Jsem prodavačka v soukromém sektoru ve smlouvě mám 25 hodin týdně, ale rozpis směn je většinou sepsán na měsíc tak, že mi chybí 10 hodin, které ale mám zaplacené. A na výplatní pásce figurují jako odpracované. Mínusové hodiny odpracováváme pokud někdo onemocní třeba za půl roku. Ve smlouvě, ani v jiném předpisu nemáme uvedenou nerovnoměrně roz. pr. dobu. Pokud pracujeme za někoho a máme naopak hodiny navíc, ty nám už nezaplatí. Sčítají se do plusu, abychom je v případě potřeby odepsali.Postupuje zaměstnavatel správně?

Odpověď:

obecně lze konstatovat, že povinností zaměstnavatele je rozvrhnout Vám práci v rámci Vašeho pracovního úvazku a zákonem stanovené pracovní doby.

Zákoník práce však zná institut tzv. konta pracovní doby, čemuž by v zásadě mohl nasvědčovat postup Vašeho zaměstnavatele. Dle zákona je konto pracovní doby zaváděno u zaměstnavatele vnitřním předpisem anebo kolektivní smlouvou, pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace.Charakteristické je nerovnoměrné rozvržení pracovní doby, které se započítává v tzv. vyrovnávacím období. Vyrovnávací období slouží k posouzení rozdílu mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a skutečně odpracovanou pracovní dobou. Vyrovnávací období v zásadě nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích, kolektivní smlouvou ale může být prodlouženo až na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Zaměstnavatel je povinen v případě rozvržení pracovní doby kontem pracovní doby vést pro zaměstnance účet pracovní doby a účet mzdy. Na účtu pracovní doby se vykazuje stanovená týdenní pracovní doba, rozvrh týdenní pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny a odpracovaná pracovní doba v jednotlivých pracovních dnech za týden. Na účtu mzdy se pak vykazuje stálá mzda zaměstnance a dosažená mzda za kalendářní měsíc, na kterou mu vzniklo právo podle sjednaných či stanovených podmínek.

Co se týče rozvrhu pracovní doby v případě konta pracovní doby, je zaměstnavatel povinen jej vypracovat a seznámit s ním, nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději jeden týden před začátkem období, než je pracovní doba rozvržena, nedohodnou-li se jinak.

Pokud by tedy byly dodrženy výše uvedené podmínky, byl by postup Vašeho zaměstnavatele v zásadě možný; pokud by však ve vyrovnávacím období odpracovaná pracovní doba dle zaměstnavatelem rozvržené pracovní doby v průměru přesáhla pracovní smlouvou dohodnutou pracovní dobu, měla by být dle našeho názoru takové kladné saldo pracovní doby posuzováno jako práce přesčas s příslušnými zákonnými důsledky (možnost vybrat si náhradní volno v následujícím vyrovnávacím období či příplatek za práci přesčas).

Platí-li však to, co píšete, tj. že takovou úpravu pracovní doby nemáte stanovenu ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, či kolektivní smlouvě, pak je postup Vašeho zaměstnavatele nesprávný a tento je Vám povinen rozvrhnout pracovní dobu v souladu s tím, co dohodnuto ve smolově; pokud Vám v daném období rozvrhne kratší pracovní dobu, jde to k jeho tíži a je povinen Vám zaplatit mzdu v dohodnuté výši; práci nad rámec dohodnuté pracovní doby Vám může nařídit jen ze zákonných důvodů dle podmínek práce přesčas s příslušnými zákonnými důsledky.