jednání. Ledl se kupříkladu zajímal o zajištění systému nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem, konkrétní odpovědi od radního Jiřího Nouzy (TOP09) se ale zatím nedočkal. Ledla zajímal i stav kolumbární zdi na Olšanských hřbitovech. „Jedná se o zeď za pohřebištěm, za pravoslavnou kaplí,“ upřesnil. Jsou tam pohřbeni hlavně italští vojáci. „Praze to dobré jméno nedělá,“ dodal. Radní Martin Dlouhý (TOP09) odpověděl, že se tam nacházejí oběti první světové války. Přiznal, že zeď je v katastrofickém stavu. „Ke stému výročí zahájení první světové války by mělo být vše dáno do pořádku, do té doby by měla být zeď opravena,“ uvedl. Jedná se o datum 28. července 1914, kdy byl přesně před sto lety zahájen dělostřelecký útok na Bělehrad. „Tomu se říká světlo na konci tunelu,“ kvitoval příslib Ledl.

Přežijí lidé bez domova zimu?

V rámci ústních interpelací se Semelová zeptala na situaci týkající se lidí bez domova. „Chci ocenit, že dochází ke zřízení nového dispečinku, spojeného s terénní službou. Že je nabízena možnost ubytování lidem, kteří nemají střechu nad hlavou a musejí jezdit dopravními prostředky, aby se zahřáli. Chválím také koncepci týkající se bezdomovectví, jsou tam velmi dobré náměty, včetně zřízení zdravotních středisek a bytů. Jsou ale na realizaci koncepce vyčleněny peníze? Také by mě zajímalo, jak došlo ke ´snížení´ počtu bezdomovců. Vždy byl uváděn počet přes tři tisíce, najednou jsem četla, že jich je jeden či dva tisíce,“ uvedla. Vyzvala vedení města, aby otázku řešilo ve spolupráci s městskými částmi. Blíží se zima a je důležité, aby lidé bez domova opět neumrzali, jako v minulých letech, kdy město zimní pomoc podcenilo. Podle Semelové není ani nyní dostatečný počet lůžek v azylových domech a podobných zařízeních.

Radní Dlouhý reagoval, že město má nyní jednu ubytovnu navíc a počet lůžek by podle něj měl stačit. V rezervě jsou případně ještě stany, které loni využity nebyly. Co se týče počtu lidí bez domova, jedná se podle něj jen o odhady, vycházející z toho, kolik lidí vyhledá pomoc. Semelová uvedla, že je za novou ubytovnu ráda, ale i tak jí přijde, že kapacita lůžek dostatečná není.

Co bude s koupalištěm Lhotka?

Ohledně koupaliště Lhotka Semelová interpelovala radního Jana Vašíčka (TOP09).  Připomněla, že se jedná o rekreační oblast, kam chodívaly celé rodiny nejen z dané lokality. „A nyní je v létě koupaliště stále zavřené,“ řekla. „Občany to trápí, vzniklo tam občanské sdružení, které sesbíralo podpisy pod petici,“ řekla. Připomněla, že soukromý majitel, společnost Eco-Investment, tam plánuje výstavbu rezidenčních bytů. „Loni bylo přislíbeno jednání s firmou. Jak vše nyní probíhá?“ zeptala se. Vedení města vytkla to, že občanský text interpelace, která se ke koupališti vztahovala, byla smazána ze zápisu jednání zastupitelstva a až po urgencích tam byla doplněna zpět. Vašíček reagoval, že koupaliště bylo v roce 2005 prodáno na základě rozhodnutí vlády, prostřednictvím Fondu národního majetku. Město podle něj s vlastníkem jedná, majitel ale jednání přerušil, protože jedná s Prahou 4 o náhradních pozemcích v Jeremenkově ulici. Pokud to nevyjde, bude jednat s magistrátem o lokalitě Kamýk. Termín případné dohody zatím není znám.

Z jednacího sálu se vytratil obraz Zemana

Třetí ústní interpelací se Semelová obrátila na radního Václava Novotného (TOP09). Uvedla, že se k ní dostaly stížnosti od občanů, kteří protestovali proti zdviženému fialovému prostředníčku, který na pontonu na Vltavě instaloval výtvarník David Černý. „Pokud má pan Černý potřebu vyjadřovat názory, ať tak činí soukromě, nikoli ve spolupráci s magistrátem,“ řekla Semelová. Dodala, že nemíní rozebírat, kam byl prostředníček směřován (na Pražský hrad – pozn.  red.). Podivila se zároveň nad tím, že pražská rada zřejmě odstranila obraz prezidenta z úřední jednací místnosti magistrátu. Obraz Miloše Zemana totiž při jednání v zasedací místnosti nebyl. Na „ztrátu“ obrazu prezidenta Novotný ani primátor Hudeček nereagovali. „Je to nedůstojné,“ reagovala pro náš list Semelová.

