• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
PRO
2020

Bidenův Blinken a Blinkenův Biden

Štítky: Amerika, Politika, válka
Autor: Jake Johnson
komentář : vypnuto

Když zvolený americký prezident Joe Biden uvedl, že na místo budoucího ministra zahraničních věcí počítá s Antony Blinkenem, kritici tuto nominaci odsoudili, neboť Blinken podporoval invaze do Iráku ale i do Libye. „Ve Spojených státech se nevyvozuje žádná odpovědnost za nejhorší katastrofy zahraniční politiky v moderních dějinách. Místo zodpovědnosti přijdou odměny.“

S tím, jak zahraničně politický tým zvoleného prezidenta Joe Bidena dostává postupně s novými zprávami tvar a proběhly signály, že Biden plánuje nominovat svého dlouholetého poradce Anthony Blinkena ministrem zahraničí, zavládl mezi progresivisty poplach kvůli Blinkenově podpoře katastrofální americké invaze do Iráku v roce 2003 a útoku na Libyi v roce 2011, stejně tak jako kvůli Blinkenově konzultační praxi pro korporátní klientelu v technologickém a zbrojním průmyslu a finančnictví.

Blinken sloužil jako národní bezpečnostní poradce a náměstek ministra zahraničí v Obamově administrativě a podle zpráv Washington Post „byl popisovaný jako člověk středových názorů podporující intervencionistické pozice“.

„Jednou se například dostal do sporu i s Bidenem, když podproval vojenskou akci v Libyi,“ uvedl Post s připomínkou katastrtofálního rozhodnutí Obamova Bílého domu připojit se k dalším státům NATO a bombardovat Libyi. Tato vojenská intervence pomohla rozpoutat násilnou občanskou válku, která v zemi trvá dodnes.

Když by přišla řeč na syrskou politiku za Obamy, Blinken podle zpráv opět podporoval agresivnější vojenská opatření proti vládě prezidenta Bashara Assada a v nedávné době naznačoval, že Bidenova administrativa by se mohla rozhodnout pro trvalé ponechání amerických vojsk ve válkou zmítané zemi.

Když byl Biden senátorem a předsedou vlivného Senátního výboru pro zahraniční záležitosti, hlasoval v roce 2002 na podporu Bushovy vlády při schválení katastrofální invaze do Iráku. Toto rozhodnutí již od té doby Biden označil za chybné. Blinken byl v té době šéfem kanceláře Demokratů v tomto výboru. Ryan Grim z Intercept minulý červenec uvedl, že Blinken „pomohl ukout Bidenovu vlastní podporu pro válku v Iráku“; v rozhovoru pro the New York Times z kraje tohoto roku charakterizoval sám Blinekn rozhodnutí hlasovat pro invazi do Iráku jako „hlas pro tvrdou diplomacii“.

„Takže budeme mít prezidenta, který podporoval invazi do Iráku, a ministra zahraničí (Tony Blinkena), který jí také podporoval,“ tweetovala Medea Benjaminová, spoluzakladatelka protiválečné skupiny CodePink. „V USA se nevyvozuje žádná odpovědnost za nejhorší katastrofy zahraniční politiky v moderních dějinách. Místo zodpovědnosti přijdou jen odměny.“

Bidenova volba Blinkena, která se očekává být oficiálně potvrzená společně s dalšími nominanty na jiné posty, se ale nedočkala ani všeobecné kritiky tzv. progresivistů v Demokratické straně. Matt Duss, zahraničně politický poradce senátora Bernieho Sanderse (nezávislý za Vermont), označil Blinkena za „dobrou volbu“.

„Tony má silnou důvěru zvoleného prezidenta a znalosti i zkušenosti nezbytné pro důležitou práci na znovuvytvoření americké diplomacie,“ prohlásil Duss. „Bude také novou a skvělou věcí, že bude mít vrcholného diplomata, který pravidelně komunikoval s progresivistickým řadovým členestvem.“

Po odchodu z Obamovy administrativy Blinken v roce 2017 spoluzakládal konzultantskou firmu WestExec Advisory. Partnerem mu byl Michéle Flournoy, o kterém se mluví jako o nejžhavějším kandidátovi na pozici Bidenova ministra obrany. Jak v červnu uvedl American Prospect:

WestExec o sobě pouze prozradil, že začal pracovat pro společnosti typu „Fortune 100“ včetně velkých amerických technologických gigantů, finančních služeb včetně manažerů globálních aktiv, leteckých a zbrojních korporací, amerických technologických start-upů a také neziskových organizací.

The Prospect může potvrdit, že jedním z těchto klientů je izraelská společnost zabývající se výzkumem a využitím umělé inteligence, Windward. Společnost byla založena dvěma bývalými důstojníky izraelské námořní výzvědné služby v roce 2010 se softwarem schopným sledovat vytipované lodě v reálném čase.

Navzdory opakovaným žádostem neposkytl ani WestExec Advisory ani mluvčí Bidenovy kampaně seznam klientů Blinkenovy firmy. „Transparentnost je pro nás velmi důležitá,“ prohlásil přitom Bidenův mluvčí. Blinken se od práce pro WestExec podle kampaně již odstřihl, nicméně jeho profil na webové stránce konzultační firmy nadále zůstává.

Bidenův pravděpodobný výběr Blinkena a možný výběr Flournoye na dvě klíčové role určování zahraniční politiky jeho administrativy si pravděpodobně vyslouží odsouzení progresivistů, kteří požadují, aby zvolený prezident sestavil kabinet podporující mír a diplomacii, který by nebyl vystaven korupčnímu vlivu výrobců zbraní, armádních dodavatelů a jiným mocným korporátním zájmům.

„Biden čelí výzvám demokratických zákonodárců a progresivistických skupin, aby skončil se vstřícnou politikou vlády vůči zbrojnímu průmyslu,“ uvedli Julia Rocková a Andrew Perez z Daily Poster. „Jedna třetina Bidenova stínového ministerstva obrany byla podle investigativních novinářů v nedávné době zaměstnaná organizacemi, think tanky nebo společnostmi, které přímo dostávají peníze od zbrojního průmyslu, nebo jsou jeho součástí, uvedly zprávy z These Times“.

„Zároveň,“ pokračují Rocková a Perez, „se ředitelé a šéfové zbrojních korporací chlubí svým blízkým vztahem k Bidenovi a vyjadřují přesvědčení, že na politice Pentagonu se nic velkého měnit nebude.“

Poslanec Ro Khanna (Demokrat za Kalifornii), první místopředseda Parlamentního progresivistického klubu (CPC) na Twitteru poznamenal, že podobně jako Blinken „i Flournoy podporoval válku v Iráku a Libyi, kritizoval Obamu [za měkkost] v Sýrii a pomáhal rozbouřit situaci v Afghánistánu.“

„Chtěl bych podpořit prezidentovi kandidáty,“ dodal Khann. „Ale bude Flournoy nyní odhodlán zajistit úplné stažení vojsk z Afghánistánu a přijmutí zákazu na prodej zbraní Saúdům, aby tak mohla skončit válka v Jemenu?“

Poslankyně Ilhan Omarová (Demokratka za Minnesotu), rovněž členka CPC, v odpověď Khannovi prohlásila, že „větším otazníkem je, zda se k tomu odhodlá přímo sám Biden.“

„Konec konců,“ dodala Omarová, „to bude Bidenova zahraniční politika, kterou bude jeho vláda provádět.“

Převzato z https://www.commondreams.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.