• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

29
ČVC
2012

Benátská noc 2012: Dvacátý ročník, nový areál a Daniel Landa jakožto jeden z headlinerů

Autor: Josef Květen
komentář : vypnuto

Hudební festival Benátská noc (BN), se letos dožije oslav významného jubilea – koná se jeho 20. ročník. Festival se poprvé konal v létě roku1993 azáhy po svém založení se začal rozrůstat. Z lokální události severočeského kraje se stal jedním z nejoblíbenějších festivalů v ČR. Ze strany organizátorů a sponzorů začala postupně představovat BN především hru lukrativního byznysu, která organizátorům přináší zisky a pro návštěvníky naopak představuje dodržování striktních pravidel, známých i z jiných festivalů, např. šacování ze strany security u vstupu, či konzumace předraženého piva jednoho výrobce. Žánrově BN vždy sázela na jistotu v podobě interpretů z mainstreemových řad typu Kabát či Chinaski. V pozdějších ročnících došlo k navýšení počtu pódií, na kterých si divák mohl vybrat také vystoupení alternativnějších kapel, např. Visací Zámek či Znouzecnost.

Aby návštěvníci proběhnuvšího ročníku přijeli utratit své peníze znovu a udělali mu reklamu ve svém okolí, potřebuje festival jakýsi punc výjimečnosti, něco co jinde člověk nenajde. V tomto případě pomáhala každoročně BN prodat její lokalita, tj. Mála Skála, patřící do Českého Ráje. Město se nachází v údolí řeky Jizery, jehož přírodní nenapodobitelností se mohli návštěvníci kochat již při cestě na BN z vlaku či automobilu. Z mého pohledu se zejména díky tomuto faktoru stal hudební festival BN tolik populární a komerčně úspěšný. Své dvacáté narozeniny však BN v osvědčené lokalitě neoslaví a organizátoři spolu s přesunem na jiné místo museli zároveň volit účinkující „zvučných jmen“.

O změně areálu se začalo ze strany organizátorů veřejně uvažovat po konci 18. ročníku v roce 2010. Oslavy plnoletosti pokazilo počasí a festival byl poprvé ve své historii, kvůli ohrožení bezpečnosti zúčastněných v důsledku vytrvalého deště a přibývajícího bláta, předčasně ukončen. Stejně tak tomu bylo o rok později, původní myšlenky tak začaly nabývat reálných kontur.

Pro letošní jubilejní ročník organizační tým BN zvolil město Liberec. Konkrétně areál, který byl vybudovaný jako jedno z hlavních dějišť Mistrovství světa v klasickém lyžovaní 2009, nacházející se v městské části Vesec. Lokalita ve Vesci je pro organizátory ekonomicky výhodná, neboť krom několika restaurací přilehlých sídlíšť Vesec a Doubí se zde mimo hlídaný a oplocený areál nenabízejí alternativy, kam budou moci návštěvníci vyrazit přes den z areálu a utratit své peníze za jídlo, pití a suvenýry, jak tomu bylo dobrým zvykem v maloskalských hospodách a restauracích.

Z pohledu místní veřejnosti je však výběr areálu BN spíše nešťastný. Během MS v lyžování 2009 si obyvatelé městských částí Vesec a Doubí stěžovali na rušení klidu, který způsoboval hluk sněžných děl. Nyní budou po tři dny podrobeni festivalovým melodiím; nehledě na to, že se v bezprostřední blízkosti areálu se nachází jeden z nejstarších hřbitovů v Liberci.

Zásadní motiv, který by však měl podle mého názoru v souvislosti s letošním ročníkem BN vyvolat vlnu veřejného pohoršení a jednoznačného odporu ze strany účinkujících, je volba jedné z hlavních hvězd festivalu, kterou se organizátoři pyšní. Jedná se o bývalého frontmana skupiny Orlík Daniela Landu.

Daniel Landa a jeho kariéra

Daniel Landa, narozený 4. 11. 1968, založil se svým kamarádem a známým hercem Davidem Matáskem v roce 1988 hudební skupinu Orlík. Členové této skupiny, v čele s Danielem Landou, se prezentovali příslušností k ultrapravicové odnoži hnutí skinheads, která vznikala v druhé polovině 70. let v Anglii. „Umělecká tvorba“ se nesla v hudebním stylu White Power Music, kterou založili neonacističtí skinheads. V letech 1990 – 1991 vydala skupina Orlík dvě studiová alba Oi a Demise, kterých se dohromady prodalo okolo 140 000 ks.

