15. září oznámili australský předseda vlády Scott Morrison, americký prezident Joe Biden a britský ministerský předseda Boris Johnson jejich nové trojstranné bezpečnostní uskupení AKUS a jeho první inciativu – dodávku flotily ponorek s jaderným pohonem Austrálii. Dohoda představuje nebezpečné vystupňování americké nové studené války proti Číně.

Austrálie již předtím měla dohodu o nákupu flotily ponorek poháněných dieselovými motory z Francie. Pro Francii se jednalo o obchodní dohodu ve výši cca 90 miliard amerických dolarů, která měla být součástí plánu na posílení jejího hospodářského a vojenského postavení v Indo-pacifické oblasti, aniž by tím poškodila své obchodní vztahy s Čínou. Spojené státy před Francií svůj kontrakt s jadernými ponorkami utajovaly do chvíle, než zaschl inkoust na smlouvě. Francii celý vývoj šokoval. Smlouvu nazvala „dýkou do zad“ a bezprecedentně zareagovala stažením svých velvyslanců jak ze Spojených států, tak z Austrálie.

Ranou pro Francii nejsou jenom ztracené peníze, i když všechny imperialistické mocnosti spoléhají na prodej zbraní jako na prostředek ulevující nevyhnutelnému ekonomickému poklesu, k němuž dochází v údolích kapitalistického cyklického střídání prosperity a krizí. Pouze zřídkakdy jsou tajemství pokročilých vojenských technologií sdílena, a to dokonce i s blízkými spojenci.

Skutečnost, že Velká Británie a Spojené státy poskytly Austrálii ponorky s jaderným pohonem, znamená, že Austrálie bude při jejich údržbě, ale i zácviku obsluhy a technické podpoře závislá právě na těchto dvou zemích. Austrálie takto jednoznačně vyhlásila studenou válku proti Číně. Nový pakt uvrtal Austrálii do hlubšího zapojení v rostoucí agresi Pentagonu proti socialistické Číně a zvrátil plány Francie na vojenské spojenectví s Austrálií.

Rostoucí vojenská přítomnost

Mimo svoji vlastní jednostrannou a rostoucí vojenskou přítomnost poblíž čínských břehů se Pentagon a americké ministerstvo zahraničí rovněž účastní mávání zbraněmi, uplácení a různého donucování dalších zemí regionu k tomu, aby se připojily k jejich bezohledné protičínské agresi prostřednictvím sítě spojeneckých aliancí. Prastará aliance „Pět očí“ z dob druhé světové války – Austrálie, Kanada, Nový Zéland, Británie a Spojené státy – byla zastaralým, multilaterálním hnízdem špionů.

Čtyřstranný bezpečnostní rozhovor (Quad) vznikl v roce 2007 mezi Japonskem, Indií, Spojenými státy a Austrálií. „Rozhovor“ ve jménu Quad je dosti zavádějící pojmenování – šlo o expanzi vojenských „her“ pojmenovaných „Cvičení Malabar“, která se periodicky opakují. V dřívějších letech se těchto vojenských „her“ účastnily v Indickém oceáně pouze Spojené státy a Indie. V roce 2007 se odehrály v mnohem větším měřítku na japonském ostrově Okinawa, který se nachází stejně daleko od Číny jako od zbytku Japonska. Členové Quad a země „Pěti očí“ byly rovněž vybízeny k podpoře pochybné teorie „laboratorního úniku“, která obviňuje Čínu z epidemie Covid-19.

Před deseti lety se Austrálie z Quad stáhla ze strachu z ohrožení jejích obchodních vztahů s Čínou. Po opětovném vstupu Austrálie do Quad zdvojnásobily USA své úsilí nalákat zemi na ještě silnější závazek a vyslaly své vojáky do Darwinu, osadnické základny v severozápadním cípu Austrálie. Neobjasněná přítomnost americké námořní pěchoty na australském území od těch dob stále trvá, a nedávno, když se Austrálie stala hlásnou troubou falešné teorie úniku viru z laboratoří, která tak rozhněvala Čínu, vyslaly USA do Darwinu dalších 1 200 mariňáků.

Francie a další evropské mocnosti ale s Čínou obchodují a brání se připojit se k americkému „Obratu k Asii“. Rozpory mezi vládnoucími imperialistickými třídami Evropy a Spojených států v otázce jednání vůči vzestupu socialistické Číny jako světové velmoci leží u kořenů těchto neshod.

Americká mediální propaganda

Nedávný článek amerického ministerstva obrany „Zpráva o vojenské síle Číny“ popohnala mediální humbuk propagující představu, že Čína má nejsilnější vojenské loďstvo světa, což připomíná lži předcházející operaci Pouštní bouře, kdy americká média hlásala, že Irák má snad nejsilnější armádu světa. Šlo samozřejmě o způsob, jak ospravedlnit válku, o kterou jim šlo.

Ačkoliv je pravda, že Čína má nejvíce námořních plavidel na světě, jde o lodě, které představují z drtivé většiny malá plavidla postavená za účelem pobřežní obrany. Čína má právo na jakoukoliv vojenskou techniku, která slouží k její obraně. Americký imperialismus opravdu není Davidem stojícím proti čínskému Goliášovi. Spojené státy udržují provokativní námořní přítomnost v Jihočínském moři včetně tří z jejich jedenácti skupin letadlových lodí. Čína má dvě letadlové lodě a žádná z nich se nenachází v blízkosti Spojených států.

A pak zde máme aliance, které Spojené státy vytvořily s Jižní Koreou, Japonskem, Novým Zélandem, Filipínami, Thajskem a nyní zejména s Austrálií.

Aby nebylo pochyb, Čínská lidově osvobozenecká armáda je připravena a je velmi silná, připravená k obraně. Ale lid Číny nepotřebuje a netouží po strašlivé válce. Čína vyzvala k zrušení dohody AUKUS. Žao Lilijan, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, vydal prohlášení, v němž se praví: „Vzhledem k společným výzvám v boji s pandemií a snahám o ekonomické oživení potřebují národy asijsko-tichomořské oblasti růst a zaměstnanost, nikoliv ponorky a střelný prach.“ Lilijan vyzval členské státy AUKUS k „dodržování jejich mezinárodních bezjaderných závazků.“

Převzato z: https://www.struggle-la-lucha.org