K dílu Černého Novotný sdělil, že na umístění pontonu s prstem na řece, který byl 26. října odstraněn, nemá magistrát žádný vliv. Dotaz Semelové měl ale důvodné opodstatnění především proto,že v minulosti byly počiny výtvarníka Černého posvěceny z nejvyšších míst – například v létě 2011 byl na Vltavě, mezi Střeleckým mostem a Smetanovým nábřežím, instalován ponton s růžovým tankem, na kterém byl také vztyčený prostředníček. Akci tehdy pořádala obecně prospěšná společnost Opona a záštitu převzali tehdejší ministři zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP09), obrany Alexandr Vondra (ODS) i pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

Zastupitelka opět usilovala o slevu na bytech

Zastupitelstvo se opětovně zabývalo byty ve vlastnictví hlavního města. Semelová znovu, jako na minulém jednání, navrhla, aby si nájemníci mohli od města byty koupit se slevou de minimus podle pravidel Evropské unie, což by ceny bytů výrazně snížilo. To zastupitelstvo odmítlo. Nakonec privatizaci těchto bytů vůbec neschválilo. Zastupitel Ivan Kabický (ODS) se navíc pohoršoval nad zástupkyněmi občanského sdružení Byty Barrandov – podle něj „pouštějí hrůzu“ na zastupitele.

Semelová oponovala: podle ní na ně zastupitelé působí nevěrohodně, protože jim každou chvíli slibují něco jiného. Zastupitelstvo se rozhodlo nabídnout bytovým družstvům na Barrandově prodej panelových domů s byty už na minulém zastupitelstvu. Problém byl ale mimo jiné v tom, že domy byly nabídnuty ke koupi i s dluhy kolem šesti milionů korun, které by mohly ještě vyrůst.

Lidé by se podíleli na rozpočtu Prahy

S interpelací týkající se informace o petici, která žádá zavedení participativního rozpočtu, vystoupil Václav Exner z Alternativy zdola, bývalý poslanec KSČM. O petici Haló noviny již informovaly – členy petičního výboru jsou zastupitelé za KSČM a ČSSD spolu se zástupci občanských iniciativ sdružených ve Spojenectví Práce a Solidarity. Exner informoval primátora Hudečka, že petice, která se týká posílení práv občanů prostřednictvím participativního rozpočtu, byla zahájena. „Nejméně ve třech tisících městech participativní rozpočet už je, měl by dorazit také do hlavního města České republiky. Znamená to, že určitou část rozpočtu mohou posoudit a rozhodnout sami občané,“ řekl. Nejblíže k ČR se podle petentů rozvíjí v Bratislavě a v několika německých městech, například v Berlíně. Zástupce petentů dodal, že ointerpelaci informuje předem, aby se to primátor nedozvídal nepřímo. Bývalý primátor Svoboda se podle jeho slov vyjadřoval k obdobným návrhům pozitivně.

Hudeček reagoval, že si nedokáže představit, že by lidé rozhodovali o financování veřejných služeb – nemají prý představu, jaké veřejné služby využívají oni, ani jejich sousedi. „Je to levicová věc. Participativní rozpočet nemůže mít u pravicového vedení města oporu,“ řekl. Exner reagoval, že třeba pod tíhou argumentů vedení města postoj přehodnotí. Sběr podpisů bude ukončen 31. ledna 2014, participativní rozpočet by podle petentů mohl být v Praze uplatněn počínaje rokem 2015.

