• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

08
ÚNO
2017

Co zbylo z finančního družstevnictví v Česku?

Štítky: Ekonomika, Politika, Z domova
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Kampelička a pošta - fotografie pořízena v obci Velký Bor.Asi každý se někdy setkal s pojmem kampelička nebo družstevní záložna a většina z nás má alespoň rámcovou představu, o co se jedná. Jde o instituci fungující na družstevním základě, která poskytuje finanční služby svým členům-družstevníkům, kteří ji zároveň řídí. Kdysi byla naše republika takovými kampeličkami doslova posetá. Když si ale člověk zodpoví otázku, jak vypadá situace finančního družstevnictví dnes, musí si odpovědět: moc toho nezbylo. O tom, proč tomu tak a co vlastně zbylo, hovořil ve čtvrtek 26. ledna na „čaji o páté“ s Alternativou zdola zasvěceně inženýr Gabriel Kovács, předseda Asociace družstevních záložen.

Současný stav je takový, že v Česku působí jedenáct družstevních záložen dle jména. Šest z nich je sdruženo ve výše uvedené Asociaci a ostatní působí zcela samostatně. Je to na první pohled překvapivě nízké číslo. Předválečné Československo bývalo kdysi baštou kampeliček, svépomocných finančních ústavů – spořitelních a úvěrových družstev – pojmenovaných podle jejich průkopníka Františka Cyrila Kampelíka (1805-1872). Po druhé světové válce resp. od první poloviny 50. let se vývoj českého družstevnictví ubíral jiným směrem než v sousedním Rakousku a Německé spolkové republice, nicméně po převratu v roce 1995 byl schválen nový zákon o obnově družstevních záložen, který podnítil jejich překotný růst a boom 2. poloviny 90. let.

Zavádění kapitalismu v 90. letech se nevyznačovalo jenom kapitalizací existujícího společenského bohatství doprovázeného masivními ekonomickými ztrátami a vznikem strukturální nezaměstnanosti, ale také intenzivní koncentrací a akumulací tohoto kapitálu v rukou nepočetné finanční oligarchie. Jednou z cest tohoto procesu pohybu kapitálu bylo státem de facto posvěcené zcizování majetku v rukou atomizovaných pracujících, ať již ve formě akcionářů nebo střadatelů. Tento proces se plně projevil i ve sféře finančního družstevnictví. Řada záložen vytvořených v 90. letech mohla fungovat se základním kapitálem pouhých půl milionu korun bez faktického dozoru České národní banky – Úřad pro dohled nad družstevními záložnami vznikl až později. Výsledkem byla vlna bankrotů kampeliček (stejně jako bank), kde se samozřejmě po vkladech družstevníků slehla zem. Podle Kovácse šlo o morální selhání zakladatelů těchto podniků, podle nás spíše o systémové usměrnění drobných kapitálů do rukou nové polistopadové vládnoucí vrstvy. Na odškodnění okradených klientů bylo z veřejných prostředků vyplaceno 9 miliard korun.

V roce 2004 po vstupu do Evropské unie se podmínky družstevního podnikání v poskytování úvěru a jiných finančních služeb výrazně změnily. Především, výše základního kapitálu kampeliček byla zvýšena z minimálních 500 tisíc na 35 milionů (minimální kapitál bank musí činit půl miliardy). Družstevní záložny začaly být kontrolovány Českou národní bankou a regulovány podle legislativy EU, která na ně v zásadě pohlíží podobně jako na banky. Tato politika vedla na jednu stranu k dočasné stabilizaci tohoto sektoru, na straně druhé výrazně přispěla a přispívá k transformaci institucí působících na družstevním principu na klasické, komerčně fungující banky. Složit základní kapitál 35 milionů je pro lokální komunity pracujících prakticky nemožné a tak se dnešní kampeličky stávají spíše menšími bankami sloužící potřebám anonymních, vzájemně nekooperujících klientů.

V letech 2010-2012 proběhl ještě jeden, menší boom družstevních záložen, která rychle získávala finanční prostředky a nové klienty. Důvodem jejich růstu byly především výsledky, které finanční družstevnictví obecně vykázalo v době velké finanční krize. Skutečností je, že třeba v Německu nebo Spojených státech představovaly družstevně řízené podniky nejstabilnější prvek finančního trhu. V České republice pak svým klientům vyplácely výrazně vyšší úroky z vkladů než komerční, vesměs zahraničním kapitálem vlastněné banky. Následně však došlo k nové vlně úpadků kampeliček. Zatímco podle Kovácse i zde hrála klíčovou roli snaha některých zakladatelů o rychlé obohacení, podle předního odborníka na družstevnictví Františka Stočese z Alternativy zdola šlo o cílený útok proti kampeličkám ze strany vlády. K tomu je nutné uvést, že v roce 2015 ovládal zahraniční finanční kapitál 95 % z 5,75 bilionů Kč bilanční sumy bankovního sektoru. Na kampeličky připadá v letech 2011-12 pouhé 1 % na trhu vkladů (v Německu pro srovnání cca 20 %)…

V současnosti, respektive od roku 2014 je klíčovým legislativním opatřením v oblasti družstevních záložen Zákon o spořitelních a úvěrových družstev známý také jako „zákon 1:10“. V této novele se stanovuje pravidlo (pro nové vklady platné od roku 2015, pro dosavadní od roku 2018), že vkladatel musí jako svůj členský podíl do družstva vložit alespoň desetinu částky uložené jako úročený vklad. Členské podíly přitom nejsou – na rozdíl od vkladů – pojištěny státem, což podílníky kampeliček vystavuje nebezpečí, kterému nemusí čelit banky. Stanovuje se i výše minimálního členského podílu na 1000 Kč. Vedle toho zákon nově stanovuje, že družstevní záložna s bilančním kapitálem 5 miliard korun a výše se povinně musí transformovat na banku, což klade rozvoji družstevních finančních institucí zásadní meze. Na tomto základě se bude muset do roku 2018 například transformovat na banku Moravský peněžní ústav (9 miliard Kč vkladů), anebo odejít z trhu.

Toto opatření bylo oficiálně zdůvodňováno snahou více propojit role podílníka a vkladatele a motivovat podílníky k větší účasti na řízení kampeliček. Podle kritiků však novela pouze petrifikuje diskriminační opatření uplatňovaná proti družstevnímu finančnictví v zájmu bank. Kampeličky například na rozdíl od bank nemohou vstupovat do právnických osob a legislativně je také bráněno vzniku nadnárodních finančních družstev. Se zákonem 1:10 nebylo spokojena ani Sdružení českých spotřebitelů, podle něhož omezuje zdravou konkurenci bankám a umožňuje, aby banky pohodlně tyly z vysoko nastavených poplatků svým klientům.

Debata o finančním družstevnictví v režii ing. Kovácse a Alternativy zdola byla velmi podnětnou a zajímavou, o čemž svědčila i následná bohatá diskuse. Je pouze dobře, že se české radikálně levicové prostředí dokáže – vedle některých pseudoproblémů přicházejících z prostředí pražské kavárny – věnovat i těmto důležitým ekonomickým a tudíž i výsostně politickým otázkám, neboť právě ty tvoří základní rámec a pilíře současných panujících mocenských poměrů v naší zemi resp. základ naší současné, jistě ale ne věčné bezmocnosti vůči všemocnému působení kapitálu.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.