Banány se staly pravidelnou součástí našeho jídelníčku, ročně jich každý z nás spořádá v průměru 9,4 kilogramu. Chutnají, jsou vhodnou svačinou pro děti, nejsou drahé. Co se ale skrývá pod nablýskanou slupkou? Tvrdá práce a mizerné finanční ohodnocení dodavatelů!

Banány jsou hned po jablkách a pomerančích třetím nejoblíbenějším ovocem v České republice. Nakupujeme je převážně v supermarketech, jejich cena není závratná, naopak. „Jejich ceny rostou pomaleji než u většiny jiných potravin, většina lidí si ceny banánů pamatuje,“ říká odbornice na tropické ovoce Barbora Trojak z Ekumenické akademie. Banány patří mezi lákadla řetězců, často se objevují ve slevových akcích. Řetězce na nich – podle slov Pavly Kotíkové z Ekumenické akademie – často nevydělávají skoro nic, ale vůbec jim to nevadí. Jakmile totiž už jednou zákazník přijde do obchodu, jen s banány v košíku neodejde, ztracená marže se mnohokrát vrátí na jiném zboží. To vše má svou odvrácenou stránku: většina banánů na českém trhu pochází z Ekvádoru, přičemž při průměrné ceně 31 korun za kilogram dostanou ekvádorští dělníci na plantáži zhruba 2,50 korun, největší část z ceny padne na náklady na dovoz – 11 korun. Pokud koupíme banány za akční cenu (25 korun za kilogram), dělník dostane pouhé dvě koruny. Trojak uvedla, že u řetězců zůstává 66 % tržeb z prodeje banánů, zatímco lidé, kteří pracují na plantážích, dostanou asi 5-9 % ceny. A to za dřinu, kterou si neumíme představit: banány rostou v trsech, o sklizeň se proto starají převážně muži, ženy pak ovoce omývají ve vodě a saponátu.

Za férové banány!

Banány se pěstují ve sto třiceti zemích světa, nejvíc v zemích globálního Jihu. Nejhorší podmínky pro dělníky jsou v Guatemale. Tam i v dalších zemích jsou lidé trestáni za vstup do odborů, odboroví předáci jsou vražděni, jejich ženy a dcery znásilňovány. Banány mnohdy musejí zpracovávat i těhotné ženy, a to bez jakýchkoli ochranných pomůcek, dochází k sexuálnímu obtěžování, i ženy pracují 12-14 hodin denně, a tak téměř nevidí své děti, práce je nejenže mizerně placená, ale i nejistá, někteří pracovníci jsou najati třeba jen na dva měsíce, s nejistou vyhlídkou do budoucna… Zatímco náklady na pěstování banánů se zvyšují, finanční ohodnocení lidí, kteří pracují na plantážích, nikoli. Ekumenická akademie se i proto zapojila do kampaně Za férové banány! „V dodavatelském řetězci banánů můžeme dopady neférových obchodních praktik pozorovat velmi snadno – především kvůli změně, kterou celé odvětví prošlo. Za posledních dvacet let se totiž výrazně zmenšil význam ovocnářských firem a supermarkety začaly nakupovat ovoce přímo v zemích produkce. Zhoršení či zlepšení podmínek pro pracovníky i pěstitele je tedy snáze zaznamenatelné,“ říká Trojak. Zkrátka: obchodní řetězce touto změnou mají větší a větší zodpovědnost právě za pracovní podmínky při pěstování banánů.

Řetězce nenabízejí fairtradové banány

Jak z toho ven? Možností by bylo kupovat banány s certifikací Fairtrade, jenže ty jsou drahé. „Občas je kupuji, přičemž čtyři maličké banány vyjdou na víc než 80 korun,“ říká Barbora Ottová z Plzeňska. Podle slov Veroniky Bačové z Ekumenické akademie je v ČR lze koupit ve vybraných prodejnách Marks and Spencer, Freshbedýnky a Sklizeno. Bačová dodala, že na rozdíl od fairtradových čokolád, kávy, kakaa nebo čaje fairtradové banány žádný řetězec nenabízí – je to dáno i tím, že na rozdíl od uvedených komodit se jedná o zboží, které tak dlouho nevydrží, je třeba je hned prodat a zkonzumovat, jinak by shnilo. Ekumenická akademie se bude snažit zapracovat na tom, aby se situace zlepšila. Certifikace Fairtrade podle slov Bačové zaručuje, že na prvním místě je člověk a jeho pracovní podmínky (zakázána je kupříkladu dětská práce). Novináři měli na setkání se zástupkyněmi Ekumenické akademie možnost ochutnat z fairtradových banánů připravené banánové placičky (z platan banánů na smažení), lívanečky, chleba nebo koktejl. Banánů z certifikací Fairtrade bylo v roce 2014 prodáno více než 400 tisíc tun – nejvíce jich nakoupili ve Velké Británii a Švýcarsku.

Povídačky o zakřivenosti banánů

Kupříkladu certifikace BIO sociální a pracovní podmínky nezohledňuje, zaručuje „jen“, že banány byly vypěstovány bez použití chemikálií, to ale u tohoto druhu ovoce není jen tak, daří se to kupříkladu v Dominikánské republice, jinak jsou používány agrochemikálie. V českých supermarketech můžeme koupit banány s certifikací Rainforest Alliance, ty pocházejí většinou z plantážních systémů velkých společností, protože na rozdíl od Fairtrade International tato certifikace nepreferuje drobné pěstitele a nemá definovanou žádnou minimální cenu, vyžaduje ale přísnější kritéria pro ochranu vodních zdrojů, biodiverzity a půdy. Jelikož fairtradové banány jsou drahé a většina společnosti si je pravidelně kupovat nebude, možností je tlačit na řetězce, aby změnily obchodní podmínky a braly v potaz pracovní podmínky pěstitelů a dodavatelů. I o to se Ekumenická akademie bude snažit. Nejprogresivnější je podle jejích představitelek Tesco, které se zavázalo, že do roku 2017 bude (alespoň) v přímém dodavatelském řetězci vyplácet důstojné mzdy. Pomoci by mohly i legislativní úpravy na evropské úrovni. V této souvislosti Trojak označila za nepravdu rozšířenou povídačku o tom, že v Evropské unii je stanovena zakřivenost banánů – do krabice se jich musí vejít jasně daná váha, proto je zohledňována velikost.

Foto: Jan Nimmo