• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

21
LED
2020

Berlín 2020 – za pohnutou historií i současnou politikou

Štítky: Antikapitalismus, Evropa, Historie, Levá perspektiva, Levice
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Berlín 2020 – za pohnutou historií i současnou politikou

 
Luxemburg-Liebknecht-(Lenin) demonstrace patří k tradičním akcím německé a mezinárodní levice, jejímž cílem je připomenout si výročí zavraždění předáků německých komunistů Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta ze Spartakova svazu v roce 1919 a samozřejmě i vyjádřit, že boj proti kapitalismu, agresivním válkám, militarismu a pošlapávání politických a občanských práv pokračuje i v současnosti. Tak jako v minulých letech se proto i letos vydali zástupci Levé perspektivy druhý lednový víkend do německé metropole, aby se zúčastnili zmíněné demonstrace a zároveň se podívali po řadě zajímavostí, které Berlín nabízí.
 
Prohlídce zajímavostí jsme věnovali velkou část sobotního dne. Protože v minulých letech jsme si už dostatečně prošli samotné centrum města s Kancléřstvím, památníkem Rudé armády, Braniborskou branou a dalšími památkami, vydali jsme se letos na místa možná méně navštěvovaná, ale o nic méně zajímavá.
 
Věznice a památník obětí nacismu v Plötzensee
 
První zastávkou byl památník na místě bývalé (a vlastně i současné) věznice Berlín – Plötzensee, která se smutně zapsala také do historie českého národa. Věznice postavená v 2. polovině 19. století ve stylu severoněmecké novogotiky (pro kterou jsou typické stavby z červených neomítnutých cihel; v ČR například gynekologicko-porodnická klinika u Apolináře v Praze nebo chrám J. A. Komenského v Brně) působí už od pohledu nevlídným, studeným dojmem. V dobách nacistického režimu se zde masově popravovalo: od roku 1933 do roku 1945 zde bylo gilotinováno nebo na hácích oběšeno na 2900 vězňů, mnoho dalších tu pak živořilo ve stísněných podmínkách s nedostatkem jídla, hygieny a hrubostí dozorců. Šlo o přední popraviště hitlerovského režimu. Československu patří s 677 popravenými v počtu obětí hned druhé místo po Německu, přesto je však místo ve srovnání s Malou pevností Terezín nebo pankráckou „sekyrárnou“ české veřejnosti dnes téměř neznámé.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Památník z roku 1952, který byl podstatně rekonstruován koncem 80. let, se sestává z pamětní zdi, urny, kde od roku 1956 spočívá půda z míst několika nacistických koncentračních táborů, a z malého adaptovaného objektu, který zahrnuje bývalou popravčí místnost upravenou na vzpomínkové místo, a permanentní výstavu v prostorách, kde vězni trávili poslední chvíle před popravou. Značná část původní věznice byla koncem války poškozena při leteckém bombardování Berlína.
 
V objektu jsme spatřili původní traverzu s háky, na kterých se věšelo. Na výstavě jsme se dozvěděli o stavbě a prvních letech provozu věznice, stejně jako o její funkci v dobách nacistické diktatury a o konkrétních lidech, kteří zde byli vězněni nebo popraveni. K prvním obětem patřili němečtí antifašisté z řad komunistů, sociálních demokratů, nábožensky motivované opozice, část pak byla odsouzena za nepolitické kriminální činy. Mezi další oběti patřili domácí odpírači vojenské služby, zahraniční odbojáři, ale také nuceně nasazení dělníci, mnohdy popravení za sebemenší provinění. Jména popravených ze všech zemí jsou zanesena v digitalizovaném seznamu, kterým bylo možné procházet. Otřesně působily vystavené faktury s detailním vyúčtování nákladů poprav zasílané k proplacení pozůstalým, stejně jako dokumenty o využívání těl popravených Anatomickým ústavem. Mnozí zúčastnění lékaři a vědci dosáhli i díky experimentům na takto získaných tělech po válce závratné kariéry v „demokratickém“ Západním Německu.
 
