• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

19
LIS
2013

17. listopad proti fašismu, rasismu a kapitalismu

Štítky: Antifašizmus, Historie, Levice, Praha, Z domova
Autor: Prokop Haken
komentář : vypnuto

17listopad17. listopad je v dějinách českého národa symbolem dvojnásobné tragédie a dvojnásobného smutku, bez ohledu na to, zda si to momentálně většina našeho lidu uvědomuje nebo nikoli. Uzavření českých vysokých škol, poprava devíti představitelů studentských organizací a odvlečení na 1200 dalších do koncentračního tábora se stalo výrazem pokusu o genocidu, částečné vyhlazení a částečné násilné poněmčení českého národa, které trvalo šest let. Potlačení studentského průvodu na pražské Národní třídě v den 50. výročí těchto událostí 17. listopadu 1989, doprovázené fámou o zabitém studentovi a vyprovokované Státní bezpečností ve spolupráci se zahraničními tajnými službami (žádnými disidenty!), bylo předzvěstí nového, méně otevřeného, ale o to déle trvajícího a pro národ na pochopení a organizaci odporu složitějšího pokusu o genocidu. Ta už neprobíhá formou masových poprav a koncentračních táborů, nýbrž poklidnou cestou vytvoření takových ekonomických a morálních podmínek, aby se rodilo co nejméně dětí a lidé umírali v důsledku přepracování, hmotné bídy a špatné nebo nedostupné zdravotní péče.

Tato skrytá genocida, podporovaná řadou českých zrádců ve službách USA a EU, pokračuje dosud, za souhlasu, mlčení nebo jen tichého skřípání zuby velké části obyvatel ČR, jejíž národní majetek byl rozkraden, za směšné ceny rozprodán domácím i zahraničním vykořisťovatelům, fungující průmysl a zemědělství přivedeny k naprostému rozvratu a v mnoha odvětvích až k zániku, stát byl nehorázně zadlužen a politicky i ekonomicky se stal kolonií severoamerického a západoevropského imperialismu. Realitou dneška se staly bída a nezaměstnanost, na druhé straně pak státní ideologie idealismu, individualismu, antikomunismu (antisocialismu) a amerikanizace, jež zatím drží velkou část lidu v dobrovolném poddanství jeho nepřátelům.

Také členové Levé perspektivy si v Praze připomněli 17. listopadu 2013 tragické události tohoto data v minulosti a vyjádřili svou touhu po lepší, socialistické budoucnosti. Státní svátek připadl na neděli. Toho dne pořádal od 9 hodin Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) pietní akt u Hlávkovy koleje v Jenštejnské ulici na Novém Městě, kde žil student medicíny Jan Opletal zemřevší v důsledku vážného zranění střelbou při protinacistické demonstraci 28. října 1939 a další perzekvovaní studenti (pamětní desku zde má komunista Dr. Ing. Otakar Runa, nar. 15. 7. 1915, popraven 28. 11. 1941). Shromáždění se zúčastnilo přes sto lidí, mj. předseda vlády v demisi Jiří Rusnok, předseda ČSBS Jaroslav Vodička, dále pražský primátor Tomáš Hudeček a představitelé univerzit. Od 11 hodin následoval na stejném místě pietní akt pořádaný Krajským výborem Komunistické strany Čech a Moravy Praha. Před asi 60 účastníky (mezi nimi členy Klubu českého pohraničí a Svazu mladých komunistů Československa s prapory) vystoupila se stručným, asi čtyřminutovým projevem předsedkyně KV KSČM Marta Semelová. Akce dle mého názoru nebyla dobře organizačně zvládnutá a leckoho z přítomných její ukončení po pěti minutách od zahájení překvapilo. S projevy mohli vystoupit i další zástupci zúčastněných organizací, nebylo jim to však umožněno. Celkově byl pietní akt výrazně méně navštívený a hůře připravený než v minulém roce, kdy jej podpořilo Spojenectví práce a solidarity. Otázkou zůstává, proč tomu v tomto roce tak nebylo.

Některá režimní média na základě zprávy ČTK rozšířila dezinformaci, že komunistická poslankyně Marta Semelová byla před Hlávkovou kolejí poplivána, ačkoli ve skutečnosti si jakýsi hejsek v sokolské uniformě před ní uplivl na zem, tedy neplivl na poslankyni, natož aby byla „poplivána“ (více lidmi). Takto utvářejí „svobodné a demokratické“ sdělovací prostředky veřejné mínění!

V odpoledních hodinách proběhlo v Praze hned několik demonstrací. Zdaleka nejpočetnější z nich proběhla od 14 hodin na Jungmannově náměstí na Novém Městě jako protiakce ke shromáždění rasistické a fašizující tzv. Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) a její Dělnické mládeže. Protest pořádala Iniciativa Ne rasismu a zúčastnilo se jej na 600 lidí, čímž byl počet účastníků nenávistného setkání DSSS asi pětinásobně překročen. Z profesionálních politiků byl k vidění jen Jiří Dienstbier ml. z ČSSD, který se však brzy po zahájení jaksi „vytratil“, zatímco žádný zástupce placených funkcionářů, poslanců či senátorů „radikálně levicové“ KSČM se nedostavil. Na protifašistické demonstraci převažovali mezi účastníky anarchisté a organizace tomu bohužel odpovídala – pokyny od organizátorů byly nejasné nebo žádné, projevy nebyly dobře slyšet a řečníci dobře vidět (neexistovala tribuna), rozchod demonstrantů byl naprosto samovolný bez oficiálního zakončení.