KSČM pro odvolání radní Vorlíčkové

Zastupitelstvo se zabývalo například i Koncepcí protidrogové politiky hlavního města Praha na období 2013 až 2020. Komunističtí zastupitelé hlasovali proti jejímu přijetí, souhlasili s argumenty, že nebyla dostatečně prodiskutována se všemi zainteresovanými složkami (městskými částmi, policií, zdravotníky…) a je postavena především na takzvaných aplikačních místnostech, kde lidé závislí na drogách mohou za daných podmínek nadále užívat tyto zdraví a životu nebezpečné látky. Zastupitelstvo také třeba odmítlo návrh na odvolání radní Evy Vorlíčkové (TOP09), která je v radě odpovědná za IT projekty nebo veřejné zakázky a spolu s dalšími je policií obviněna v kauze Opencard. Zastupitelé KSČM hlasovali pro její odvolání – na rozdíl od zastupitelů ČSSD, kteří nebyli hlasování přítomni. Následně na návrh sociálních demokratů byla schválena „pouhá“ výzva k tomu, aby radní setrvání ve funkci zvážila. Také tento návrh komunisté podpořili, Vorlíčková ale výzvu nevyslyšela. Poslední letošní jednání pražského zastupitelstva se uskuteční ve čtvrtek 12. prosince.

(za)

Pražští zastupitelé za KSČM hájili zájmy lidí nejen při rozpočtu

(Publikováno v Haló novinách 16. prosince 2013, ZHMP zasedalo 12. prosince 2013)

Rozpočet, Blanka, odkup akcií Pražské plynárenské. Na poslední schůzi pražského zastupitelstva v letošním roce bylo rušno. Komunisté navrhovali jak odvolání rady města či změny v rozpočtu, tak usnesení k tunelovému komplexu. Vystupovali proti prodeji domu na Václavském náměstí, který zastupitelstvo nakonec neschválilo. Opět se postavili za lidi z Barrandova i odjinud, kteří dlouhodobě usilují o své byty. Neúspěšně se snažili, aby peníze určené církvím byly přesunuty potřebným. Zastupitelé KSČM byli jako jedni z mála přítomni interpelacím občanů…

Komunističtí zastupitelé byli aktivní hned při schvalování programu poslední schůze pražského zastupitelstva v letošním roce. Za klub zastupitelů KSČM předložila jeho předsedkyně Marta Semelová návrh na odvolání Rady hlavního města Prahy. Informace o důvodech byly publikovány v pátečním rozhovoru s ní pod názvem Praha se stala synonymem pro korupci (Haló noviny, 13. 12. 2013). Pro návrh hlasovalo sedmnáct zastupitelů, schválen ale nebyl. „Byla jsem příjemně překvapená, čekala jsem, že pro odvolání budeme hlasovat pouze my. Jak se však ukázalo, návrh našel podporu také u představitelů jiných stran,“ reagovala Semelová.

Komunističtí zastupitelé aktivně vystupovali také k návrhu rozpočtu města na příští rok. Město bude v následujícím roce hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 45,1 miliardy korun, s penězi přesunutými z letošního roku bude rozpočet čítat 49,6 miliardy korun. Petr Šimůnek uvedl, co komunisté na rozpočtu oceňují a co jim naopak vadí. „Vítáme například zvýšení počtu strážníků a navýšení mezd nebo vytváření finanční rezervy na úhradu dluhů v letech 2019 až 2023,“ řekl. Kritizoval naopak nesystémové vydávání peněz. Uvedl i konkrétní příklady. „Děláme metro D, ale zapomínáme na technické vybavení pro nové tramvaje. U těch je přitom třeba zmodernizovat vozovny – aby se nestalo, že budou všechny nové tramvaje stát kolem vozoven, protože ty nebudou přizpůsobeny jejich technickému stavu. Když kupuji auto a je trochu větší, také mu nejdřív uzpůsobím garáž a pak ho teprve přivezu,“ upřesnil pro Haló noviny. „Kupujeme autobusy za miliardy korun, ale dokud není uhrazeno právě vybavení pro tramvaje, nač je kupovat…,“ dodal. Praha je podle něj dobře dopravně vybavena, jen je třeba postupovat systémově.

Aby se peníze na bydlení nerozplynuly v rozpočtu…

„Praha plánuje privatizaci bytového fondu za 3 miliardy korun. Je třeba, aby tyto prostředky zůstaly v oblasti bydlení – na malometrážní byty či rekonstrukce. Aby se nerozplynuly v rozpočtu,“ doplnil. K rozpočtu vystoupila i Semelová. Upozornila na převody nevyčerpaných prostředků z letošního na příští rok. Jsou v celkové hodnotě 4,5 miliardy korun, přičemž loni to bylo jen 1,612 miliardy korun. „Svědčí to o nepřipravenosti některých plánovaných akcí,“ řekla. Uvedla konkrétní příklady: městskou infrastrukturu – například protipovodňová opatření (164 milionů korun) či dopravu (3 776 830 000 korun). Zarážející jsou podle ní i převody ostatních akcí v celkové výši 480 milionů a 775 tisíc korun. „Evidentně se špatně plánuje,“ podotkla. Jako příklady uvedla rozvoj obce (Kolektor Hlávkův most či Rekonstrukce Šlechtovy restaurace), dopravu, školstvíči bezpečnost.

