Prosím o radu, jak se mám bránit proti tomu, že mi zaměstnavatel zfalšoval a krátil v několika případech docházku. V jednom dni, kdy jsem odpracovala 1/2 dne – tj. 4 hodiny a poté jsem odešla k lékaři, kde mi byla dál vystavena PN, mi tento den napočítal, jako z 1/2 odpracovaný, ale celý jako PN, protože mi přepsal odchod o 2 hodiny dříve! Také mi zkrátil nárok na dovolenou a nezapočítává mi další nárok na dovolelou. Prac.poměr mám od dubna 2016, kdy jsem v dubnu odpracovala 13 dní (zbytek byl OČR) , v květnu 22 dní, v červnu 22 dní a v červenci 5,5 dne + jsem měla 2 dny dovolené. Dál jsem již jen v PN. Podle mne jsem splnila zákonnou podmínku, kdy jsem odpracovala minimálně 60 dní a proto mi náleží nárok na 1/12 roční dovolené za všechny měsíce trvání prac.poměru a to včetně doby, kdy jsem v PN. Ke krácení nároku na dovolenou ze zákona ještě není právo, protože jsem ještě nepřesáhla limit 100 neodpracovaných dní, navíc by to bylo jen o 1/12. V září mi přišla výpověď z organizačních důvodů a prac.poměr mi má skončit 30.11. měla bych mít tedy celkový nárok na 8/12 roční dovolené, což je 13,5 dne, z čehož jsem dosud čerpala 2 dny. Chci poslat do práce dopis a žádat o opravu v souladu se zákoníkem práce, ale potřebuji mít jistotu, že jsou mé znalosti zákonů, výpočet nároku na dovolenou a argumenty správné. 

Odpověď:

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce

1. a) odpracované

1. směny,
2. práce přesčas,
3. další dohodnuté práce přesčas,
4. noční práce,
5. doby v době pracovní pohotovosti,

1. b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Jedním z požadavků na evidenci pracovní doby je to, že odpovídá skutečnosti. Proto zákoník práce umožňuje i kontrolu ze strany zaměstnance, když stanoví, že na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele. Pokud má zaměstnanec pochybnost o správnosti vedení evidence pracovní doby ze strany zaměstnavatele, měl by tohoto svého práva využít. Pokud máte pochybnosti o správnosti evidence odpracované doby, měla byste tuto záležitost především řešit se zaměstnavatelem, případně s odborovou organizací, pokud na Vašem pracovišti působí. Pokud se nepodaří v dohodě se zaměstnavatelem tuto záležitost uspokojivě vyřešit, a jste přesvědčena, že došlo k manipulování s údaji ohledně odpracované doby, pak se můžete rovněž obrátit např. na Státní úřad inspekce práce s podnětem ke kontrole dodržování povinností zaměstnavatelem vyplývajících ze zákoníku práce. Věci by rovněž prospělo, pokud byste byla schopna zmanipulování evidence prokázat (např. svými vlastními záznamy, výpovědí spoluzaměstnanců apod.)

Pokud jde o nárok na dovolenou, pak dle zákoníku práce platí, že

(1) Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, přísluší dovolená za kalendářní rok, popřípadě její poměrná část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny; části směn odpracované v různých dnech se nesčítají.

(2) Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok.

(3) Poměrná část dovolené přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují; zaměstnanci přísluší v takovém případě poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele.

Při krácení dovolené pak platí, že nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou dle bodu 1, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce, zaměstnavatel krátí dovolenou za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu.

Z údajů Vámi uváděných vyplývá

– pracovní poměr trvá (bude trvat) od dubna do listopadu 2016, tj. 8 kalendářních měsíců, na které připadá 169 pracovních dnů

– z toho jste skutečně odpracovala 62,5 dní

– doba pracovní neschopnosti činí v tomto období tedy 106,5 dní

Na základě těchto údajů při posouzení dle výše uvedených pravidel tedy vyplývá:

– odpracovala jste v daném období u jednoho zaměstnavatele více než 60 dní, přičemž pracovní poměr trval 7 měsíců, tj. netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. Z toho vyplývá, že Vám přísluší nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní rok ve výši 8/12 z 20 dní, tj. po zaokrouhlení 13 dní. Tento nárok se Vám bude krátit o 1/12 za prvých 100 zmeškaných směn, tj. o 1 den, tedy dle našich výpočtů po krácení by měl nárok na poměrnou část dovolené činit celkem 12 dní.

Výše uvedené bere v potaz pouze Vámi uváděné údaje a vychází z předpokladu, že máte nárok na základní zákonnou roční výměru dovolené, tj. 4 týdny, máte pravidelný jednosměnný provoz a v daném kalendářním roce jste neměla pracovní poměr k dalšímu zaměstnavateli.