Organizátoři předem zdůrazňovali, že akce má být „apolitická“, bez propagace jednotlivých politických organizací a názorů. Přesto anarchisté nesli své černorudé prapory, což bylo zjevnou propagací jejich (politického) hnutí. Zastánci socialismu se tentokrát přizpůsobili a své hnutí nepropagovali, nicméně je otázkou, zda by se při nesení rudých praporů jako symbolu komunistického a autenticky socialistického hnutí setkali s pochopením a tolerancí. Ještě daleko máme bohužel k situaci v Německu, kde se na antifašistických a protirežimních akcích jednotlivé názorové proudy a organizace prezentují každá po svém a ostatní to respektují, takže jdou ruku v ruce za společným cílem pod svými prapory a transparenty, bez vzájemného osočování různé proudy socialistů, komunistů, anarchistů či pokrokových zelených.

Když se setkání DSSS vydalo na pochod Prahou, protirasistická demonstrace jej chtěla protestně následovat, přičemž byla obklíčena a asi na hodinu a půl zadržena policií v prostoru Národní třídy mezi Jungmannovým náměstím a Spálenou ulicí. Několik pokusů anarchistů o proražení policejního kordonu skončilo neúspěchem. Teprve, když fašisté a rasisté odpochodovali do bezpečné vzdálenosti, bylo jejich odpůrcům umožněno pokračovat v pochodu kolem Národního divadla, Myslíkovou, Spálenou a Jungmannovou ulicí zpět na Jungmannovo náměstí a na Můstek, kde se pochod poněkud svévolně a neorganizovaně rozešel. Za nevýhodu pochodu považuji, že jeho poselství nebylo příliš zřetelné, neboť praporů a transparentů nebylo mnoho (organizátoři je ostatním v podstatě zamítli a sami mnoho nepřipravili) a velká část účastníků pouze šla po určené trase, bez jakékoli další aktivity (nést nebylo co a skandovat nebo zpívat se moc dobře nedalo, neboť ozvučený vůz neustále vyluzoval extrémně hlasitou hudbu typu „tuc, tuc“, pročež v průvodu nebylo slyšet vlastního slova). Pozitivní však byl výskyt hesel proti kapitalismu.

Současně s pochodem proti rasismu proběhl od 15 hodin karnevalový průvod „Sametové posvícení“, zahájený u Národního divadla a pořádaný „Iniciativou Fór_um“, jenž sice upozornil na některé problémy současné „občanské společnosti“, ale současně zbytečně štěpil síly antifašistů. V horní části Václavského náměstí pořádal jakousi demonstraci známý exhibicionista, taxikář Zdeněk Ponert. Jeho neutuchajícímu řečnění naslouchalo necelých třicet lidí…

17. listopad 2013 poukázal kromě odhodlání antifašistů a antirasistů i na nejednotu protikapitalistického hnutí. Souběžně s protirasistickou demonstrací probíhal také petiční stánek Hnutí za přímou demokracii a Alternativy zdola před palácem Metro na křižovatce Národní třídy se Spálenou ulicí. Další zbytečné štěpení sil. V jeho blízkosti po určitý čas postávala ani ne patnáctičlenná skupinka antikomunistických exhibicionistů „ProtiAlt“ vedená Dušanem Makovským, která už je koloritem akcí souvisejících s pokrokovým hnutím. Naštěstí na jejich říšskou orlici s pěticípou hvězdou, oběšenou pěticípou hvězdu či transparent o údajné zločinnosti KSČM nebyl nikdo zvědavý, takže brzy své trapné produkce zanechali.

Nedaleko odtud, v průjezdu na Národní třídě u pomníku událostem 17. 11. 1989, se po celý den shromažďovali havlisté a další stoupenci kapitalistických pořádků. K plastice vztyčených prstů ve tvaru „vítězného V“ položili obrovské množství svíček, takže přítomný skautík ve slavnostní uniformě na čestné stráži si v jejich obklopení musel připadat jako Mistr Jan Hus. Mezi věnci od vlivných zastánců současného režimu (bohužel i „socialistické“ ČSSD) ležel i věnec od Spojenectví práce a solidarity, ProAltu, Strany demokratického socialismu, Alternativy zdola nebo Ne základnám. Nemile mě překvapilo, že i tyto organizace se hlásí k 17. listopadu 1989, následně jsem si však všiml, že stuhy tohoto věnce jsou černé a na jedné je uvedeno „Obětem režimu po r. 1989“. Výborný počin! Od KSČM jsme se takového nedočkali!

Blízká restaurace postavila před svůj vchod stůl se sedícím ze dřeva vytesaným Václavem Havlem, k němuž zastánci kapitalismu rovněž pokládali svíčky a do jeho rukou umístili růži. Pozornost budil demonstrant s portrétem Havla, jenž sděloval, že je finančně na mizině a nemá kde bydlet. Restaurovaný kapitalismus jej připravil o všechno, ale on se odvolává na jeho ikonu – Václava Havla!
17. listopad 2013 v Praze byl tedy ukázkou rozdělení české společnosti na zastánce a odpůrce kapitalismu, včetně rozdělení na jejich různé proudy, současně však i masovou demonstrací proti rasismu a fašismu, proti hanebnému zneužití Mezinárodního dne studentstva fašisty. Levá perspektiva stála v tento den jasně proti kapitalismu a proti fašismu, rasismu a antikomunismu jako barbarským prostředkům k udržení se kapitalismu u moci.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.