Den 22. červen 2012 se do historie jedné malé latinskoamerické země zapsal černým písmem. Toho dne byl v bleskové rychlosti odvolán levicový křesťanský president Fernando Lugo a Paraguay tak byla zbavena v celé své historii teprve druhého levicového presidenta. Událost o níž se v českých médiích téměř nehovoří, avšak která vzbudila vlnu reakcí po celé západní polokouli, bude námětem tohoto článku.

Parlamentní převrat

Události z 22. června 2012 představují nefalšovaný parlamentní puč. V polovině května propukly v reakci na Lugovu agrární reformu a přerozdělení pozemků nepokoje. Násilnosti mezi bezzemky a bohatými statkáři si vyžádaly celkem 17 životů poté, co 150 bezzemků zabralo statkářskou půdu, kterou kdysi nezákonně zabral režim diktátora Stroessnera. Podle novin Diario ABC Color z 15. června 2012 rozpoutala násilnosti levicová guerilla Paraguayská lidová armáda (PLA), která je zahraniční sekcí Revolučních ozbrojených sil Kolumbie, jež se nedávno velice zmobilizovaly a posílily. PLA od počátku vedla protivládní teroristickou kampaň, a tak obvinění z účasti na násilnostech nemusí být nepodložené. Ozbrojenci PLA měli při vyjednáváních mezi policií a bezzemky údajně zastřelit dva policejní důstojníky.

16. června president Lugo přijal rezignaci ministra vnitra Carlose Filizzola a velitele národní policie generála Paulina Rojase. 20. června president Lugo svolal zvláštní vyšetřovací komisi k prošetření násilných nepokojů a zjištění, co stálo za incidentem. Za 24 hodin už ale poslanecká sněmovna svolala mimořádné jednání s cílem odvolat presidenta na základě článku 225 paraguayské ústavy. Trvalo jen den a sněmovna a poté i senát drtivou většinou hlasů (76 : 1, resp. 39 : 4) odhlasovaly odvolání presidenta republiky. Zasedání sněmovny bylo bleskové a trvalo pouhé dvě hodiny, což od počátku dalo vytušit, že vše bylo připravené k co nejrychlejšímu odvolání nepohodlného levicového presidenta. Mandát byl předán Fredericu Francovi, představiteli Radikální liberální strany (RLS), která byla původně v Lugově koalici „Vlastenecká aliance za změnu“. Ta byla složena z levicových, socialistických a křesťansko-sociálních stran, ovšem stála i na podpoře pravicové RLS.

Lugo začal okamžitě jednat. Obrátil se na Nejvyšší soud, Všeamerický soud pro lidská práva a představitele latinskoamerických zemí. Společně s tím sestavil tzv. paralelní vládu, něco na způsob exilové vlády, ovšem zasedající v domovské zemi.

23. června Všeamerická komise pro lidská práva vydala odsuzující prohlášení, ve kterém napsala, že je neakceptovatelná rychlost, s níž byl Lugo odvolán z pozice presidenta, bez možnosti obhajoby před parlamentem. Komise také zpochybnila legálnost celého procesu v tom, že nejenom, že byl předem připraven, ale pravděpodobně se neřídil ani platnými zákony země.

Puč byl okamžitě přirovnáván k svržení honduraského levicového presidenta, Manuela Zelaye v roce 2009.

K historii Paraguaje

K pochopení událostí v Paraguay je nutné se podívat krátce do historie. Paraguayská historie je krvavá, a to zejména historie 20. století. Za celou dobu existence Paraguaje vládli zemi jen dva levicoví presidenti a ani jeden nedokončil své vládnoucí období. Během 20. století byla země fakticky celých 61 let pod vládou strany Colorado. Ta nebyla u moci jen s malými přestávkami v 90. letech. Strana Colorado je úzce spjatá s historií Paraguaje, neboť nevznikla jako klasická politická strana, nýbrž jako záštita režimu diktátora Stroessnera. Ten 35 let drancoval Paraguay, pozabíjel téměř 4 tisíce politických oponentů a tisíce dalších, včetně otce presidenta Luga, věznil a mučil. V 70. letech Stroessner vytvořil v Paraguaji falešnou demokracii. Vytvořil stranu Coloradu, svolal parlamentní volby, ze kterých vyloučil všechny levicové strany a i když zůstaly jen pravicové, zvítězil většinou se ziskem 80-90%.

Strana Colorado nebyla po pádu diktatura zakázána a dodnes se těší podpoře mezi bohatými v silně polarizované paraguayské společnosti. Právě její existence byla důvodem, proč se pravicová RLS spojila s levicovými stranami do velké koalice, aby znova utnula možnost nástupu strany Colorado k moci.

Koalice Vlastenecká aliance za změnu nebyla parlamentní, nýbrž volební koalicí. Šlo o levicové strany a RLS, které vyzvaly své členstvo k volbě Fernanda Lugy presidentem republiky. Na základě toho v roce 2009 zvítězil. Jeho programem byla pozemková reforma a zlepšení sociální situace obyvatelstva. První slib se mu dlouhou dobu nedařilo plnit, a když už ho plnit začal, tak mu násilnosti kolem něho opředené zlomily vaz. Druhý slib plnil od počátku, když s pomocí Venezuely a dalších států zavedl rozsáhlá sociální opatření, bezplatné zdravotnictví a školství, levné bydlení a levné topné oleje pro obyvatelstvo.

Latinskoamerická jednota

Co je však velice důležité v případě převratu proti presidentu Lugovi, je fakt, že se projevila obrovská a silná latinskoamerická jednota. Latinskoamerické státy procitly ze snu o demokratickém a hodném presidentu Baracku Obamovi, za což mohly poděkovat i Obamově jednání během pravicového puče v Hondurasu, a postavily se na vlastní nohy. Presidentka Brazílie Dilma Rousoffová obratem vyzvala státy UNASUR (Svaz latinskoamerických národů) k pozastavení členství Paraguaje a ke svolání mimořádného jednání. Ekvádorský president Correa a jeho argentinská kolegyně Kirchnerová, i pravicový dominikánský president Fernandéz odsoudili puč. Proti puči se postavily i konzervativně pravicové vlády Chile, Mexika a Kolumbie. Všech 8 států ALBA (Aliance bolivárovské Ameriky, uskupení států vedené Venezuelou a složené hlavně z levicově orientovaných vlád jihoamerických států) okamžitě stáhlo své velvyslance. Venezuela také ukončila ekonomickou spolupráci a obchodování s Paraguají a zastavila dodávky ropy do Paraguaje. Pro mimořádná jednání v reakci na parlamentní puč byli z Paraguaje odvoláni i velvyslanci Brazílie, Mexika, Chile, Kolumbie a Uruguaje. Kostarika nabídla Lugovi politický azyl.

Další vývoj v Paraguaji je nejistý. Lugo vyčerpal „legální prostředky“ k udržení moci, ale stále mohou legálně pomoci státy Jižní Ameriky a mezinárodní lidskoprávní komise. Tisíce Lugových přívrženců už zároveň demonstrují v ulicích a střetávají se s policií, v zatím marné snaze o návrat svého presidenta do úřadu. Musíme jim přát hodně štěstí, aby se levicový a osvobozenecký kurz Latinské Ameriky udržel.