Při dlouhodobé služební cestě mimo Evropu došlo k tomu, že ve čtvrtek byl místní svátek a v pátek bylo volno z rozhodnutí místní firmy = zákazníka mého českého zaměstnavatele. Můj zaměstnavatel mě chce na tyto dva dny dát náhradní volno za přesčasy které jsem napracoval předtím. Má na to právo?

Odpověď:

Máme za to, že v dané věci se může jednat o překážku na straně zaměstnavatele ve smyslu § 210 zákoníku práce, kde se uvádí, že „Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda nebo plat ušla, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku“. Jinými slovy, z daných objektivních důvodů jste tedy nemohl na pracovní cestě plnit pracovní úkoly, které byste jinak v daném okamžiku plnil, což je třeba posoudit jako překážku na straně zaměstnavatele ve smyslu zmíněného ustanovení, a tedy přísluší Vám mzda ve stejné výši jako kdybyste pracovní úkoly v daném období plnil. Pouze v případě, že by Vám v důsledku způsobu odměňování mzda ušla (např. pokud je u zaměstnavatele aplikována forma úkolové mzdy), přísluší Vám náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Dle našeho názoru je tedy s ohledem na výše uvedené je čerpání náhradního volna v době pracovní cesty v rozporu s uvedeným principem.