Skupina Orlík se na počátku 90. let těšila obrovské popularitě. Nutno zmínit, že hudební média tehdy rasistickým bojovým songům poskytovala nemalý prostor a de facto tak pomáhala skupině k nárůstu svých přívrženců z řad neonacistických skinheads. V hitparádě Československé televize videoklip Orlíku úspěšně soupeřil o divácké hlasy a pro vydavatelství Monitor EMI znamenala skupina vynikající prodejním artikl [1]. Skupina Orlík v té době nečelila prakticky žádnému odporu, či hrozbě trestního stíhání za propagaci a šíření xenofobie či rasismu. Zlom nastal po posledním koncertu skupiny Orlík v Pražské sportovní hale v květnu 1990, kdy 800 neonacistů vyjadřovalo respekt frontmanovi Danielu Landovi hajlováním. Po koncertě následovaly fyzické útoky na turisty jiné barvy pleti v pražských ulicích, terčem útoku se tehdy stali i dva pracovníci kanadské ambasády v Praze.

Až po tomto incidentu se na kapelu začínala snášet silná kritika ze strany sdělovacích prostředků. Daniel Landa si velice hbitě uvědomil, že se jeho skupina ocitla na velice tenkém ledě. A aby led nezačal praskat, raději koncertní činnost skupiny přerušil. Pražský koncert skupiny Orlík odstartoval v ulicích celé ČR rasové útoky na občany jiné barvy pleti.      

Po půl roce se skupina na podium naposledy vrátila. Na festivalu v moravském Bzenci roku 1991 zazněly songy z nového alba Demise, které obsahovaly přímé nabádání k rasismu, např. necenzurovaný song Bílá liga s následujícím textem: „Nic ve zlým proti turistům, když se sem chtěj podívat, jenže není možný tady žít a tady pracovat. Co to bylo za ránu, kdo nám to sem z palmy spad, černý oči, je to negr, to není můj kamarád!” Podobně v písni Dvojí metr kapela zpívala: “Cikán s nožem jinde zase na chvíli podlehnul dívčí kráse ženský proříznul krk tomu já se nemůžu smát. Pak se řekne, to nic oni se přizpůsoběj, to oni jen tak trošku zloběj, to protože maj úplně jinou mentalitu. Abysme se potom nedivili a strachem huby nekřivili.”

V Bzenci vystoupila např. také Landova oblíbená slovenská noenacistická kapela Krátký proces zpívající texty: “Keď sa ti v dome veľké čierne muchy rozmnožili, čo páchnu špinou smetiska, v ktorom sa narodili. Tak použi tie staré osvedčené zbrane ak sa cítíš ako my”, nebo „Koľkých sme vás upálili, milión či šesť, kde je vlastne pravda, my sa nedáme zviesť. Pojďme na to spolu a neserme sa s tým, rozpálíme pece a zostane len dým!“

Nové album Orlíku Demise si tehdy přímo v Bzenci pochvaloval také frontman Tří sester a jeden z vystupujících, Lou Fanánek Hagen. Nechal se slyšet, že se konečně jedná o album s názorem.[2] Po vystoupení v Bzenci kapela svou činnost ukončila.

Landa a média – mýtus jeho distance od orlíkovské minulosti

Po nárůstů kriminální činnosti s rasovým motivem, k čemuž i skupina Orlík výrazně přispěla, si Landa uvědomil, že musí v mediích vystupovat promyšleně, tak aby nepůsobil dojmem člověka s extrémními názory. Sám na kameru v rozhovoru o incidentech po jejich koncertu říká: „Jsme museli přerušit naši činnost na půl roku asi tak zhruba. Museli jsme říct pár názorů, který si nemyslíme vlastně, aby se to uklidnilo, teď je ta situace klidnější.“ [3] Tato strategie veřejného vystupování je od té doby pro Landu typická.

Dnešní fanoušci Daniela Landy svou náklonnost k tomuto zpěvákovi často obhajují jeho distancem od Orlíku. Stejnou myšlenku převzala veřejnoprávní media. Český rozhlas v roce 2006 odvysílal záznam Landova koncertu Bouře 2005, čímž dal najevo, že definitivně nepovažuje Daniela Landu a jeho minulost za překážku. Pracovníci rozhlasu pouze alibisticky ze záznamu neodvysílali husitský chorál Kdož su boží bojovníci, který použil Landa v úvodu skladby Vozová Hradba z první desky Orlíku. Alibismus ČRo tehdy pobouřil nejednoho umělce či hudebního publicistu, vedení rozhlasu však svůj počin obhajovalo slovy, podle nichž Landa „dnes patří mezi přední, uznávané umělce.“ Husitský chorál je běžnou součástí Landových koncertů i v současnosti, čímž Landa sám na dobu Orlíku odkazuje. Turné v roce 2011 dokonce neslo název Vozová Hradba.

