• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

14
BřE
2014

15 let venezuelské bolívarovské revoluce – 5. část a dokončení

Štítky: Latinská Amerika, Levice, Politika, Svět
Autor: Igor Blanský
komentář : vypnuto

ALBAJednota Ameriky – vítězství nad impériem!

Pád Sovětského svazu a východního bloku, diktatur státního kapitalismu, přivedl USA na pomyslný vrchol globálního politického vlivu. A to se týkalo i Latinské Ameriky. Jak moc severoamerická ješitnost a arogance nepočítala s významným faktorem utrpení latinskoamerických národů, o to více byla raněna, když tyto národy smetly nadvládu USA.

Washingtonský konsensus přivedl desítky miliónů lidí do bídy. Politika MMF způsobila katastrofální ekonomickou krizi v Argentině. Chile se stala státem obrovských rozdílů během diktatury generála Pinocheta podporované Američany. Obdobná situace byla v Brazílii, Argentině a Paraguayi.

Bolívie, stát kde 80 % obyvatel je indiánského původu, trpěl 200 let pod nadvládou bílého člověka, který neustále dominoval této zbídačené zemi. Ekvádor pod vedením pravicových vlád vystřídal během 90. let pět presidentů a došlo tam ke dvěma státním převratům a zhroucení měny. Peru, sužované na jedné straně teroristickým autoritářským režimem Alberta Fujimoriho, na druhé straně terorem maoistických zločinců ze Světlé stezky, se stal též státem velkých rozdílů a kontrastů. V Nikaragui padli sandinisté a začal program neoliberalismu. Kuba zažila ukrutná léta hospodářské krize v důsledku zhroucení trhů Východního bloku. Státy Střední Ameriky ovládali dál poskokové USA.

Taková byla situace 90. let 20. století. Situace absolutní dominance a naprosté hegemonie USA nad Latinskou Amerikou. Situace naprostého vrcholu moci doktríny presidenta Monroea, která usurpovala veškerou moc nad západní polokoulí do rukou jediného, „bohem vyvoleného“ národa.

Před nějakou dobou se na Kubě konal summit společenství CELAC sdružujícího 33 z 35 států amerických kontinentů, který odsoudil ekonomickou blokádu Kuby, potvrdil sjednocování Latinské Ameriky, provázání ekonomických a politických vztahů a vymanění se z vlivu USA. Jak je možné, že během 10 nebo 15 let se severoamerická hegemonie rozpadla jako domeček z karet?

U každého státu je jiná odpověď, ale společný sjednocovatel zde je – Hugo Chávez.

V roce 2006 Chávez uzavírá s Kubou tzv. Dohodu o lidovém obchodu, z níž vzejde uskupení států ALBA – Bolívarovská aliance národů našich Amerik. Ta sdružuje 9 států, aktivně se vymezujících proti Spojeným státům americkým. Mimo Venezuely a Kuby například i Bolívii, Ekvádor a Nikaraguu.

Argentina zažila ukrutnou neoliberální krizi hospodářství. Potom co se k moci dostal Nestor Kirchner, obvinil USA a MMF z této krize, úspěšně nastartoval ekonomiku země a s bezúročnou půjčkou od Venezuely splatil dluhy Argentiny a postavil před soud generály zločineckého režimu 70. a 80. let podporovaného Američany.

Chile po letech pinochetovského a konservativního marasmu zvolila do čele země v roce 2006 socialistickou presidentku, bývalou politickou vězenkyni a ta, byť se držela některých neoliberálních tendencí, vyvedla zemi ze sociální krize a navázala spojenectví s Hugo Chávezem.

V Brazílii si obyvatelé zvolili dělnického předáka a odboráře, Luise Inacia „Lulu“ de Silvu presidentem a ten během své vlády vyvedl dvacet miliónů lidí z chudoby, změnil Brazílii na ekonomickou mocnost, zajistil konání prvních letních olympijských her v Latinské Americe právě v Brazílii a stal se blízkým přítelem Huga Cháveze. S Argentinou a Brazílií byl dojednán vstup Venezuely pod vedením Cháveze do společného jihoamerického obchodního bloku MERCOSUR. Vstup blokovaný skupinou paraguayských konzervativních senátorů, až do pravicového puče v roce 2012, který pozastavil členství Paraguaye a Venezuela se stala plnoprávným členem MERCOSUR.

Bolívie zažila tzv. válku o vodu. V roce 2000 bolívijská vláda zprivatizovala vodní zdroje v bolivijském departmentu Cochabamba. Výsledkem bylo, že americká nadnárodní strojírenská a technická korporace Bechtel skoupila všechny zdroje vody v tomto bolivijském státě. Korporace následně prosadila zákon zakazující obyvatelům shromažďovat dešťovou vodu a nastolila monopolní ceny. Propuklo ozbrojené povstání, při němž byly zraněny desítky lidí, vyhlášení mimořádného stavu a zestátnění vodních zdrojů.

Tato extrémní neoliberální politika vedla k vítěznému nástupu levicového indiánského vůdce a představitele pěstitelů koky, Eva Morálese. V roce 2006 se Moráles stal prvním presidentem Bolívie indiánského původu a začlenil Bolívii do Chávezova projektu ALBA. V nadcházejících presidentských volbách se očekává vítězství až s 20% náskokem. Pod Morálesovou vládou byla zlomena moc neblaze proslulé Národní protidrogové agentury USA nad Bolívií, došlo k pozemkové reformě, osvobození bolívijských indiánských rolníků a zvýšení výdajů na školství a zdravotnictví, jakož i nastartování ekonomiky.

