Sotva robotické vozítko Ču-žung zahájilo svoji misi výzkumu povrchu Rudé planety plánovanou minimálně na tři marsovské měsíce (zhruba 92 pozemských dní), tak hlavní plánovač první čínské výzkumné mise k Marsu již sdílel s veřejností plány pro další nejbližší cíle, které jsou součástí národní koncepce nazvané „Planetární výzkum.“ Patří k nim vyslání vícero sond typu Tianwen k planetám Sluneční soustavy včetně Marsu a Jupitera, sbírání vzorků a provedení klíčového technologického výzkumu.

Přistání sondy Tianwen-1 na povrchu Marsu – což z Číny dělá po Rusku a Spojených státech třetí stát světa, kterému se něco takového podařilo – má daleko k tomu uspokojit čínské ambice v meziplanetárních výpravách. Od Číny se očekává, že na Mars vyšle lidskou posádku, a rovněž zahájí více meziplanetárních misí s cílem prohloubit lidské znalosti a zdokonalit potenciál země samotné, shodují se pozorovatelé čínského vesmírného programu.

Když čínská sonda Tianwen-1 dosáhla cílů „oběžné dráhy Marsu, přistání a přesunu“, vše během jediné mise, mohla po svém úspěšném dosedu zahájit objevitelskou část svého poslání. Robotické vozítko Ču-žung o výšce 1,85 metru a váze 240 kilogramů, pojmenované po starém bohu ohně z čínské mytologie, se po úspěšném měkkém dopadu sondy na plánovaném místě v jižní části rozsáhlé planiny známé jako Utopia uvolnilo v sobotu časně ráno a vyjedlo na svoji pouť Marsem.

Na Ču-žungu je naistalováno šest vědeckých přístrojů – pár navigačních a terénních kamer, multispektrální kamera, detektor složení povrchu Marsu, georadar, anténový magnetometr a klimatická stanice, které umožní studovat topografii, geologii, složení půdy, horniny, typy kamenů a atmosféru Marsu.                                                                                                                        

Modul na oběžné dráze zatím bude podle Žang Rongiao, hlavního architekta čínské první výzkumné mise k Marsu, který se vyjádřil v rozhovoru pro Čínskou ústřední televizi (CCTV), zajišťovat radiové spojení s vozítkem, ale také do dvou let pokryje celou planetu. Žang poznamenal, že orbitální modul prozkoumá topografii celé planety, vesmírné prostředí i její vnitřní strukturu.

Pokud Tianwen-1 úspěšně dosedl na povrch planety, což je ale jen krůček v dokončení její celkové mise na Marsu, Žang uvedl, že jako další budou vyslány družice Tianwen-2, Tianwen-3 a další, a to k Marsu i jiným planetám, například Jupiteru, aby je zkoumaly a případně odebraly vzorky.

„Budeme provádět výzkum klíčových technologií, tak abychom mohli dostat vzorky z Marsu zpět už v ranných fázích a na tomto základě zdokonalit naše klíčové technologie pro další lety,“ uvedl Žang. Nyní se snaží o schválení projektu „Planetárního výzkumu“ a jeho zařazení do budoucího plánu rozvoje Číny.

„Jakmile bude projekt schválen vedením země, uděláme vše, co je v našich silách, abychom ho co nejdříve dokončili v souladu s principem ´čínské rychlosti´, uvedl Žang. Wang Janan, šéfredaktor časopisu Znalosti vesmíru, věří, že úspěšné přistání Tianwen-1 na povrchu Marsu představuje samo o sobě nový pozoruhodný a významný milník a Číně se v blízké budoucnosti podaří dostat na povrch Marsu i lidi.

Wang pro Global Times v neděli uvedl, že Číně trvalo více než třicet let od vypuštění své první umělé družice v roce 1970 do spuštění své první vesmírné mise s lidskou osádkou, Šenžou-5, v roce 2003. Následně se v dalších 17-18 letech Číně podařilo realizovat častější vědecké aktivity ve vesmíru a provést inovaci svých technologií a dosáhla mnohem více výsledků než ve třiceti letech předcházejících Šenžou-5.

„Čínský vesmírný průmysl je už dnes mnohem dál, má hlubší dosah než před lety,“ uvedl Wang.

Podle Wanga se vesmírné výpravy posunuly od blízké oběžné dráhy do hlubšího prostoru – k vesmírné stanici, pak k Měsíci, který je od země vzdálený 380 tisíc kilometrů, k přistání na Měsíci s lidskou posádkou, pak Mars a dále hlouběji do planetního systému k jeho dalším tělesům.

Nejdůležitějším faktorem přispívajícím k obrovským výsledkem, kterých Čína dosahuje ve výzkumu vesmíru, je, že země má silné odhodlání následovat svoji inovační strategii rozvoje vědy a technologií včetně vesmírných, a její tempo nebylo a není zpomaleno žádnými změnami v domácích a zahraničím prostředí, sdělil Wang.

Žang v rozhovoru na CCTV zdůraznil, že „musíme dále rozvíjet naši technologii, pěstovat své talenty a prohlubovat své znalosti o neznámém světě právě prostřednictvím těchto zásadních průkopnických vědeckých výprav.“

Převzato z: https://www.globaltimes.cn/