• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

14
BřE
2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

Štítky: Historie, Levice, Socialismus
Autor: Nikos Mottas
komentář : vypnuto

140 let uplynulo ode dne, kdy „největší žijící myslitel přestal myslet“. Bylo 14. března 1883, když Karl Marx, největší z moderních filozofů, pokojně zemřel ve svém domě v Londýně. O tři dny později, během jeho pohřbu na hřbitově Highgate, jeho blízký společník Bedřich Engels prohlásil: „Ztrátu, která postihla bojující evropský a americký proletariát, která postihla historickou vědu odchodem tohoto člověka, nelze ani změřit. Velmi brzy bude patrná mezera, způsobená smrtí tohoto velikána.“

Marx byl muž, který se snažil svět nejen interpretovat, ale i změnit. Problematika, jak změnit svět, tvořila jádro jeho pozoruhodné a jedinečné teoretické práce i praktické činnosti. Výsledkem byla vědecká teorie dělnické třídy, svržení moci kapitálu a nastolení dělnické moci, „diktatura proletariátu“, zrušení vykořisťování člověka člověkem a konečný přechod od třídní společnosti ke komunismu.

Teoretická práce Karla Marxe se stala základem společenských změn a zdůraznila vědecké vnímání třídního boje jako hnací síly dějin. „Marxova geniálnost,“ napsal Lenin, „záleží v tom, že dovedl dříve než ostatní vyvodit a důsledně promyslet závěr, jemuž učí světové dějiny. Tím závěrem je učení o třídním boji“ (V. I. Lenin, Tři zdroje a tři součásti marxismu). Marxovo myšlení a dílo tvoří milník v dějinách filozofie, politické ekonomie a společenských věd.

Jak napsal Lenin, marxistická teorie „je zákonitým dědicem toho nejlepšího, co vytvořilo lidstvo v devatenáctém století v podobě německé filozofie, anglické politické ekonomie a francouzského socialismu“.

Myšlenka Marxe přinesla kosmogonii na poli společenských věd, čímž změnila způsob, jakým interpretujeme svět. „Předmarxovská ´sociologie´ a historiografie,“ poukázal Lenin, „byly v nejlepším případě kupou nezpracovaných, namátkou sebraných faktů a popisovaly jednotlivé stránky historického procesu. Marxismus ukázal, jak je třeba důsledně, všestranně zkoumat proces vzniku, vývoje a úpadku společenskoekonomických formací […] Lidé si sami vytvářejí dějiny, avšak čím jsou určovány pohnutky lidí a zejména lidských mas […], jak je celkový souhrn všech těchto srážek celé masy lidských společností, jaké jsou objektivní podmínky vytváření materiálního života, tvořící základ veškeré historické činnosti lidí, jaký je zákon vývoje těchto podmínek – na to všechno obrátil pozornost Marx a ukázal cestu k vědeckému zkoumání dějin jako jednotného procesu, zákonitého v celé své nesmírné mnohostrannosti a rozpornosti“.

Karl Marx svým rozsáhlým dílem rozpracoval a vyložil Hegelovu dialektiku a vytvořil ucelený filozofický materialismus, který dal lidstvu – a zejména dělnické třídě – mocnou zbraň vědění. Marx – s významným přispěním Engelse – zdůraznil aspekty politické ekonomie, které prominentní buržoazní ekonomové a vědci devatenáctého století nedokázali vyložit. Jak vysvětlil Lenin, „tam, kde buržoazní ekonomové viděli vztah mezi věcmi (směnu jednoho zboží za druhé), odhalil Marx vztah mezi lidmi […] Doktrína o nadhodnotě je základním kamenem Marxovy ekonomické teorie“.

Ačkoli Marxovu ekonomickou teorii potvrdily samotné dějiny (např. krize z nadměrné akumulace v kapitalismu atd.), buržoazní propaganda stále zpochybňuje správnost marxistické ekonomie. Pravdu o Marxovi však přiznali i někteří z nejvýraznějších představitelů buržoazní politiky.

Toto napsal Paul Craig Roberts, uznávaný buržoazní ekonom a bývalý náměstek ministra financí USA pro hospodářskou politiku za prezidenta Reagana, v roce 2009: „Kdyby Karl Marx a V. I. Lenin byli dnes naživu, byli by předními kandidáty na Nobelovu cenu za ekonomii. Marx předpověděl rostoucí bídu pracujících lidí a Lenin předvídal podřízení výroby zboží akumulaci zisků finančního kapitálu na základě nákupu a prodeje finančních nástrojů a derivátů. Jejich předpovědi jsou mnohem lepší než „rizikové modely“, za které byla udělena Nobelova cena, a jsou blíže pravdě než předpovědi předsedů Federálních rezerv, ministrů financí USA a nobelovských ekonomů, jako je Paul Krugman, kteří věří, že úvěr a další zadlužování jsou řešením ekonomické krize“ (Counterpunch.org, 7. října 2009).