Ocenila posílení mzdových prostředků pro pracovníky ve školství – v celkové výši 300milionů korun.  Na druhou stranu kritizovala do rozpočtu zahrnuté odvody příspěvkových organizací na rozvojový fond. Připojila se proto k návrhům, které tyto odvody v částce převyšující 208 milionů korun ruší. Zastupitelstvo se nakonec postavilo proti odvodům. „Jaký má význam stanovovat školám odvod z investičního fondu ve výši 35 %, místo toho, aby byly motivovány k jeho využívání nejen na investice, ale i na financování údržby a oprav majetku, který příspěvková organizace používá pro svou činnost, jak to předpokládá zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů?“ řekla.

Církvím na úkor lidí v nouzi, komunisté prosazovali opak

Obdobnou připomínku vznesla i k jiným kapitolám rozpočtu – například k Zdravotnictví a sociální oblasti. V kapitole Kultura a cestovní ruch navrhla snížit výdaje v odboru památkové péče magistrátu o 15 milionů korun na památkové objekty ve vlastnictví církví a náboženských společností. Odkázala v této souvislosti na takzvané církevní restituce. Církve a náboženské společnosti mají dostat lesy, pozemky a budovy v hodnotě 75 miliard korun a finance ve výši 59 miliard korun, které se vzhledem k inflaci mohou vyšplhat až na 96 miliard korun. Zastupitelstvo její návrh odmítlo.

O 7 milionů korun naopak navrhovala navýšit rezervu na přestavby škol a akce městských částí, určených na rozšiřování kapacit mateřských škol a výstavbu jeslí – v kapitole Školství, mládež a sport. V kapitole Zdravotnictví a sociální oblast navrhovala zase navýšit o 1 milion a 800 tisíc korun podporu sociálních služeb pro městské části Praha 1 až  22,aby měly dostatek prostředků na jejich zajištění. O těchto návrzích však zastupitelé ani nehlasovali – proto, že nebyl schválen právě výše uvedený návrh, kdy by peníze byly zkráceny památkovým objektům ve vlastnictví církví. Ze stejného důvodu nehlasovali ani o návrhu Semelové na navýšení peněz pro řešení problematiky bezdomovectví. Z rozpočtu na ni půjde 54 milionů, Semelová navrhovala dalších 6 milionů a 200 tisíc. V tom se zřetelně ukázal rozdílný přístup pravice a levice, respektive pravicové a levicové opozice v Praze. Zatímco Semelová (která si uvědomuje, že ve stávajícím společenském systému se může – nikoli vlastní vinou – na ulici ocitnout prakticky kdokoli) chtěla prostředky na řešení bezdomovectví posílit, zastupitelé ODS původní částku 54 milionů kritizovali – podle nich je už tak vysoká, natož ji navyšovat. „Příliv bezdomovců v Praze se může kvůli takové částce navýšit,“ uvedla bývalá radní Aleksandra Udženija. Zastupitel Rudolf Blažek dokonce navrhoval částku předloženou vedením města snížit.

Radní se budou zabývat podnětem KSČM k Blance

Hodně času zastupitelé strávili také projednáváním informace o současném právním i faktickém stavu budování tunelového komplexu Blanka, kterou si vyslechli z úst náměstka primátora Jiřího Nouzy (TOP 09). Opoziční zastupitelé vyčítali primátorovi Tomáši Hudečkovi (TOP 09) především to, že stavba byla pozastavena. V rozpravě k tomu vystoupil i zastupitel Prahy 13 za KSČM Jan Zeman, který zastavení výstavby Blanky označil z mnoha důvodů za absurdní. Zastupitel Šimůnek řekl, že každá taková stavba výrazným způsobem omezuje občany Prahy v běžném životě, je proto nutné vše náležitě prodiskutovat. „Blanka zasahuje tři velké pražské obvody, má vliv na celé město. Zastupitelé se ale vše dozvěděli ze sdělovacích prostředků, je otázkou, zda nemělo být svoláno mimořádné zastupitelstvo,“ dodal. Zastupitelstvu předložil následující usnesení: „V souvislosti s výstavbou trojského tramvajového mostu a pozastavením prací na tunelu Blanka nemůže být dokončena přeložka nové tramvajové tratě Holešovické nádraží-Kobylisy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy žádá primátora a radního pro dopravu řešit až do znovuuvedení tramvajového spojení do provozu zkrácení intervalů metra na trase C, a to i mimo dopravní špičku. Termín: neprodleně.“ Zastupitelstvo sice usnesení nepřijalo, radní Jiří Pařízek (TOP 09) nicméně slíbil, že se tím bude zabývat a zadá potřebné propočty. „Přístup radního oceňuji,“ reagoval pro náš list Šimůnek.

