• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

13
SRP
2015

Aktivista ukrajinské radikální levice o Majdanu, Antimajdanu a válce

Štítky: Politika, Ukrajina
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

kemp-ukrainaDevatenáctiletý Stanislav Serhijenko studuje historii na univerzitě v Kyjevě. Jako člen radikálně levicové organizace Borotba (Boj), perzekvované a nedávno zakázané ukrajinskou vládou, čelí při své politické aktivitě značnému nebezpečí. Navzdory tomu přicestoval na pozvání Komunistického svazu mládeže do České republiky, aby zde s lidmi diskutoval o situaci na Ukrajině. Stanislav vystoupil se svojí přednáškou na nedávném Antikapitalistickém kempu a následně vykonal turné po řadě míst České republiky včetně Prahy. Nabídl tak z první ruky zprávy o dění v chaosem zmítané zemi.

Na pražské přednášce ve čtvrtek 6. srpna se Stanislav zaměřil především na osvětlení pozadí Majdanu a současné ukrajinské občanské války. Majdan v Kyjevě v zásadě představoval pravicový převrat proti zkorumpovanému a neefektivnímu režimu bývalého prezidenta Janukovyče. Z počátku se do něj zapojila i část ukrajinské levice, ale velmi brzy byla politicky marginalizována a následně i fyzicky potlačena dominující ultrapravicí. To vysvětluje, proč byly sociální požadavky z Majdanu tak brzy vytěsněny zcela na okraj.

Celé hnutí se zároveň radikalizovalo vtahováním nových skupin ultrapravice, čímž rostlo i jeho odhodlání k fyzickým střetům se státní represivní mocí. Hlavní slovo ve střetech měl Pravý sektor, dále krajně nacionalistická strana Svoboda a následně tzv. Sebeobrana Majdanu. Hlavní opoziční strany Otčina a UDAR byly ochotné dohodnout se s vládou, ale zhruba po měsíci uklidnění začaly v druhé polovině února 2014 nové, již velmi krvavé boje. Na obou stranách byly použity palné zbraně, nejvíce obětí mají ale na svědomí dosud blíže neidentifikovaní ostřelovači pálící do řad protestujících i pořádkové policie.

Paralelně s tím se na západní Ukrajině konaly masové protesty končící obsazováním úřadů místní správy, policie a prokuratury. Prezident pod tlakem tohoto násilného vývoje utekl ze země. Na východě byli následně proti vůli místních obyvatel instalováni do funkcí gubernátorů čelní oligarchové (Dněpropetrovská, Doněcká, Luganská a Charkovská oblast). Symbolem změn se stalo strhávání soch Lenina a jiných sovětských představitelů. Právě kolem nich se ale začal formovat první autentický odpor.

Zatímco nepopulární Janukovyč si do svého útěku v mnoha případech účast lidí na shromážděních za svoji „podporu“ kupoval, vznikající Antimajdan již sdružoval prosté lidi v opozici k ukrajinskému nacionalismu a oligarchům deroucím se k politickému kormidlu země. Stanislav zmínil příklady zapojení své organizace do tohoto rodícího se hnutí: Borotba měla silné pozice v Charkově a v Oděse. V Charkově se jí podařilo dosáhnout politické dominance a uspořádat na Leninově náměstí masovou demonstraci pod hesly „Proti oligarchii a nacionalismu; Za referendum o samosprávě; Za socialismus“. Dočasně dokonce s dalšími aktivisty obsadili centrum místní státní správy. V Oděse zůstala Borotba ve stínu silnějších rusko-nacionalistických organizací, ale i tak dosáhla určitých politických úspěchů. Antimajdan z počátku nebyl separatistický – výjimkou byl v tomto ohledu Krym.

Za změnou postoje Antimajdanu k ukrajinské celistvosti stály podle Serhijenka konkrétní kroky ukrajinské popřevratové vlády.

Jedním z nich byla vražda levicových aktivistů na Rimovského ulici v Charkově: maskovaná skupina v autě zahájila palbu proti lidem stojícím u Leninova pomníku. Zjistilo se, že posádka vozu zaplula do tamního přístavu ultrapravicových skupin, kanceláře organizace „Osvícení“. Při snaze o odvetném napadení kanceláře vyšla z jejích oken další střelba, které na místě podlehli dva lidé. Ukrajinská popřevratová policie odmítla tuto záležitost vyšetřovat a pietní deska na památku obětí byla po krátké době úřady odstraněna.

Jistě mnohem známější, a to bohužel kvůli své tragičnosti, jsou události z Oděsy z 2. května 2014. Tehdy došlo ke střetu místních ozbrojených stoupenců Majdanu posílených o ultrapravicové fotbalové ultras a chuligány z Kyjeva a Charkova se stoupenci Antimajdanu. Majdanisté natlačili část svých odpůrců do budovy odborů, kterou potom zapálili od házených Molotovových koktejlů. Zemřelo zde na padesát lidí a ani v tomto případě nebyl nikdo pohnán k zodpovědnosti. Jenom krátce poté, 9. května, zastřelila provládní policie devět neozbrojených stoupenců Antimajdanu v Mariupoli a k podobnému krveprolití došlo i v Krasnoarmějsku. Tehdy již odpůrci vlády pochopili, že není jiná šance než s kyjevskou vládou bojovat.

