Pracuji 2 měsíce na DPP jako asistentka. V pracovní době vybírám peníze od klientů. Již 5. den, co jsem nastoupila, se mi stala hrozná věc. Vybrala jsem 20 000,- Kč a při odchodu domů jsem samozřejmě peníze nechala v pokladně v recepci. Vše jsem zamkla. Při příchodu do práce druhý den, kde už byl jeden kolega – postupně přicházeli ostatní – jsem ihned zjistila, že s pokladnou bylo manipulováno, pokladna je přenosná. Zmizely všechny papírové bankovky, tj. 20 000,-, drobné asi 90,- Kč zůstaly. Nedošlo k vloupání, vylomení dveří. Majitelka věděla den předem, že jsem vybrala hodně peněz, myslela jsem zprvu, že si pro ně přijela. Byla to však krádež, volali jsme policii, ta zatím nic neřeší. Samozřejmě mě nepřímo všichni obvinili, že jsem peníze vzala.Mohl to být však kdokoliv ze zaměstnanců, všichni mají klíče, jedná se asi o 10 osob, avšak tito nemanipulují s penězi a pracují tam déle než já, tím pádem jsou důvěryhodní. Prostor není zabezpečen kamerovým systémem. Majitelka se rozhodla, že než se věc vyřeší (důkazy žádné nejsou, myslím, že se nic nevyřeší, policie si vzala pokladnu na otisky prstů, ale neozývá se),musím jí splatit polovinu manka. Již z první výplaty mi strhla 1000,- Kč. I když jsem přikývla, štve mě, že musím platit tolik peněz, když jsem nic neukradla. Je to brigáda, 1200,- utratím za cestovné, 1000,-budu splácet a zbude mi zhruba 2500,- výplata, a za tak malou částku pracovat denně a dojíždět se mi vůbec nevyplácí. Navíc nejsem zodpovědná za peníze mimo pracovní dobu, což nikoho nezajímá, neboť na mě jednoznačně svalují vinu. Je možné se nějak bránit  , když se jedná o DPP a není ani důkaz, že jsem peníze odcizila já? Můžu si vůbec najít jinou práci, kde si vydělám, kolik potřebuji, když mám splácet v nynějším zaměstnání za krádež? Nebo mám být ráda, že majitelka chce jen polovinu škody a nežaluje mě? Zatím není policií nikdo obviněn.

Odpověď

Vaše právní pozice záleží především na tom, zda k těmto hodnotám máte uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti.

Pokud tuto dohodu uzavřenu máte, pak je situace pro Vás méně příznivá, neboť v tomto případě neplatí omezení, podle něhož může být výše náhrady maximálně 4,5 násobek průměrného měsíčního platu. Zaměstnanec je tedy povinen nahradit škodu v plném rozsahu. V případě, že vznikne schodek, za který odpovídá zaměstnanec, vychází se obecně z předpokladu, že vinu nese zaměstnanec. Zjistí-li zaměstnavatel schodek na svěřených hodnotách, je povinen seznámit s touto skutečností zaměstnance a umožnit mu, aby se k věci vyjádřil. Zaměstnavatel však není povinen prokazovat vinu zaměstnance na schodku ve svěřených hodnotách. To ovšem neznamená, že takové odpovědnosti se zaměstnanec nemůže za určitých podmínek zbavit. Ke zproštění jeho odpovědnosti dojde v případě, že zaměstnanec prokáže, že schodek vznikl bez jeho úplného nebo částečného zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Další podmínkou pak je, že se svěřenými hodnotami má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Podmínkou tedy je, aby měl zaměstnanec možnost mít svěřené hodnoty pod svou kontrolou. Pokud tomu tak ve Vašem případě nebylo (čemuž nasvědčují Vámi uváděné okolnosti), pak za vzniklou škodu na základě hmotné odpovědnosti zaměstnavateli neodpovídáte.

V případě, že takovou dohodu uzavřenu nemáte, pak by zaměstnavatel musel Vám jako zaměstnanci především prokázat vznik škody, porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, příčinnou souvislost mezi vznikem škody a porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním a zavinění (a to ve formě úmyslu či nedbalosti). Jinými slovy, že zaviněným porušením pracovních povinností jste zaměstnavateli způsobila škodu v určité výši. O takový případ by se zřejmě jednalo např. v případě prokázané zpronevěry peněz (úmysl), nebo prokázaného porušení povinností z nedbalosti při správě peněz (tržby) v případě, že by opatrování finanční hotovosti patřilo k Vašim pracovním povinnostem a ke ztrátě došlo v době, kdy nad hotovostí máte kontrolu. Případná odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou z nedbalosti je rovněž omezena do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

Zaměstnavatel má obecně prevenční povinnost, tj. je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku; zjistí-li závady, je povinen učinit opatření k jejich odstranění. Je však na druhou stranu rovněž povinností zaměstnance je, zjistí-li, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Pokud zaměstnavatel nesplní svou prevenční povinnost (např. neučiní taková opatření, která je na něm možno spravedlivě požadovat a která by minimalizovala riziko vzniku škody), pak se na škodě podílí současně se zaměstnancem, případně nese škodu pouze sám, a to v závislosti na míře porušení povinností zaměstnavatele a zaměstnance. Dle Vámi uváděných okolností je zřejmé, že sotva lze hovořit o Vašem zavinění, pokud k události došlo v době, kdy jste neměla nad hotovostí kontrolu a navíc k ní měli přístup i ostatní zaměstnanci. Toto je vždy každopádně záležitost individuálního posouzení každého jednotlivého případu. Dle § 263 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen výši požadované náhrady škody s Vámi projednat a písemně Vám ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že za ni zaměstnanec odpovídá. Pokud tím nebudete souhlasit, musel by se zaměstnavatel obrátit na soud, kdy by musel Vaši odpovědnost za škodu prokázat.

Můžete uznat svoji povinnost nahradit škodu a uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, jejíž součástí je výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem; taková dohoda musí být uzavřena písemně. V případě, že vznik škod není průkazný, jako je tomu ve Vašem případě, pak doporučujeme takovou dohodu neuzavírat. Pokud jste takovou dohodu neuzavřela, pak Vám zaměstnavatel sráží částky ze mzdy bez právního podkladu a můžete se vyplacení sražených částek domáhat na základě bezdůvodného obohacení.

Skutečnost, že splácíte ze mzdy částku náhrady škody nemá vliv na možnost rozvázání pracovního poměru.