Diskuse se strhla také kolem uplatnění předkupního práva města na odkup 742 580 akcií v Pražské plynárenské Holding. V ceně 2 145 200 000 korun odspolečnosti E.ON Czech Holdig AG. Zastupitel Lubomír Ledl (za KSČM), řekl, že si neumí představit, že by s tím E.ON souhlasil. Opoziční politici totiž neměli možnost nahlédnout do veškeré dokumentace související s transakcí. „Zajímalo by mě, na základě čeho Praha vyvíjela aktivitu a jak se na to tváří E.ON,“ uvedl. „Existuje víc otázek než odpovědí. Nejasností je tolik, že pro materiál nemohu hlasovat,“ dodal. Nehlasovali pro něj ani další zastupitelé KSČM. Ledl řekl,že by uvítal, kdyby se zastupitelstvo záležitostí zabývalo déle, aby mělo k dispozici všechny potřebné informace.

KSČM pro pomoc Barrandovským, proti prodeji domu na Václaváku

Zastupitelstvo jednomyslně schválilo privatizaci bytů ve vlastnictví hlavního města, což se týká například bytů na Barrandově. Na minulém jednání prodej schválen nebyl, Semelová tehdejší hlasování KSČM odůvodnila tím, že komunisté dlouhodobě nesouhlasili s tvorbou ceny za byty a neúspěšně navrhovali slevu de minimis podle pravidel Evropské unie, což by cenu výrazně snížilo. A tak původně návrh nepodpořili. „Nadále jsme ale jednali se zástupci občanského sdružení Byty Barrandov i dalších občanských sdružení, zájem o koupi bytů trvá, a tak nyní materiál podpoříme,“ avizovala před hlasováním. Krátc epředtím Věra Grandová z OS Obecní byty Praha 11, která na zastupitelstvu s požadavkem o privatizaci bytů vystoupila, pomoc a podporu Semelové Barrandovským v projevu ocenila. Zastupitel Ivan Kabický (ODS) následně řekl, že je dobře, že na jednání nevystupují členky občanského sdružení Byty Barrandov, které hovořily například na minulém jednání. Jejich vystoupení se mu nezamlouvalo. „Nyní je shoda,“ řekl. Podle něj je to signál pro občanská sdružení, aby se do jednání „moc nevrtala“. Na to reagovala Semelová: „Zástupkyním sdružení jde o zájmy občanů bydlících v bytech, nebyly to ony, které by prodej poškozovaly.“

Zastupitelé naopak neschválili prodej 7/8 domu na Václavském náměstí, který letos na návrh tamního vedení radnice schválila městská část Praha 1. Větší část domu chtěla prodat za 153 125 000 korun. I přesto, že s tím nesouhlasila část „jedničkové“ opozice i občanů. Podle znaleckého posudku se totiž hodnota domu pohybuje kolem 300 milionů korun, na jeho koupi by navíc na základě předkupního práva měla nárok společnost Václavské náměstí 39, která v současné době vlastní 1/8 domu a je tedy menšinovým vlastníkem. Následně prodej domu schválila pražská rada, která později své rozhodnutí revokovala. Proti prodeji domu se na jednání pražského zastupitelstva postavila také Semelová.  „Vím, že proběhla jednání na městské části Praha 1 i jednání s radním Vašíčkem. Jedna věc je cena, druhá historická hodnota, a třetí, že je to jeden z mála domů na Václavském náměstí, kde ještě stále bydlí lidé. Naším zájmem by mělo být, aby nedocházelo ke stále většímu vybydlování centra města. Chápu obavy obyvatel domu. Dům by se podle mého názoru prodávat neměl,“ řekla. Radní Jan Vašíček (TOP 09) řekl, že je také proti tomu, aby se dům za stávajících podmínek prodával. Takový názor hlasováním podpořila drtivá většina přítomných zastupitelů, dům se tedy prodávat nebude.