Stanislav vzhledem k poslednímu vývoji v souvislosti s cestou europoslance Štětiny na Ukrajinu poukázal na roli tzv. dobrovolnických praporů v dnešní občanské válce. Vesměs jde o žoldnéře financované oligarchy a nezřídka využívané i v konkurenčním boji při dělení sfér vlivu těchto skupin mezi sebou (viz nedávný krvavý incident Pravého sektoru v zakarpatském Mukačevu). Velitel praporu Azov, Andrej Bielecký, kterého Štětina pozval na zasedání Evropského parlamentu, byl Serhijenkem popsán jako čistokrevný fašista, ideolog tzv. sociálního nacionalismu (viz rámeček). Většina členů praporu Azov jsou členové fašistického Sociálně nacionálního shromáždění, nebo zahraniční neonacisté. Další prapory, například Ajdar, Šachtorsk a jednotka Tornádo se rovněž dopouští rabování, mučení, znásilňování a vražd donbaských civilistů.

Štětinův nacistický kámoš z Ukrajiny, Andrej Bielecký, vlastními slovy

Ukrajinský sociální nacionalismus (2010)

Sociální nacionalismus je založen na řadě fundamentálních principů, které jej jasně odlišují od ostatních pravicových hnutí. Touto triádou jsou socialismus, rasismus a imperialismus.

I. Socialismus. Bojujeme za vytvoření harmonické národní komunity… Z principu socialismu vyplývá naše naprosté odmítnutí demokracie a liberalismu, které rozbíjí národ na šedou masu a skupinu celebrit. Místo toho preferujeme jako základ naší nové společnosti myšlenky národní solidarity, přirozené hierarchie a disciplíny. Nikoliv „demokraticky volící“ dav, který neuvede v život ani rady natožpak stát, ale přirozený výběr nejlepších zástupců národa, výběr rozených vůdců jako vůdců Ukrajiny. Každému, komu se jeví tento systém jako nepřijatelný, dejte k uvážení, zdali je přijatelný moderní systém, kde prostitutka a akademik mají stejný hlas, kde zdegenerovaný narkoman nebo gay si jsou u voleb rovni s velitelem ozbrojené divize…

II. Rasismus. Celý náš nacionalismus není ničím, leda snad hradem z písku, bez spolehnutí se na základy položené krví… Pokud je ukrajinská spiritualita, jazyk a kultura unikátní, je tomu tak pouze proto, že unikátní je i naše rasová přirozenost. Pokud se Ukrajina stane rájem na zemi, lze toho docílit pouze snahou naší rasy. V souladu s tím musí léčba našeho národního těla začít rasovou očistou národa… Historickou misí našeho národa v tomto století je vést bílé lidi celého světa v konečné křížové výpravě za naše přežití. To znamená vést válku proti Semitům a podlidem, které využívají.

III. Imperialismus. Měníme hesla „nezávislá Ukrajina“, „sjednocená Ukrajina“ a „Ukrajinci“ za vizi imperiálního národa s dlouhou historií. Během své existence měli Ukrajinci minimálně dvě supervelmoci – Velkou říši Skythů a Kyjevskou Rus. Úkolem současné generace je vytvořit třetí říši – Velkou Ukrajinu.

(…)

Sociální nacionalismus tedy zaštiťuje všechny staré árijské hodnoty zapomenuté moderní společností. Pouze jejich obnovou a uskutečněním skupinou fanatických bojovníků můžeme dospět ke konečnému vítězství evropské civilizace ve světovém boji.

Serhijenko popsal také taktiku odporu obyvatel proti účasti ve válce nazývané vládou „antiteroristická operace“. Spočívá v rychlém předávání informací o příchodu odvodových komisařů ve vesnicích od domu k domu. Muži se skryjí v domech (kam odvodová komise nesmí bez dovolení vkročit) nebo z pole utečou do lesů. V poslední době jsou ale lidé odchytáváni v zaměstnání nebo obchodech a přes neústavnost tohoto postupu se při neznalosti práva mnozí muži nechají odvést do výcvikových táborů. Morálka i materiální zabezpečení ukrajinských vojáků jsou na rozdíl od žoldáků dobrovolnických praporů v žalostném stavu.

Ohledně budoucího politického vývoje projevoval Serhijenko spíše skepsi. V posledních ukrajinských volbách se na východě a jihu Ukrajiny dostavilo k urnám minimum voličů. Lidé tu nemají koho volit. Politický vývoj šel zřetelně doprava. Pokud mnozí (nejen) v Česku mluví o přehnanosti zpráv o fašismu na Ukrajině s poukazem na volební neúspěch Pravého sektoru, zapomínají na silný posun liberálních stran k nacionalismu a ultrapravicovému programu (zřízení ministerstva informací, pronásledování nepohodlných novinářů a zavedení cenzury, státní perzekuce levicových stran a organizací) a zahrnutí krajních nacionalistů jako je např. vůdce praporu Donbas, Semjon Semenčenko, na jejich kandidátky.

V lidových republikách v Donbasu se spolu s místními lidmi z Antimajdanu a dalšími občany postiženými nelítostnými vojenskými operacemi ukrajinské armády proti civilistům zapojili do bojů i dobrovolníci z Ruska, Čečenska, ale i zemí EU. Politicky šlo o všehochuť od radikální levice až po fašizující skupiny. Nyní se však nad všemi těmito bojovníky opět vydrápali k moci místní oligarchové a bezskrupulózní přisluhovači Kremlu a mezi lidmi se hojně hovoří o zaprodané revoluci.

Na závěr besedy Serhijenko zodpověděl dotazy z publika, aby pak společně s námi pokračoval v přátelské debatě v neformálním duchu. Kéž by se tyto informace o dění na Ukrajině z první ruky dostaly co nejvíce mezi českou veřejnost i mezi českou radikální levici, která se k tomu kritickému vývoji bohužel nezřídka stále staví alibisticky, jako by na Ukrajině šlo o konflikt „mezi sobě rovnými“!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.