Mezi oběti věznice v Plötzensee patří někteří účastníci spiknutí konzervativních a vojenských kruhů a strůjci atentátu na Hitlera ve Vlčím doupěti v roce 1944, dále členové velmi efektivní sovětské špionážní a odbojové sítě Rudá kapela, z československých občanů pak zejména členové odbojových organizací Obrana národa, (ilegální) Komunistické strany Československa, sítě kolem ilegálního časopisu V boj, Sokolové a českoslovenští zpravodajové GRU. Nejznámějším popraveným je bezesporu novinář a literární kritik Julius Fučík, kterému je na výstavě věnován samostatný panel. Byl oběšen 8. září 1943, ve dnech, kdy ve věznici proběhl doslova masakr českých vězňů.
 
 
Po dálavách Tempelhofského letiště
 
Druhým místem, které jsme navštívili, bylo bývalé letiště Berlín – Tempelhof jižně od centra města. Planina, která za císařství sloužila vojenským přehlídkám, a začátkem 20. let měla být částečně zastavěna podle tehdy populární koncepce zahradních měst, posloužila od roku 1923 jako letiště, od nástupu Hitlera pak dostavovaného v monumentálním až megalomanském duchu (v případě terminálu se dodnes jedná o třetí největší budovu světa). Nápadně působí zejména zachovalé říšské orlice na řadě průčelí. Celá plocha je větší než stát Monako. 1. května 1933 se zde odehrála početně největší manifestace nacistického režimu s jedním milionem účastníků, označovaná jako Den národní práce, po které vzápětí následoval brutální útok nacistů proti odborovému hnutí, družstvům a dělnické samosprávě.
 
Do války letiště sloužilo civilní dopravě jako hlavní stan Lufthansy, během války na něm probíhala vojenská výroba, po 2. světové válce bylo předáno americké okupační správě. Bylo rozsáhle využito při leteckém zásobování v době 1. berlínské krize (1948-49) a sloužilo jednak jako vojenské, jednak jako civilní letiště. Přistávat na něm mohly pouze vybrané americké, francouzské a britské aerolinky, Lufthanse nebylo používání letiště až do 90. let umožněno. Vojenský provoz v režii americké armády skončil v roce 1994, civilní lety prvně v roce 1975, a po obnově 1985 pak již definitivně v roce 2008. Důvodem byly vždy především stížnosti na hluk od obyvatel blízké zástavby a také obavy z důsledků možné havárie v hustě obydleném prostoru.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
V současnosti jsou prostory budovy a hangárů využívány policií a také soukromými společnostmi jako sklady, kanceláře a při příležitostných prohlídkách, rozsáhlé venkovní plochy s betonovým i travnatým povrchem pak slouží sportu, rekreaci, piknikům, pořádání koncertů apod. V referendu z roku 2014 se většina zúčastněných Berlíňanů vyslovila proti zastavění plochy developery. V nedávné době letiště fungovalo provizorně jako tábor pro utečence a migranty, dodnes je možné zde spatřit dlouhé řady prázdných unimobuněk. Letištěm prochází naučná stezka, které jsme se částečně drželi. Na náměstí před hlavním vstupem se nachází nápaditě řešený pomník již zmíněnému leteckému zásobovacímu mostu. Nedaleko jsme prozkoumali i další, nenápadný památník, který upozorňoval na existenci nacistické věznice a koncentračního tábora Columbia-Haus (1933-1936), kde byli mučeni komunisté, sociální demokraté a Židé.
 
 
Retrozábava v Muzeu NDR
 
Po krátkém zastavení v obchodě se suvenýry na Unter den Linden, kde je možné zakoupit si mj. kadící figurku amerického prezidenta Trumpa, jsme v podvečer ještě navštívili Muzeum NDR, které se nachází u břehu Sprévy pár kroků od berlínské radnice. Jde vysloveně o podnik zaměřený na turisty, čemuž odpovídá cena vstupenky, uzpůsobení výkladu a rozsáhlý obchod s dalšími suvenýry včetně čokolády v NDR designu. V mnohém jde o obdobu „Muzea komunismu“ v Praze na Příkopech. Výklad je značně schematický, plochý a plný antikomunismu.
 