Nikaragua po 16 letech neúspěšných liberálních reforem a masivní korupce zvolila i za přičinění římskokatolické církve v roce 2006 sandinisty opět do svého čela. Sandinistický vůdce, Daniel Ortega, který byl presidentem Nikaragui již v 80. letech, přičlenil Nikaraguu k projektu ALBA, navázal spojenectví s Chávezem, Nikaragua se začala podílet na programu Petrocaribe, ropném programu Chávezovi vlády a k překvapení všech se stala pod vedením Ortegy podle mezinárodních hodnocení zemí s nejlepšími podmínkami pro soukromé podnikání a živnostnictví v Latinské Americe. V roce 2011 byl Ortega opět zvolen v demokratických presidentských volbách, a to již s obrovským náskokem – získal 62 % (oproti předchozím 38 %).

Ekvádor, stát nestability a rozvratu, kde se střídali presidenti jak na běžícím páse, si v roce 2006 zvolil charismatického a mladého ekonoma, vystudovaného v USA a Belgii, Rafaela Correu. Ten nastolil v Ekvádoru pořádek, reformoval justici, vyhnal americké vojáky ze základny v Mantě (něco dříve nemyslitelného!), výrazně zlepšil ekonomiku země, stabilizoval politickou situaci, přežil vojenský převrat i s pomocí svých stoupenců a dovedl Ekvádor do projektu ALBA.

Jeho vláda se nese ve znamení významné socioekonomické kvalitativní změny Ekvádoru a nejužšího spojenectví s Venezuelou. Zvedl všeobecné zdravotnictví a školství, vymýtil negramotnost a přiblížil Ekvádor vymýcení extrémní chudoby. Dnes je s přehledem nejpopulárnější president amerických kontinentů (90 %), první president Ekvádoru po padesáti letech, který byl zvolen v prvním kole presidentských voleb a první president Ekvádoru po sto letech, který byl zvolen podruhé za sebou.

Peru prošlo bolestivým vývojem pravicového autoritářského režimu zkorumpovaného Alberta Fujimoriho, i „demokratické“ pseudolevice Alana Garcii. Fujimori i Garcia vedli Peru neoliberální cestou a popularitu jim zajišťoval jen nesmlouvavý a tvrdý boj s maoistickými vrahy. Fujimoriho režim podporovaný brutální tajnou policií, v jejímž čele stál zuřivý antikomunista s příhodným jménem Vladimíro Iljič Montesona Torres, páchal teror proti teroristům i civilistům. Fujimori nakonec padl a byl stíhán kvůli korupci a porušování lidských práv.

V roce 2011 stálo Peru na rozcestí. Volilo mezi levicovým kandidátem, plukovníkem letectva podporovaným Chávezem, Ollantou Humalou a dcerou Fujimoriho, Keiko Fujimori. Rozcestí mezi sociálně demokratickou probolivarovskou vládou a Washingtonu servilní neoliberální pravicí. Těsně, ale přece zvítězili socialisté, i díky hrůze z nestability, kterou by mohla Keiko Fujimori osvobozením svého otce přinést. Ollanta Humala jako president vyhlásil úzkou spolupráci s Venezuelou a inspirován Chávezovými sociálními programy, bolivarovskými misiemi, založil ministerstvo rozvoje a sociálního smíru, které například vyhlásilo program masivní elektrifikace chudých domácností prostřednictvím solární energie.

… nelze rozepisovat všechny státy. O čem je však ještě záhodno se zmínit je vznik organizace CELAC. Organizace, která se výslovně staví proti vlivu USA, za jednotu Latinské Ameriky a jež absolvovala svůj 2. summit, stejně úspěšný jako ten předchozí. Summit, který Latinskou Ameriku prohlásil za „území míru“, zapověděl vyhlašování válek mezi státy Latinské Ameriky a podpořil veškeré snahy o národní a kontinentální integraci Latinské Ameriky do silného celku založeného na historických a kulturních podobnostech, jež byly uměle rozdělovány americkým impériem.

Chávez stál u zrodu tohoto společenství, nejvíce ho propagoval, stal se jeho prvním presidentem „pro tempore“. Toto společenství 33 států amerických kontinentů nyní vydalo odsuzující prohlášení proti USA a její ekonomické blokádě Kuby a za svého 3. presidenta si zvolilo Raúla Castra. Hegemonie USA je v troskách díky osobnosti a inspiraci v podobě Huga Cháveze i díky severoamerické sebestřednosti a aroganci.

(Konec 5. části a závěr)

http://venezuelanalysis.com/
http://en.wikipedia.org/wiki/Venezuelan … tion,_2013
http://en.wikipedia.org/wiki/Venezuelan … tion,_2012
http://en.wikipedia.org/wiki/Hugo_Ch%C3%A1vez
http://en.wikipedia.org/wiki/United_Soc … _Venezuela
http://en.wikipedia.org/wiki/Punto_Fijo_Pact
http://en.wikipedia.org/wiki/Bolivarian_revolution

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.