• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

24
DUB
2012

Co je a co není generální stávka

Autor: Pavel Mlady
komentář : vypnuto

„Generální stávka“ zaznělo během tohoto týdne dvakrát z úst odborových předáků. Vyjádřili se tak předseda Asociace samostatných odborů Dufek a později v rozhlasovém interview také předseda OS KOVO Středula. Tím myšlenka generální stávky získala alespoň nějaký reálný základ. Podívejme se ale trochu pečlivěji, co to taková generální stávka je.

Definice říká, že generální stávka je „zastavení práce podstatnou částí zaměstnanců v každém z většího počtu odvětví při organizované snaze dosáhnout ekonomických nebo politických cílů.“

Myšlenka sama vznikla počátkem 19. století ve Velké Británii. Generální stávky také často doprovázejí revoluční změny ve společnosti. Nejznámější generální stávky proběhly během Ruské revoluce v roce 1905, v Británii v roce 1926, na podporu 1,2 milionu stávkujících horníků, a ve Francii v roce 1967, odstartované požadavky studentů na reformu vzdělávacího systému.

Generální stávka v Československu v listopadu 1989 měla spíše symbolický charakter, vzhledem k tomu, že trvala pouze dvě hodiny, které si navíc stávkující pak „nadělali“. Generální stávka totiž není pouze o tom, kolik lidí stávkuje, ale také o tom, jaký je dopad na ekonomiku či chod země. Cílem generální stávky je paralyzovat ekonomiku či nějaké území, anebo obojí, a tím donutit vládu k zásadním ústupkům, či si dokonce vynutit změnu, pokud ne systému, tak alespoň režimu.

Vyhlašování generálních stávek v posledních měsících vidíme v rozličných evropských zemích. Obvykle ale mají formu 24hodinové stávky. Taková stávka, zvláště pak v nepříliš industrializovaných zemích jako Řecko, nemá velkou šanci na úspěch. Když vláda předem ví, jak dlouho stávka bude trvat, dokáže se na ni připravit a provést kalkulaci ztrát.

Skutečná generální stávka vyjadřuje situaci, kdy je to „buď a nebo“. Buď stávkující zvítězí, dosáhnou svých požadavků jako například odstoupení vlády, nebo přijde zásadní porážka a stávkujícím se na několik dalších let uzavře možnost další takové akce.

Britská generální stávka v roce 1926 trvala devět dní, než skončila porážkou. Počet horníků, na jejichž podporu byla stávka vyhlášena, se pak v následujícím desetiletí snížil o třetinu, tedy o 400 tisíc.

Má-li být generální stávka úspěšná, vyžaduje to vysokou míru organizovanosti zaměstnanců (zejména pak v odborech), předchozí zkušenost z masových bojů tohoto typu, určitou míru uvědomění si vlastních společných kolektivních zájmů, ale také vysokou míru sdílení vize společnosti po stávce. Toto vše by se dalo shrnout do jedné škatulky s názvem „subjektivní podmínky“.

Česká republika je oproti například Řecku daleko průmyslovější zemí a je tu tudíž mnohem více ekonomiky, kterou lze paralyzovat. Objektivní podmínky máme tedy výhodnější než Řekové. Kde pokulháváme, jsou právě podmínky subjektivní.

Odborová organizovanost soustavně klesá a pokles počtu členů odborů se za poslední desetiletí počítá ve statisících. Stávek, které překračovaly hranice symbolického protestu, se v Česku v posledních 20 letech konalo jen několik. Česká společnost je atomizovaná (roztříštěná) již od období normalizace, politická osvěta ze strany levice či odborů je již dlouhou dobu prakticky neexistující. Uvědomění velké části zaměstnanců představuje mix mediální propagandy, lidové „moudrosti“ a špatných zkušeností z pracoviště, z veřejného života, apod.

Jsme tedy v podstatě na začátku. Na druhou stranu jeden týden skutečné stávky dokáže více než stovky výzev, prohlášení, manifestů a přednášek. Schopnost se učit je člověku vlastní a není lepší školy pro pracující, kteří nechtějí, aby jim bylo soustavně káleno na hlavu, než masová stávka.

Odboroví předáci nyní místo generální stávce hovoří o nějaké formě všeobecné stávky. Vypadá to jako slovíčkaření, ostatně generální neznamená nic jiného než všeobecná. Na názvu nakonec přeci jen záleží. Generální stávku si lidé obecně spojují s naprostým kolapsem života v zemi v důsledku stávky a s tím, že stávkovat budou téměř doslova všichni, kdo pracují.

Zklamaná očekávání jsou politický faktor. A generální stávka, která by nesplňovala svým rozsahem a dopadem očekávání, by spíše než ke stupňování tlaku na vládu mohla vést k jisté demoralizaci protivládního boje.

Ovšem skutečnost, že není pravděpodobné, že bychom dokázali uspořádat doslova generální stávku, neznamená, že jsme bezbranní. Masové stávky, paralyzující průmysl a dopravu, mohou tento účel splnit možná lépe než „generální stávka“, která by ve skutečnosti generální nebyla, zejména pak pokud by byla omezena pouze na jeden den. Řecká zkušenost by nám měla být varováním.

Jako zastrašovací taktika to také spíše nefunguje – bylo by naivní se domnívat, že vláda nezná současný stav odborů a neví, že v řadě odvětví je stávka spíše zbožným přáním.

Proto také nabývají na důležitosti jiné formy občanské neposlušnosti, do kterých se mohou zapojit ti, kdo stávkovat z různých důvodů nemohou, a které mohou stávku dopady stávky efektivně znásobit.

Mohou to být blokády komunikací, mohou to být akce, které znemožní fungování některých dalších služeb, přestože jejich zaměstnanci do stávky nevstoupí. Tyto akce koneckonců mohou být v ideálním případě spojeny s náborem členů do odborů, zakládání nových odborových organizací (třeba i s tajným členstvím, což připouští i český právní řád).

Pokud nechceme mít na triku škody způsobení vládou, když by dovládla do konce řádného volebního období, nezbývá protivládnímu hnutí nic jiného, než postupovat nejen promyšleně, ale také odvážně – či nejen odvážně, ale také promyšleně.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Americký Nejvyšší soud připravil ženy o celonárodní základní právo na interrupce

28 června, 2022

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.