Antifašistické skupiny v Bosně a Hercegovině obvinily úřady, že nepřijaly žádná opatření na ochranu a zachování partyzánského pamětního hřbitova v Mostaru, který je tak terčem opakovaných útoků neonacistických skupin.

Antifašistické skupiny v Bosně a Hercegovině protestovaly proti nečinnosti policie proti pachatelům červnového zničení partyzánského pamětního hřbitova v Mostaru. Vláda minulý měsíc rozhodla o přidělení finančních prostředků a pozemků na rekonstrukci poničeného památníku. Antifašistické sekce včetně Udruženje antifašista i boraca NOR (UABNOR), Aliance antifašistů a Bojovníků lidově osvobozenecké války v Bosně a Hercegovině (SABNOR) však mimo jiné obvinily úřady z účelové nečinnosti při ochraně památníku před opakovanými útoky neonacistických gangů. 700 desek na hřbitově – jednom z největších antifašistických pomníků na Balkáně – zničili vandalové dříve v červnu.

Partyzánský pamětní hřbitov v Mostaru slavnostně otevřel jugoslávský vůdce Josip Broz Tito v roce 1965 na počest padlých jugoslávských partyzánů, odbojových sil vedených Komunistickou stranou Jugoslávie, během osvobozování Mostaru během druhé světové války. V únoru 1945 osvobodili jugoslávští partyzáni Mostar od nacistické nadvlády tím, že porazili německé nacisty, ustašovce (chorvatské fašisty) a jejich příznivce. O život přišlo asi 560 jugoslávských partyzánů. Antifašistické oddíly v Bosně a Hercegovině a dalších postjugoslávských republikách v regionu pořádají každoroční shromáždění v Mostaru u příležitosti osvobození města a uctění hrobů padlých hrdinů.

V roce 2006 byl hřbitov prohlášen národní památkou Bosny a Hercegoviny. Navzdory opakovaným žádostem antifašistických organizací o ochranu hřbitova se kvůli nedbalosti úřadů stal hřbitov terčem opakovaných útoků a vandalismu.

Mezitím se federální vláda kromě plánů na rekonstrukci hřbitova v Mostaru rozhodla také vyčlenit finanční prostředky a pozemky pro „hřbitov smíření“ v Bilamu, což je pamětní hřbitov hlavně pro ustašovce a domobrance padlé ve druhé světové válce. Toto rozhodnutí vyvolalo pobouření mezi antifašistickými silami v celé zemi.

29. července mostarský výbor UABNOR odsoudil toto rozhodnutí jako trik vlády, aby uznal nacistické kolaboranty, ustašovce. Výbor uvedl, že „Je nešťastné, že vláda Federace Bosny a Hercegoviny financuje projekty na uznání nacistických kolaborantů ve stejném balíčku vyčleněném i pro partyzánský pamětní hřbitov.“

Po červnových útocích na partyzánský pamětní hřbitov toto místo navštívilo několik aktivistů UABNOR a SABNOR.

Prezident SABNOR Sead Djulič prohlásil: „Byli jsme 30 let celkem zticha a čekali jsme, až vláda udělá to, co má dělat – aby nás ochránila především individuálně, ale také pokud jde o veškeré hodnoty, které používáme společně, bez ohledu na to, jaký je náš soukromý život. To je naše společné dědictví. Zde byla překročena červená čára. Nazvat to incidentem je absolutní relativismus, tohle je výstřel ve státě BaH.“