Mužem, který dokázal dokonale a přesně shrnout význam marxistického myšlení, je samozřejmě Marxův dlouholetý souputník Bedřich Engels, s nímž byl spoluautorem některých nejvýznamnějších teoretických prací revoluční teorie dělnické třídy jako např. „Německá ideologie“ (1845), „Svatá rodina“ (1845) a „Manifest komunistické strany“ (1848). Engels ve své řeči na rozloučenou u Marxova hrobu v roce 1883 mimo jiné poznamenal: „Jako Darwin objevil zákon vývoje organické přírody, tak objevil Marx vývojový zákon lidských dějin […] Nedosti na tom. Marx objevil též zvláštní pohybový zákon dnešního kapitalistického výrobního způsobu a jím vytvořené měšťácké společnosti. Objevem nadhodnoty bylo náhle do věci vneseno jasno, zatímco všechny dřívější výzkumy jak buržoazních ekonomů, tak i socialistických kritiků byly blouděním v temnotách“.

Marx poukazoval na svou vlastní práci: „Můj přínos spočívá jen v tom, že jsem dokázal: 1) že existence tříd je spjata toliko s určitými historickými vývojovými fázemi výroby (Historische Entwicklungsphasen der Production), 2) že třídní boj vede nutně k diktatuře proletariátu, 3) že sama tato diktatura je jen přechodem ke zrušení všech tříd a k beztřídní společnosti“ (Marx J. Weydemeyerovi v New Yorku, březen 5, 1852).

Dědictví Marxova myšlení je jistě nepřímo úměrné hmotným statkům, které zanechal svým potomkům. Zemřel tak, jak žil: chudý, bez vědeckého uznání, kterého se těšili jiní myslitelé a vědci jeho doby. S mimořádnou pomocí Engelse po sobě zanechal to nejcennější, nejmocnější a nejdůležitější dílo, jaké mohla dělnická třída zdědit. Od „Kapitálu“ (jedno z nejskvělejších děl v dějinách lidského intelektu) po „Příspěvek ke kritice politické ekonomie“ a od „Manifestu komunistické strany“ po „Kritiku gothajského programu“. Marx dává odpovědi na nejzákladnější otázky, které byly vytýčeny průkopnickým filozofickým myšlením lidstva.

Dílo Karla Marxe bylo základem pro vzestup dalšího velkého muže – vůdce Velké říjnové socialistické revoluce Vladimíra Lenina, který dále rozvinul teoretické dílo Marxe a Engelse v éře imperialismu a vytvořil tak revoluční teorii marxismus – leninismus.

Marxovo dědictví se stalo základem pro první socialistický stát na světě, Sovětský svaz, zatímco marxismus se stal „pohonem“ mnoha lidových hnutí po celém světě, jejichž cílem bylo sociální emancipování a odstranění vykořisťování člověka člověkem. Stejně tak Karel Marx a jeho dílo inspirovalo a ovlivnilo revolucionáře a mimořádné osobnosti – symboly socialismu 20. století – od Josifa Stalina po Ernsta Thälmanna, od Ernesta Che Guevary po Fidela Castra a Ho Či Mina.

Dnes, více než 30 let od kontrarevolučních zvratů v SSSR a socialistických zemích východní Evropy, byli vyvráceni ti, kteří předpovídali „konec dějin“ a selhání socialismu. Dlouhá, hluboká systémová krize kapitalismu a nesmírné současné problémy zakořeněné v anarchii kapitalistické výroby dokazují správnost marxistického myšlení. Kapitalismus je prohnilý a zastaralý a stává se stále agresivnějším, vytváří a udržuje ekonomické krize, rozšířenou chudobu, nezaměstnanost a imperialistické války.

Karl Marx, muž, který navždy změnil svět, ten, jehož myšlenky historie naprosto potvrdila, ve skutečnosti nikdy nezemřel. Jeho jméno a odkaz budou žít navždy.

Převzato z: http://www.idcommunism.com/

Použité prameny:

  1. Engels; Řeč nad hrobem Karla Marxe, Marx – Engels II, Svoboda 1950, str.171-173
  2. Marx; Dopis J. Weydemeyerovi 5. března 1852, Marx – Engels II, Svoboda 1950, str. 475
  3. I. Lenin; Tři zdroje a tři součásti marxismu, Vybrané spisy ve dvou svazcích, Svazek I, Svoboda 1950, str. 57-61
  4. I. Lenin; Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu), Vybrané spisy 1, Svoboda 1972, str. 23-71
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

Chudá Praha – tentokrát jako kniha

11 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.