Na druhou stranu pro člověka bez předsudků je tu možné vnímat a objevit řadu zajímavých a obdivuhodných východoněmeckých reálií, například bohatou škálu průmyslových spotřebitelských produktů domácí provenience (od fotoaparátů přes kuchyňské roboty, magnetofony až po počítače), vznosnou moderní architekturu, vynikající sportovní úspěchy země, pomoc rozvojovým státům nebo svobodomyslný přístup k sexualitě a veřejné morálce (legalizace interrupcí; rozšíření nudismu). Bylo možné si také vyzkoušet, jak se na trenažeru řídí trabant, nebo zjistit, proč se v 70. letech přestala zpívat slova východoněmecké hymny. Celkově muzeum zaujalo svojí interaktivností.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Po prohlídce jsme svůj první den v Berlíně zakončili ve velice oblíbené restauraci nedaleko Alexanderplatzu, která nabízí občerstvení v bavorském duchu včetně oblíbených tupláků skvělého bavorského piva. To jsme se již připojili k soudruhům z Komunistického svazu mládeže (KSM), kteří předchozí část dne trávili na XXV. mezinárodní Rosa Luxemburg Konferenz.
 
LLL – radikální a internacionální demonstrace
 
Nedělní demonstrace začala v tradiční čas a na tradičním místě: v 10 hodin u Frankfurter Tor. Shromáždily se zde tisíce členů německé i zahraniční radikální levice, mj. z Německé komunistické strany (DKP), Turecké komunistické strany (TKP), mládežnických komunistických organizací FDJ, DIDF-Jugend a SDAJ, ale také odboráři IG Metal a Verdi, nebo členové Asociace obětí nacismu (VVN-BdA). Nápadné bylo množství piketů s tureckým heslem Boyun Egme (Neskloň hlavu!), které se před lety velmi zpopularizovalo při masových protestech v Geziho parku v Istanbulu. Rovněž nechybělo množství vlajek NDR, Palestiny, Kuby, Katalánska, republikánského Španělska, vidět byly i vlajky Doněcké lidové republiky nebo prapory kurdských YPG/YPJ. Letos zaujala přítomnost řady aktivistů protestujících proti násilí vůči demonstrujícím pracujícím v Íránu a v Chile.
 
Pochod vyšel směrem k Památníku socialistů s menším zdržením, ale vcelku hladce, a obešel se, jako tomu již v posledních letech většinou bývá, bez konfliktů s policií nebo antikomunisty. Z reproduktorů umístěných na vozech v průvodu vyhrávaly tradiční dělnické a antifašistické písně, do megafonů se skandovala hesla proti válce, kapitalismu a slogany připomínající Karla Liebknechta a Rosu Luxemburgovou, které před 101 lety na popud sociálně demokratické vlády zavraždily v Berlíně ultrapravicové bojůvky. K dostání bylo také obrovské množství levicového tisku od trockistického magazínu Neue Internationale po Unsere zeit, noviny DKP. Právě u bloku DKP zaujal místo také náš osmičlenný kontingent Levé perspektivy a KSM.
 
 
Po příchodu k Památníku jsme – opět v souladu s tradicí – položili k náhrobkům rudé karafiáty. Následovalo rychlé občerstvení u stánku s vynikající horkou čočkovou polévkou, společné focení, pozdravení několika našich německých známých – a už bylo na čase se s Berlínem pomalu loučit. Kdo by měl čas, mohl si projít ještě množství stánků s knihami, nahrávkami, levicovými suvenýry, odznaky a nášivkami, nebo vyslechnout politické projevy (na pódiu vystoupili i levicoví aktivisté z Maroka nebo Indonésie). My jsme bohužel už nestihli ani plánovanou návštěvu velkého památníku Rudé (sovětské) armádě v Treptově, ale nevadí – vždyť do Berlína jsme se za zajímavostmi, politikou i zážitky určitě nevydali naposledy!
 
Reportáže z LL(L) demonstrace – 2018 (ZDE) a 2019 (ZDE).
Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.