• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
ŘíJ
2017

Ano, bude hůř

Štítky: Politika, Z domova
Autor: Prokop Haken
komentář : vypnuto

Nenapadlo mě lepší zhodnocení výsledku proběhlých voleb do Poslanecké sněmovny než věta v nadpise, ač není nijak originální. Domnívám se však, že je výstižná. Pro většinu občanů ČR.
Nebudu popisovat výsledky voleb, ty byly široce publikovány. Podrobně si je můžete prostudovat na stránkách volby.cz, pokud nejsou zrovna napadeny hackery.
Propad volebních výsledků stran, obecně považovaných za levici, vyvolal u stoupenců této levice tím větší zděšení, čím více jsou přesvědčeni o tom, že volby něco zásadního změní. Mě samotného pád ČSSD a především pád KSČM překvapil, ne snad proto, že bych se domníval, že tyto strany konají pro většinu voličů tolik dobra, že to prostě voliči musí ocenit, ale naopak proto, že obě strany příliš pozitivní práce pro blaho většiny po celou dobu své existence (skoro po tři dekády) nedělají a přesto si po léta udržovaly pozice jedněch z nejsilnějších stran české politiky. Už několikrát se objevily úspěšné nové subjekty, ale nikdy neznamenaly takovou zkázu pro zmíněné dvě strany, jako nyní.
 
Babiš málem králem (nebo fašistickým diktátorem)
 
Nemíním hořekovat nad oslabením obou výše zmíněných stran. Snad povede k rozšíření povědomí o tom, že nejsou tím, zač se vydávají a že dělají hanbu svým názvům. Ve vztahu ke KSČM si toho už všimli i mnozí režimní politologové, kteří připouštějí, že tato strana není extremistická a nepředstavuje žádnou hrozbu pro současné pořádky (vládu oligarchie). Oproti tomu velmi varovné mi připadá zdrcující vítězství hnutí ANO typického oligarchy (zbohatlého samozřejmě pochybným způsobem, jinak to v takovéto míře ani není možné), který razí tezi „řízení státu jako firmy“. Nedávno se Andrej Babiš rádoby úsměvně přeřekl slovy, že chce bojovat proti demokracii (místo byrokracii). Pokud by své přeřeknutí neopravil, dalo by se mu věřit. Funguje snad firma (v kapitalismu) demokraticky? Hlasuje se v ní o něčem a rozhoduje dle názoru většiny? Ne, plní se tam rozkazy odshora dolů. Plní se více či méně důkladně, ale pokud někdo ve firmě řekne otevřeně, že příkazy nadřízených respektovat nebude, má to pro něj zdrcující následky, končící mnohdy až ochodem z firmy. Budiž, po vyhození z firmy lze poměrně snadno odejít do jiné, ale „vyhození ze státu“ už taková legrace není, ať už má jít o vyhození za jeho hranice, do vězení či v krajním případě na Onen svět.
Podtrženo a sečteno, hnutí ANO představuje v mých očích mnohem větší hrozbu fašizace společnosti než všechny ostatní síly, ať už jde o pochybné bloky proti islámu nebo Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, které získaly téměř nulovou podporu, nebo o Okamurovu „Svobodu a přímou demokracii“, která mi připadá spíše tragikomická než hrozivá svým důrazem na protiuprchlické a protiislámské šílenství, v zemi, do které se žádní uprchlíci nehrnou a naopak mnozí její rodáci prchají. Je smutné, že na značnou část voličů platí tato demagogie, toto posilování strachu z neznámého a hledání falešných viníků problémů. Samotný důraz na „přímou demokracii“ považuji za současné situace za nebezpečný trend. (Není ostatně náhodné, že marxismus pojímá stranu dělnické třídy jako předvoj a ne jako chvost.) Pokud většina voličů může postavit do čela státu protilidového fašizujícího oligarchu a za něj stranu se lvím podílem na rozbití a rozkradení ČSSR a následnických států v 90. letech, může většina voličů po patřičném mediálním zpracování rozhodnout v rámci „přímé demokracie“ třeba i o vyhlazení muslimů, cikánů nebo komunistů. Volená politická reprezentace potom bude mít volnou ruku v páchání takových zvěrstev s poukazem na to, že „lid to chce“.
 
