Chci se zeptat,zda má zaměstnavatel právo si na pracovišti zřídit zvukový záznam.jedná se o prodejnu a skladovací prostory.

Odpověď:

Váš dotaz řeší především § 316 odst. 2 a 3 zákoníku práce. Podle těchto ustanovení:

(2) Zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci.
(3) Jestliže je u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele, který odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů podle odstavce 2, je zaměstnavatel povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Obecně je tedy možné zaměstnance podrobit otevřenému nebo skrytému sledování za těchto podmínek:
a) u zaměstnavatele dán závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Na rozsah sledování nepanují v literatuře jednoznačné názory. Z části literatury lze dovodit, že takovým důvodem může být ochrana života a zdraví zaměstnavatele (např. systém GPS či tachograf), zaměstnance, spoluzaměstnanců a jiných osob, které se v kontrolovaném prostoru zdržují. Dalšími legitimními důvody jsou ochrana majetku zaměstnavatele, spoluzaměstnanců a jiných osob a kontrola pracovní výkonnosti zaměstnance, takové důvody jsou však poněkud širší než by zřejmě odpovídalo doslovnému výkladu tohoto ustanovení; i vzhledem k znění tohoto ustanovení se přikládáním spíše k restriktivnímu výkladu, tj. že tento důvod je dán pouze v závažných případech, jakými jsou např. povaha činnosti zaměstnavatele vykonávající činnost zvlášť nebezpečnou či mimořádně ohrožující, a
b) zaměstnavatel je povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Další omezení v tomto směru pak vyplývají ze zákona o ochraně osobních údajů.

Další povinnosti vyplývající ze zákona o ochraně osobních údajů se budou na zaměstnavatele vztahovat tehdy, pokud bude provozovat sledovací systém, který uchovává záznam pořizovaných záběrů či informací, a zároveň účelem pořizovaných záznamů (informací) je jejich využití k identifikaci fyzických osob v souvislosti s určitým jednáním. Takovým systémem je právě např. kamerový systém, v jehož případě je nutno zdůraznit, že musí jít o systém, který bude sledovat uzavřené prostory, kde se předpokládá pohyb osob. V případě užití kamerového systému se záznamem je pak nezbytný souhlas sledovaných zaměstnanců. Jinak je to v případě sledovacího systému, který pouze zprostředkuje aktuální snímek sledovaného děje bez následné archivace, ten nezpracovává osobní údaje a souhlas zaměstnance tedy není nezbytný. K tomu je ještě třeba dodat, že zaměstnanec může platně souhlasit se sebeomezením při výkonu práva na soukromí pouze tehdy, pokud by v případě nesouhlasu se zavedením omezení nehrozily postihy ze strany zaměstnavatele. V případě sledovacího kamerového systému představuje ustanovení § 316 zákoníku práce fakultativní důvod pro zpracovávání osobních údajů, což znamená, že zaměstnavatel je povinen záměr sledovat zaměstnance vždy oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Na základě výše uvedeného je tedy možné uzavřít, že užití kamerového systému je možné za podmínek § 316 odst. 2 a 3 zákoníku práce, tj. v zásadě pouze ve výjimečných, nezbytných a odůvodněných případech. O užití kamerového systému musí být zaměstnanec informován. Pokud se bude z kamerového systému uchovávat záznam, pak je navíc toto možné pouze za podmínky souhlasu zaměstnanců a rovněž je třeba toto sledování oznámit Úřadu pro ochranu osobních údajů.