S přítelem jsme si postavili domeček, který je financován úvěrem. vzhledem k tomu, že úvěr čerpáme z přítelova stavebního spoření je i úvěr psán na něj a tím pádem i celý dům. Během stavby domu jsem investovala do domu veškeré své úspory ze stavebních spoření co jsem měla a ráda bych, abych měla na domu nějakou část psanou na sebe. Vzhledem k tomu že poplatky a potřebné opravy na domu hradíme společně padnou do tohoto domu i veškeré mé nynější úspory. S přítelem jsme se dohodli, že by jsme rádi nějak právně ošetřili to, že kdyby se něco stalo (rozchod nebo něco s jedním z nás) aby ten druhý neodešel s prázdnou.Dům zatím nemáme zkolaudovaný.  Bohužel nevíme, jak se takové věci řeší. Prosíme tedy o radu a eventuelně návrh jak by se situace dala řešit.

Odpověď:

Vzhledem k tomu, že existence partnerství jako takového nemá sama o sobě v tomto ohledu právní důsledky, je třeba toto samostatně řešit prostřednictvím „obecných“ nástrojů civilního práva.

Dle našeho názoru se nabízí věc řešit např. formou smlouvy o zápůjčce, kdy platí že, neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Při rozchodu byste tedy tuto smlouvu vypověděla a partner by Vám byl povinen zapůjčené peníze vrátit. Právo z této smlouvy by rovněž přešlo případně na dědice. Případně lze např. dohodnout rozvazovací podmínku s vazbou na rozchod. Tu je ovšem třeba formulovat tak, aby byla dostatečně určitá.

Zvážit je rovněž možno např. podílové spoluvlastnictví k dané nemovitosti.

V případě, že by tyto vztahy nebyly právně ošetřeny předem a došlo-li by k rozchodu, pak se může jednat na straně vlastníka nemovitosti o bezdůvodné obohacení. To je možno vyřešit buď dohodou o narovnání nebo v horším případě žalobou o vydání bezdůvodného obohacení. V tomto případě je navíc Je však nutno mít na paměti, že rozsah bezdůvodného obohacení není vymezen vynaloženými náklady, nýbrž částkou, o kterou se věc zhodnotila. Pohledávkou z bezdůvodného obohacení tak není hodnota vynaložených prostředků, nýbrž zhodnocení věci, jež se vlastníkovi věci dostalo, tj. rozdíl mezi hodnotou jeho věci (tržní cenou) před investicemi a poté, což bývá pohledávka nižší. Tyto spory bývají obvykle složité, neboť je jednak nutno prokazovat, že druhý partner investoval své prostředky, a dále je nutno prokazovat výši bezdůvodného obohacení na straně vlastníka, což se v praxi většinou neobejde bez znaleckého posudku. V každém případě je tedy lepší se takovéhoto sporu vyvarovat a vzájemné vztahy dohodnou, nejlépe předem.

S ohledem na povahu a význam věci a právní jistotu v každém případě doporučujeme řešit záležitosti tohoto typu prostřednictvím právního profesionála (advokáta, příp. notáře).