Smutný „protest“
 
Mnozí hodnotitelé volebních výsledků se shodovali na tom, že se projevilo znechucení značné části voličů z dosavadní politické situace a tito volili „protest“. Vyhrocená štvanice proti Babišovi, stavějící jej do pozice mučedníka, který „to myslí dobře“ a „všichni jsou proti němu“, bezesporu jeho osobě a hnutí nesmírně pomohla, ať už byla vedena snahou ho skutečně poškodit nebo naopak v jeho zájmu. Například jednání premiéra Sobotky bylo natolik neprofesionální a Babišovi napomáhající, že ho nelze nepodezírat, že úmyslně pracoval v Babišův prospěch. Ať tak či tak, nemyslím si, že by si český lid výrazně pomohl případným vítězstvím ČSSD oproti vítězství Babiše.
„Protestní“ kampaň dle mého názoru perfektně zvládli „Piráti“. Dopustili se toho, čeho se KSČM nikdy neodvážila – založili svou kampaň na snaze tvrdě potrestat politiky, kteří se dopustili trestných činů (tedy samozřejmě jen v poslední době a jen nejkřiklavější případy, privatizační zločiny už jsou přece promlčené a navíc byly „v zájmu obnovy demokracie“…). Vyřazený vězeňský autobus s namalovanými uvězněnými politiky a patřičnými hesly byl neotřelým a v podstatě odvážným nápadem. Do vedení KSČM s ním patrně nikdo nikdy nepřišel, ale pokud by tak učinil, bezpochyby by slyšel sto a jeden důvod, proč „to nejde“ a byl by označen za „blázna“ a „fanatika“. (Následující volební období bezpochyby ukáže, že to „Piráti“ s potrestáním korupčníků a rozkradačů nemyslí až tak vážně…)
Předvolební „pirátské“ klipy založené na protestních písních a řadě mladých, dosud neznámých tváří, bezpochyby také zaujaly. Viděl jsem všechny televizní předvolební klipy a měl-li bych se rozhodovat jen podle nich, hlasoval bych pro Pirátskou stranu. Oproti tomu klip KSČM byl zcela neosobní (snad to tak bylo lepší, s ohledem na většinu vedoucích kandidátů), nevýrazný a tuctový.
ODS pomohla k získání pozice druhé nejsilnější strany částečně snad snaha pravicově orientovaných voličů vrátit se ke „staré, poctivé pravici“, jejíž předseda Petr Fiala působí jako vzorný konzervativní gentleman ve srovnání s poněkud podivínskými figurkami Babiše, Okamury, Bartoše či třeba Schwarzenberga. ODS se jednoznačně pravicově profiluje a nesnaží se „zavděčit všem“, na rozdíl od všech významnějších stran a hnutí, v podstatě včetně KSČM. Tím je ODS svým způsobem charakterní. Být pravičákem, volil bych ji.
 
Pozdní lítost v KSČM
 
Sdělovací prostředky si rychle všimnuly toho, že komunistická strana letos dosáhla svého nejhoršího volebního výsledku od vzniku KSČ v r. 1921. Lépe si vedla i v „prvních svobodných volbách“ v atmosféře vyhrocené antikomunistické kampaně a opojení „návratem do Evropy“. Začaly se však objevovat i úvahy, že přesto by se mohla KSČM stát stranou vládní koalice. Naštěstí ANO má zřejmě dost rozumu na to, aby se nediskreditovalo spojením s takovým „lůzrem“, jakým dnes Filipova strana je.
Po vyhlášení výsledků se začalo ozývat mezi členy a stoupenci KSČM silné volání po odstoupení nebo odvolání vedení, s Filipem v čele. Většinou v bláhové naději, že situaci v této straně lze snadno změnit, pouhou výměnou několika vůdců. Ti vedou stranu od jejího vzniku určitým směrem, slušně vyjádřeno, reformistickým a oportunistickým. S podporou většiny členské základny. Proč by měli najednou, po více než čtvrt století, provádět sebekritiku, měnit tento směr nebo snad dokonce rezignovat na své funkce? A proč by je měla členská základna sesazovat a dokonce snad ze strany vyhánět, když je tolikrát znovu a znovu zvolila do vedení, ačkoli strana od svého vzniku (rozdělením KSČ v r. 1990) kráčí sice stále mílovými kroky vpřed, avšak do propasti?
 
Vstanou noví bojovníci?
 
Pod nicneříkajícím stanoviskem KSČM k proběhlým volbám se na internetových stránkách Haló novin začaly záhy objevovat komentáře, ostře odsuzující opatrnickou politiku Filipa a jeho věrných. Ozvali se i komunisté, které tato strana v minulosti odstrašila natolik, že ji opustili a už ji ani nevolí. Zvlášť mezi mladšími je takových nemálo. Musím být ovšem skeptikem k tomu, že by se po tolika letech úpadku a dekomunizace strany v ní našly síly, které by tento trend zvrátily. Nikdy v minulosti podobné snahy nevedly k úspěchu a ani odštěpené další komunistické strany ničeho nedosáhly. Snad jen toho, že Filipovu vedení ubyla část opozice.
Co s tím? Lenin nezačínal otázkou, koho volit, ale jak začít, co dělat. Nesnažil se zalíbit se carovi či menševikům a dělat jim třeba místopředsedu dumy. A zvítězil. Jeho život a dílo zůstávají inspirací i v roce 100. výročí Velké říjnové socialistické revoluce. Ne tak „dílo“ těch, kteří se zaštiťují socialismem, ale v praxi podporují a upevňují diktaturu oligarchů.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.