Při interpelacích zely lavice prázdnotou, komunisté nechyběli

V rámci interpelací se Semelová obrátila na radního Vašíčka s dotazem týkajícím se veřejného osvětlení. Připomněla, že tento měsíc končí smlouva Prahy na údržbu veřejného osvětlení s firmou ELTODO-CITELUM, za kterou město doposud platilo obrovské finanční částky. „Proto město vyhlásilo otevřené zadávací řízení, do kterého se přihlásilo devět firem,“ řekla. Informace se dočetla v médiích, kde bylo také uvedeno, že jde většinou o firmy ze stávajících struktur kolem Eltoda a Pražské energetiky. „Tedy tradičních dodavatelů pražského magistrátu,“ upřesnila Semelová. Nejnižší cenu 59 milionů nabídl subjekt pod vedením ID Stavby group – ale městu se tato nabídka zřejmě nezamlouvá… „Je to tak? A případně, proč?“ ptala se Semelová. Vašíček uvedl, že zastupitelce odpoví písemně. Druhá její ústní interpelace se měla týkat čerpání dotací, tedy oblasti, kterou (spolu s IT) měla ještě před jednáním zastupitelstva v kompetenci radní Eva Vorlíčková (TOP 09). Hudeček ale v rámci zasedání nečekaně oznámil prohození kompetencí, na kterém se domluvila rada, Vorlíčková za dané oblasti už zodpovědná není. To přítomným opozičním zastupitelům, kteří chtěli kritizovat její práci, vyrazilo dech. A tak Semelová interpelaci raději stáhla. „Předložím ji písemně, abych dostala relevantní odpověď,“ odůvodnila to.

Při ústních interpelacích občanů, kteří při nich mají možnost obracet se na vedení Prahy s nejrůznějšími dotazy i názory, zel jednací sál takřka prázdnotou. Jako obvykle. Komunističtí zastupitelé ale opět nechyběli, a tak si jako jedni z mála vyslechli připomínky veřejnosti k veřejnému prostoru, Metropolitnímu plánu, památkové ochraně, bezbariérovosti či dopravní situaci na Spořilově… Tedy to, co zastupitel ke své práci, pokud ji vykonává ve veřejném zájmu, potřebuje znát.  Tentokrát ale, na rozdíl od minulé schůze, nechyběl v jednacím sále portrét prezidenta Miloše Zemana. Semelová minule upozornila, že ze sálu zmizel, vedení města se tomu jen uchichtávalo a říkalo, že neví, co se stalo. Až později přišlo s odůvodněním, že se prý obraz rozbil při úklidu a vrátí se na své místo… Zastupitelstvo ve čtvrtek jednalo i v pozdních večerních hodinách, přičemž jak na běžícím pásu schvalovalo změny územního plánu, prodeje pozemků nebo například rozdělení peněz z hazardu, kdy městské části s nulovou tolerancí dostanou nulu a nejvíce připadne těm, které mají na území největší počet automatů – KSČM tuto metodiku dlouhodobě kritizuje. Návrhy, kde existují určité pochybnosti a otazníky (například 30milionovou dotaci Praze 1 na rekonstrukci Thurn-Taxisova paláce, jejíž zadání v minulosti kritizovala například i Česká komora architektů), komunisté nepodpořili. Jednání skončilo necelou hodinku před půlnocí. Semelová z toho nadšená nebyla, a to nikoli proto, že by se jí v budově magistrátu nechtělo být. „Nemám noční jednání ráda, protože důležité věci jsou často odbývané, body jdou rychle za sebou. Navíc tam s námi musejí být i zaměstnanci magistrátu, i na ně bychom měli brát ohledy,“ řekla.  Příští jednání zastupitelstva se uskuteční až příští rok – ve čtvrtek 23. ledna.

(maš)

Popisek k fotografii:

Již tradiční obrázek pražského zastupitelstva, kdy je při interpelacích veřejnosti v lavicích zastupitelů takřka pusto prázdno, byl k vidění i na prosincovém jednání. Komunističtí zastupitelé (vzadu vlevo) byli samozřejmě přítomni.

FOTO – Alena ZENKLOVÁ