V roce 2010 v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Frekvence 1 společně s komentátory hudebního tělesa Těžký Pokondr s úsměvem vzpomínal na časy existence Orlíku:

„Ta doba byla docela fajn. Nebylo to zdaleka tak příšerné jak se dnes prezentuje. Myslím, že by to mělo zůstat v těch letech, kde to je. Je to takový pukavec v podzemí a strašně smrdí. Jinak dvě skvělé písně od Orlíku si teď v listopadu s radostí zahraju na čtyřech obřích koncertech. Mimo pár textů, které byly z dnešního pohledu přes čáru, se není za co stydět.“

V roce 2011 na svých internetových stránkách Landa poskytnul svým fanouškům prostřednictvím ankety možnost výběru songů, které budou zařazeny do playlistu vystoupení na jeho turné Vozová Hradba. Fanoušci mimo jiné vybrali i songy Orlíku, což Landa kvitoval s povděkem.

Server idnes.cz ve své rubrice revue publikoval na základě rozhovoru stanice F1 článek s titulkem Je to pukavec, který smrdí, říká Landa o působení v totalitním Orlíku. Článek má přimět čtenáře k dojmu, že Landa považuje Orlík za uzavřenou minulost, ačkoliv to není nikde podloženo. Že si s chutí zazpívá v roce 2011 jeho dva songy na turné, však již nezmiňuje.

Vrcholem novinářské neobjektivnosti je potom označení „totalitní Orlík“, byť to byl pád totalitního režimu, který otevřel Orlíku pole působnosti a uplatnění se na trhu. Daniel Landa se během více jak 20 let od zániku Orlíku nikdy od své angažovanosti z devadesátých let striktně nedistancoval. Nikdy veřejně nevyjádřil lítost či omluvu za působení v této kapele a následky její činnosti. Alba Orlíku uvádí v jeho diskografii na svých webových stránkách.

V textech jeho sólové kariéry již sice přímé rasistické útoky nepoužívá, věrný své ideologii však zůstal.

Mimo jiné:

Působil jako předseda hnutí Vlastenecká liga.

Vydal několik komerčně velice úspěšných studiových alb. To z roku 2004 nese název Neofolk, stejný pro označení stylu německých noenacistických kapel…

Na turné Vozová Hradba ve svém úvodním projevu hlásal k davu „My jsme většina a menšiny, ať nás respektují. Nenechte se ve vlastní zemi kopat do koulí.“

Velice zarážející je fakt, že vydavatelství Monitor EMI v rámci svého byznysu pravidelně alba skupiny Orlík vydává dodnes v reediciích a tudíž si mladí přívrženci českého fašismu a rasismu mohou pořídit písně jako Bílý jezdec či Bílá liga bez problému v originále. Juke boxy v restauracích obsahují většinou obě alba skupiny.

Závěr: Důvod k odporu a nepochopitelná lhostejnost

Současný systém během svého vývoje po roce 1989 bez problému umožnil Danielu Landovi, po zániku skupiny Orlík, zařadit se mezi respektovanou součást kulturní sféry s lehce pošramocenou minulostí.

Alarmujícím signálem Benátské noci 2012 je, že Daniel Landa má veřejnost do nového areálu letošní BN přilákat. Zejména v dnešní době, kdy vláda realizuje asociální škrty, klesá životní úroveň, narůstají procenta nezaměstnaných a občanů žijících na hranici bídy, jsou lidé náchylnější k naladění se na xenofobní notu, na kterou Daniel Landa již řadu let hraje.

Krize současného systému vede mimojiné k tomu, že se mnohdy tzv. „střední třídy“ z řad majoritního obyvatelstva uchylují k nenávisti vůči etnickým menšinám žijících v ČR, jakožto zaměření se na (fiktivního) nepřítele, který má na svědomí jeho nízký životní standard a ještě na jeho existenci přispívá ze svých daní. Zároveň však znepokojuje skutečnost, že je ostatním účinkujícím vystoupení Daniela Landy lhostejné, čímž v podstatě vyjadřují svou toleranci k ultrapravicové ideologii, jejímu šíření a propagaci.

Jestli se Daniel Landa osobně od Orlíku distancuje či ne, nehraje v tomto případě prakticky žádnou roli, neboť jeho mnohaletá činnost je v tomto směru dostatečně průkazná. Jen v letech 1990 – 1993 bylo spácháno 8 vražd s rasovým podtextem. Spoluúčinkující a návštěvníci by si měli uvědomit, jak se v těchto letech Daniel Landa prezentoval, co dělal, kde byl…., i kdyby toto měl být jediný důvod, proč striktně odmítnout jakoukoliv participaci na Benátské noci.

[1] http://www.youtube.com/watch?v=iWbUkgcqbfs
[2]  http://www.youtube.com/watch?v=gX-hiWIa … re=related
[3] http://www.youtube.com/watch?v=4hjbFJTW … re=related

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.