Převratová vláda Jeaniny Añezové, která se v listopadu 2019 s pomocí vedení policie, armády a amerických nátlakových organizací na 11 měsíců zmocnila vlády nad Bolívií, uvrhla zemi do hlubokého zdravotního, sociálního a ekonomického rozvratu. Během necelého roku byla země, která za skoro 15 let prezidentování Evo Morálese dosahovala bezprecedentního hospodářského růstu a úspěchů v boji s chudobou, postižena mimořádně silně pandemií Covid-19 a řadou nekompetentních rozhodnutí samozvané junty. Nyní, po nesporném volebním úspěchu Hnutí za socialismus (MAS) a vítězství jeho prezidentského kandidáta Luise Arceho se země rychle otřepává z následků pravicového řádění.

K zásadním změnám došlo již na poli diplomacie. Převratová vláda z listopadu 2019 byla úzce napojená na Trumpovu administrativu ve Spojených státech a plnila její politická zadání. Z toho důvodu postupně přerušila diplomatické styky s Venezuelou, Íránem, Nikaraguou a Kubou, vyhnala ze země kubánské lékaře a dala zastrašovat mexické diplomaty poté, co v Mexiku našel politický azyl svržený prezident Morales. Na venezuelskou ambasádu dosadila emisary loutkového rádobyprezidenta Guaida. Bolívie v tomto smutném čase rovněž pozastavila své členství v organizacích regionální spolupráce a integrace – Bolívarovské alianci lidu naší Ameriky (ALBA), Komunitě latinskoamerických států a států Karibiku (CELAC) a Svazu národů Jižní Ameriky (UNASUR).

Všechny tyto kroky podniknuté pučisty proti zájmům bolívijského lidu byly v krátké době po nástupu demokraticky zvoleného prezidenta a jeho vlády revokovány. 9. listopadu venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza v doprovodu zástupců bolívijských sociálních hnutí slavnostně opět převzal jménem své země venezuelskou ambasádu v La Pazu, odstranil obraz loutky Guaida a na jeho místo pověsil obrazy Simona Bolívara a Hugo Chaveze. Bolívie obnovila plné členství ve všech mezinárodních organizacích latinskoamerického regionu.

Bolívijský prezident Luis Arce rovněž vyměnil celé vedení armády, které se zdiskreditovalo podporou nelegálního převratu proti legitimnímu prezidentovi Evo Moralesovi v listopadu 2019. Do nových funkcí byli uvedeni vrchní velitel všech ozbrojených sil Jaime Zabala, stejně jako náčelník generálního štábu a velitelé pozemních vojsk, vojenského námořnictva a vojenského letectva.

Během složení přísahy nových náčelníků ozbrojených sil prohlásil prezident Arce žádost na „vás, ozbrojené síly, abyste společně s naším lidem pracovali k dosažení jednoty všech Bolivijců, k obraně demokracie, sociálního smíru a zajištění stability naší vlády zvolené ze suverénního rozhodnutí bolívijského lidu. Stojíme před velkým úkolem vrátit armádě její institucionální postavení a nalézt pro ni znovu místo ve společnosti, když byla předtím použita způsobem, který ji nepřísluší.“ Arce dodal, že doufá, že bolívijský lid bude opět věřit, že armáda respektuje proces demokracie.

Bolívijská prokuratura dále vydala zatykač na dva bývalé ministry z převratové „vlády“ Añezové, ministra obrany Fernanda Lopeze a ministra vnitra Artura Murilla. Oba ministři opustili úřad již začátkem listopadu a následně uprchli letadlem do Brazílie a Panamy. Generální prokurátor Juan Lanchipa vyšetřuje oba bývalé úředníky v souvislosti s podezřením na korupci při nákupu nesmrtících palných zbraní a granátů se slzotvorným plynem pro bolívijskou policii od brazilské firmy Condor a americké společnosti Bravo Tactical Solutions. Těmito nákupy přes nastrčené prostředníky měl být bolívijský stát poškozen o 2 miliony dolarů.

Se zatčením obou bývalých pučistických ministrů souvisí i očekávaný příjezd pěti expertů Meziamerické komise pro lidská práva, kteří započnou s vyšetřováním masakrů stoupenců svrženého prezidenta Moralese v Sacaba (department Cochabamba) a Senkatě (department El Alto). Při slavnostním pietním shromáždění k uctění obětí, které proběhlo 15. listopadu tohoto roku, došlo i k oznámení předběžných závěrů z forenzního vyšetřování, které ukázalo, že většina z 37 obětí byla usmrcena s použitím palných zbraní v držení bolívijské policie a armády.

Klíčovým sociálním opatřením prezidenta Arceho je pak schválení tzv. Příspěvku proti hladu, peněžní pomoci určené 4 milionům Bolivijců v sociální nouzi – nezaměstnaným, lidem se zdravotním postižením, nevidomým, chudým matkám a dalším skupinám. Pomoc dosáhne částky 1000 bolivianos (cca 120 eur) a jde o první z řady dalších plánovaných opatření na ulehčení situace obětí Covid-19, které schválil parlament (s většinou MAS), ale pučistická vláda Añezové zablokovala nebo odkládala jejich uvedení do praxe.

(S využitím materiálů Telesur a dalších)