Ode dne, kdy Anders Breivik zabil výbuchem své bomby v centru Osla a střelbou do mladých táborníků na ostrově Utoja sedmdesát sedm lidí, již uplynul bezmála rok. Šlo o největší vraždění na území Norska od druhé světové války. Stála za ním politicky motivovaná nenávist vraha k levici, liberálům a muslimům. Dalo by se očekávat, že státní zástupce shromáždí co nejkompletnější materiál osvětlující přípravu, motivy a samotný způsob provedení Breivikových vražd s cílem dostatečně podložit návrh trestu. Místo toho jsme ale svědky systematických snah udělat z Breivika nesvéprávného blázna a šílence, který má místo do vězení putovat do psychiatrické léčebny.

Proces z Breivikem je v dějinách soudnictví něčím kuriózním. Soudních procesů, v nichž se obhájce i státní zástupce snažili docílit osvobození obžalovaného, proběhla řada, a Stalinský SSSR a jeho satelity zase zpopularizovaly soudní stání, v nichž se obhájci i prokurátor předháněli v prokazování viny obžalovaných. Nyní jsme ale svědky úplného prohození rolí: obhájce se snaží podle přání svého klienta doložit vinu obžalovaného, zatímco státní zástupce bojuje za prokázání toho, že obžalovaný není za své činy odpovědný a tudíž nemůže být potrestán. Breivik je podle prokurátora Sveina Holdena prostě pouhý blázen a fantasta, který patří do léčebny.

Není to podivné? Člověk, který plánuje léta své útoky, piluje detaily při jejich přípravě, udržuje rozsáhlé vazby s norskou i evropskou krajní pravicí, mluví konzistentně o svých názorech a politických motivech masakru, zuby nehty se brání prohlašování za blázna a především chladnokrevně vraždí nikoliv náhodně ale v souladu se závěry vycházejícími z jeho ideologie má být duševně nemocný? Padlo tedy 77 lidských životů za oběť nikoliv vrahovi s nenávistnou ideologickou motivací ale paranoidnímu schizofrenikovi?

Připusťme na chvíli, že Breivik je skutečně blázen a své oběti zabil v pomatení smyslů. Pak jeho čin srovnejme s vraždou sedmi osob – tří francouzských vojáků, rabína a tří dětí ze židovské školy, které v březnu tohoto roku zastřelil na jihu Francie Mohammed Merah. Merah byl po svém třetím útoku zlikvidován při obklíčení policií a k soudu se tak nikdy nedostal. Přesto, slyšel někdy někdo, napadlo někdy někoho a zazněl v nějakém médiu názor, že Merah byl pouhý blázen, který nebyl za svůj čin odpovědný?

Není podezřelé, že Merahem smyšlená historka o jeho spojení s Al-Kajdou slouží médiím jako potvrzení, že jeho čin byl činem teroristy, zatímco Breivikova smyšlená historka o spojení s Templářskými rytíři má dokázat, že jde o blázna? Není podezřelé, že Merah, který vůbec nenavštěvoval mešitu a trávil svůj volný čas po night-clubech, je médii svorně a vytrvale označován za fanatického islamistu, zatímco o Breivikovi se nikde nepíše jako o fanatickém konzervativci, fanatickém misogynovi nebo fanatickém ultrapravicovém sionistovi, kterým skutečně byl? Je dlouholeté plánování vražd levicových politických protivníků příznakem bláznovství, zatímco spontánní myšlenka jít střílet do židovské školy (po neúspěchu Merana zabít v Tolouse dalšího francouzského vojáka, což měl původně v úmyslu) příznakem terorismu? Je spravedlivé věnovat po smrti Merhana veškerý prostor debatě o antisemitismu (a pominout skutečnost, že polovinu z jeho obětí tvořili Francouzi afrického původu a muslimské víry) a zároveň se v případě Breivika bránit debatě o antikomunismu, rasismu vůči Arabům v Evropě a o vzedmutí konzervativní reakce proti liberálnímu multikulturalismu u mnohých evropských vlád, v zavedených politických stranách, médiích a společenských organizacích? Proč se Mehran a jeho čin automaticky dávají do spojení s jeho vírou nebo dokonce původem jeho rodičů (některá média dokonce přímo Mehrana označili za rodilého Alžířana, byť pochází z Francie), zatímco Breivikova víra se automaticky od jeho činu odděluje a nikoho nenapadlo něco vyvozovat z toho, že mladí trávil v Británii? Byl to koneckonců Mehran nebo Breivik, kdo vyhlásil cíl vypudit z Evropy lidi určité víry a udělat z ní kontinent jednoho náboženství, tj. projevil se jako extrémní náboženský fundamentalista?

A položme si ještě jednu otázku: Nezačala ta dvojí, nerovná optika nahlížení na to, co se stalo, již pár minut po bombovém útoku v Oslu a následujícím masakru mladých labouristů na ostrově Utoya, když se tyto činy a priori přisuzovaly muslimskému teroristovi, zatímco zastřelení tří muslimských vojáků a chladnokrevná vražda židovských dětí v Tolouse nikdy nevyvolala žádnou asociaci s aktivitami evropské ultrapravice? A pokud by masakr v Norsku skutečně spáchal muslim, snažil by se zástupce státní moci tak vehementně dokazovat, že pachatel činu není vrah ale jen blázen?

Naprosto se nebraňme myšlence, že nezaměstnaný mladý Mehran vyrůstající bez perspektivy v prostředí zpustlého tolouského předměstí vraždil nevinné lidi motivován svojí nenávistí k tomuto prostředí, nenávistí k Francii. Odmítněme ale dvojí metr, postavený na předsudku, že mladý Breivik vyrůstající v prostředí všeobecného dostatku, s dobrým vzděláním, podnikatel a milionář nemohl přece vraždit motivován nenávistí k systému kolem něj, hodnotám liberalismu, ženské emancipace a náboženské svobody.

Schizofrenní není Breivik ale společnost, která po odsouzení „cizího“, „islamistického“ teroristy Mehrana raději zavírá oči před existencí nepřátel z „vlastních“ řad tím, že se z nich snaží udělat blázny.