• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
ČVN
2019

Chudá Praha a Dýmová hora – zajímavé výstavy v Muzeu hl. m. Prahy

Štítky: Bydlení, Historie, Kultura, Praha, Sociální otázky
Autor: Leopold Vejr
komentář : vypnuto

Nebývá zvykem, aby se současné muzejní expozice zabývaly tématem chudoby. Výjimkou se po dlouhé době přehlížení této problematiky staly dvě souběžné výstavy v Muzeu hlavního města Prahy, nazvané „Chudá Praha“ (17. 4. – 25. 8. 2019) a „Dýmová hora“ (17. 4. – 30. 12. 2019). První z nich se zaměřuje na chudobu v Praze a pokusy o její řešení v letech 1781-1948, tedy od josefínských reforem do vítězství socialismu, nicméně hlavní pozornost je věnována období, ze kterého jsou dochovány fotografické materiály, tedy především od konce 19. století dále, s přesahem až do 60. let, kdy byly poslední nouzové kolonie v Praze demolovány nebo přeměňovány na rekreační objekty a obyvatelstvu byly poskytovány hodnotné nové byty. Že fenomén nouzových kolonií nikdy úplně nezanikl a po roce 1989 propukl k novému bídnému životu, o tom svědčí kromě osobních zkušeností obyvatel a návštěvníků Prahy i druhá z uvedených výstav.

„Chudoba k městu patřila a patří,“ uvádí anotace výstavy „Chudá Praha“. Jistě, patřila a patří, ale v období budování socialismu byla ve své zdrcující většině odstraněna. Žebráci a bezdomovci prakticky vymizeli, nikdo nebyl nucen žebrat nebo přebývat pod mostem a jako pozůstatek starého světa zůstaly jen jednotlivé zkrachovalé existence, osoby práce se štítící apod., jež by s důslednou socialistickou výchovou postupně zmizely, kdyby nedošlo k obnově kapitalismu po pouhých čtyřech dekádách náročného úsilí o nový, lepší svět.


Je poučné prohlédnout si na fotografiích, obrazech a dalších dobových materiálech, jak bídně žila pražská chudina až do prvních let budování socialismu, jak vypadaly nouzové kolonie z vyřazených vagónů a bizarních bud stlučených z odpadu, jak přespávali chudáci v cihelnách a přehrabovali skládky, jak probíhala exekuční vystěhování dlužníků na ulici, policejní perzekuce žebráků, jak žily celé rodiny v jeskyních. Vystavená dokumentace rozbíjí obraz o „první republice“ jako zemi blahobytu a elegance, jak je prezentována v posledních 30 letech. 


Výstava není a ze své podstaty ani nemůže být zaměřena vyloženě antikomunisticky, přiznává i likvidaci bezdomovectví a žebroty po roce 1948 a nahrazení většiny nevyhovujících příbytků novostavbami, ale nezapomíná podotknout, že mapování dřívější chudoby prý bylo v „poúnorovém režimu“ zneužíváno k hanobení „první republiky“. Nemyslím si, že by bylo třeba předmnichovskou republiku v tomto ohledu jakkoli hanobit, dochované materiály mluvily a dodnes mluví samy za sebe. Naopak se domnívám, že právě v období budování socialismu nebyly dostatečně využity a zejména mladá generace, která už bídu kapitalismu nezažila, snadno propadala pod vlivem konzumního způsobu života a reakční propagandy představám, že kapitalismus byl, je a bude krásný a skvělý.


Za pozornost stojí i dokumenty o pokusech o řešení sociální péče před rokem 1948. Při pohledu na noclehárny s třípatrovými palandami se jistě nejednomu návštěvníkovi vybaví film Voskovce a Wericha „Hej rup!“ (1934), kde vidíme takový útulek v provozu včetně fasovaných pyžam a drbátek a tamtéž i příbytek z vagónu, kde každé kupé slouží jako bytová jednotka. Bez popisky by si ovšem neznalý návštěvník mohl také myslet, že se dívá na fotky z koncentračního tábora.


Ano, po restauraci kapitalismu se téměř před třiceti lety začali do Prahy a celého Československa vracet žebráci, bezdomovci a chudinské chatrče, ale oproti velkoměstům, kde socialismus nikdy nebyl, přece jen dnes v Praze nenajdeme slumy a chudinské čtvrti, ve světě zcela běžné.


Problematice současného bezdomovectví se věnuje výstava „Dýmová hora“, svůj název odvozující od lokality v blízkosti bývalého nákladového nádraží Praha – Žižkov, kde bezdomovci pálili kabely, aby z nich získali čistou měď k prodeji do sběren. Fotografie, mapy, film a zaznamenaná vyprávění bezdomovců ukazují zoufalý svět současné pražské chudiny, se kterou si dnešní režim neví rady právě tak, jako kapitalismus éry Masaryka a Beneše. (Ironií osudu budiž skutečnost, že jeden z vypovídajících bezdomovců je nazýván „Lenin“.) Vidíme i devastaci hodnot vytvořených za socialismu, kdy opuštěné průmyslové či dopravní stavby té doby slouží k přespávání osob bez přístřeší a jsou devastovány za účelem získání materiálu do sběru či na otop.


Za pozornost stojí mapa s vyznačenými největšími bezdomoveckými lokalitami v polistopadové Praze. Některé už byly zlikvidovány a nahrazeny luxusní moderní bytovou výstavbou, která je však naprosto nedostupná i většině pracujících. Bezdomovci a chudina jsou proto jen vyháněni jinam. Ostatně, stačí se projet po Praze vlakem a podívat se kolem sebe…


Dodávám, že obě výstavy se těší velké pozornosti. Byl jsem se na ně podívat v sobotu odpoledne dva měsíce po otevření a bylo na nich tak plno, že nebylo možné si vše v klidu prohlédnout. A to přesto, že pro zhlédnutí je nutné zakoupit vstupenku na všechny expozice muzea v ceně 150,- Kč.
Nemohu v této souvislosti zakončit jinak než postesknutím, že komunistické a dělnické hnutí se dobrovolně vzdalo mapování své minulosti, kam by jistě patřily i výstavy o bídě chudiny za někdejšího i dnešního kapitalismu. Dnes politicky i finančně krachující KSČM by bývala mohla zlepšit svou prestiž i finanční situaci provozováním vlastního muzea dějin revolučního hnutí, výdobytků socialismu i utrpení v třídně antagonistické společnosti. Místo toho věnovala Muzeum dělnického hnutí Národnímu muzeu v rukou antikomunistického státu.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.