Nové projekty spolupráce na poli energetiky mezi Ruskem a Čínou jsou v plném proudu a vzájemná propojenost obou ekonomik zesílila po setkání předáků obou zemí na zimních olympijských hrách 2022 v Pekingu.

Energetika tvoří největší oblast této dvoustranné spolupráce a mnohostranná spolupráce na tomto poli podle odborníků přináší nové ovoce s tím, jak se obě země rozhodly posílit své přátelské vztahy.

Rychlým tempem pokračuje štítem prováděná ražba podvodního přechodu Čínsko-ruského východního plynovodu pod řekou Jang-c’-ťiang, což je klíčový projekt jižní části tohoto plynovodu. Celková délka tunelu pod řekou je 10,226 kilometru a jde o nejdelší stavěný tunel pod Jang-c’-ťiangem.

Plynovod patří k hlavním strategickým projektům přispívajícím k čínsko-ruské energetické spolupráci, na níž se dohodly a kladou důraz hlavy obou států. Oba předáci chápou význam stavby v prohloubení celkové spolupráce obou zemí a podpoře integrace svých zájmů.

Projekt plynovodu mající severní, střední a jižní sekci, které se po částech dokončují, má elkovou délku 5111 km, začíná na rusko-čínské hranici u města Heihe v provincii Heilongijang v severovýchodní Číně, pokračuje devíti provinciemi a městy včetně provinicí Jilin v severovýchodní a Ťiang-su ve východní Číně a končí v Šanghaji.

3. února podepsala China National Petroleum Corp (CNPC) a ruský Gazprom dohodu o nákupu a prodeji zemního plynu z ruského Dálného východu, která představuje další důležitý výsledek spolupráce v energetické oblasti. Podle této dohody Rusko zvýší dodávky plynu svými plynovody do Číny o 10 miliard metrů krychlových ročně, což společně s plynovodem „Síla Sibiře“ dostane dodávky plynu do Číny na úroveň 48 miliard metrů krychlových za rok.

Pokud jde o spolupráci v ropném průmyslu, CNPC a ruský Rosneft Oil podepsaly doplňkovou smlouvu o nákupu a prodeji surové ropy, podle níž bude Rusko pokračovat v dodávkách 100 milionů tun surové ropy do Číny přes území Kazachstánu po dobu dalších deseti let.

Do ledna tak CNPC dovezla z Ruska více než 300 milionů tun surové ropy a více než 15 miliard kubických metrů zemního plynu.

„Ropná a plynařská spolupráce představuje největší oblast spolupráce mezi Čínou a Ruskem vzhledem k výrazné komplementaritě obou zemí v energetickém sektoru,“ uvedl pro GLobal Times Lin Boqiang, ředitel Čínského centra pro energetické hospodářství na univerzitě Sia-men.

Vývoz energetických surovin zajišťoval vždy důležitou součást ruských příjmů a napětí na Ukrajině snížilo rozsah ruského energetického vývozu do Evropy. V tomto směru představuje Čína pro ruský plyn a ropu velký trh, dodal Lin. Vzhledem k jasným výhodám se očekává, že toto partnerství na poli dodávek surovin a zvětšování trhů ještě poroste. Čínská poptávka po ruském plynu a ropě bude pokračovat a obě strany mohou vyzkoušet další spolupráci například i v oblasti obnovitelné energie a na jiných polích.

Rusko také představuje hlavního dovozce uhlí do Číny. A Čína a Rusko prohlubují spolupráci také na poli jaderné energetiky včetně jaderné elektrárny Tianwan v Lien-jün-kang ve východní provincii Ťiang-su a jaderné elektrárny Xudabao v Chu-lu-tao v provincii Liaoning na severovýchodě země.

Čínsko-ruský bilaterální obchod vzrostl v roce 2021 meziročně o 35,9 procenta a dosáhl 146,8 miliard dolarů, čímž poprvé přesáhl hranici 140 miliard dolarů a zapsal si nejvyšší hodnotu v historii, jak ukazují oficiální údaje. Oba státy si vytyčily cíl dosáhnout ve vzájemném obchodu do roku 2024 hranici 200 miliard dolarů.

Čína bude společně s Ruskem podporovat další spolupráci v obchodování, energetice, zemědělství, vědě a technologií, výzkumu vesmíru, digitálních spojeních a financích. Podle mluvčího čínského ministerstva obchodu v Pekingu by se hranice 200 miliard ve vzájemném obchodu mohla překonat i dříve, než je výše zmíněný cíl v roce 2024.