František Kovanda, člověk, který nikdy nezestárnul a který, když mohl, byl mezi mladými lidmi. Nikdy je nepoučoval, netvrdil, že je starší a zkušenější, své zkušenosti předával s naprostou přirozeností, mnohdy ho o vyprávění mladí lidé vyloženě prosili…

V jedenadevadesáti letech, měsíc po svých narozeninách, zemřel František Kovanda (28. 2. 1928 – 31. 3. 2019), který byl členem komunistické strany více než sedmdesát let, poctivý komunista z přesvědčení. Nikdy neztratil elán, dokud mu zdraví sloužilo, jezdil po besedách a setkáních subjektů, které sdružují mladé lidi. V minulých letech byl i účastníkem kempu Levé perspektivy. Od roku 1947 byl pravidelným účastníkem Světových festivalů mládeže. Jako historik se věnoval mapování mládežnických hnutí, budoucím generacím zanechal obrovský archiv, o který s láskou pečoval.

Rád se také bavil, nebyl žádný suchar! Byl pravidelným účastníkem plesů pražské KSČM ve strašnické „Barče“, když ho člověk potkal, vždycky měl úsměv na tváři a chuť do povídání. Na mé narozeninové oslavě, konané před necelými dvěma roky, vydržel do pozdních nočních hodin. Oporou mu byla partnerka Věra Hrdličková, s kterou dokazovali, že láska může kvést v jakémkoli věku, který je jen číslem v občance. Oba se vzájemně rozzařovali. I když i oni jistě neměli vždy v životě na růžích ustláno, nikdy jsem neviděla, že by se mračili. Františku, vím, že jsi na posmrtný život nevěřil, ale přesto – měj se tam fajn!

Vzpomínky Františka Kovandy na Únor 1948 – ZDE