• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

16
DUB
2021

Cybersyn: Allendeho kybernetická revoluce

Štítky: Chile, Historie, Latinská Amerika, Socialismus, technologie
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Píše se rok 1970 a v Chile vítězí v prezidentských volbách s 36 % hlasů kandidát koalice chilské levice Salvador Allende. Po svém nástupu prezident okamžitě přijímá a realizuje program dalekosáhlých reforem majících za cíl revoluční transformaci země známou jako „chilská cesta k socialismu“ nebo jednoduše jako „demokratický socialismus“. Její součástí je vedle agrární reformy, investic do sociálního systému a zdravotnictví nebo odstranění negramotnosti také rozsáhlé znárodnění řady chilských i zahraničních soukromých společností.

Allendeho vláda do konce roku 1971 znárodnila nebo převzala do státní správy na 150 podniků včetně 12 z 20 největších v zemi. V tu chvíli stála, stejně jako všichni socialističtí revolucionáři počínaje ruskými bolševiky v roce 1917, před úkolem, jak tuto znárodněnou ekonomiku řídit. Rozhodla se jít cestou plánování, kdy mohla využít zkušenosti zemí budujících základy socialismu s centrálním plánováním, s jeho patrnými přednostmi (např. schopností alokovat masu zdrojů a investic na rychlé řešení nejpotřebnějších úkolů) i nedostatky (např. nepružností plánů a malou zpětnou vazbou od konečného spotřebitele k plánovačům), případně rozvíjet myšlenku indikativního plánování, používaného ve Francii, Indii, Japonsku nebo později v Číně. Chile se nicméně rozhodlo zvolit i v hospodářství, stejně jako v politickém řízení země, značně originální a inovativní model a zkusilo vykročit po do té doby málo probádané cestě. Mladý a průbojný inženýr s neotřelými myšlenkami, Fernando Flores, kterého prezident Allende jmenoval do Státní rozvojové agentury, se při řešení úkolů řízení znárodněné ekonomiky rozhodl využít služeb britského konzultanta a poradce velkých průmyslových podniků Stafforda Beera, který se teoreticky věnoval kybernetice a byl průkopníkem jejího zavádění do podnikového řízení.

Beer, který předtím pracoval jako jeden z ředitelů korporace United Steel a následně International Publishing Corporation a byl známý životem na vysoké noze (v jídelně svého domu měl ovladatelný vodopád a do práce jezdil v Rolls-Royce), se na první pohled může jevit jako dosti nepravděpodobná volba na pozici architekta plánovací soustavy v režimu „demokratického socialismu“. Připomeňme si však, že západní firmy jako Ford, General Electric či Siemens patřily ve 20.-40. letech minulého století mezi významné aktéry industrializace Sovětského svazu, za jejichž inženýry tam v zemi stepí a divočiny zůstal stát GAZ, Dněprostroj nebo Magnitogorsk, aby se nám angažování Beera začalo jevit jako čistě pragmatické a technokratické rozhodnutí. Beer každopádně do Chile přicestoval v roce 1971 s vizí rozběhnout projekt nazvaný Cybersyn (zkratka od Kybernetická synergie) jako základ chilského socialistického plánování.

V době Beerova příjezdu disponovalo Chile celkem pouze asi 50 počítači, z toho jen dvěma výkonnými, a vzhledem k nepřátelskému postoji Spojených států a Nixonově „neviditelné blokádě“ chilské ekonomiky nemohlo počítat s žádnými dodávkami od tehdejšího lídra v oblasti informačních technologií a počítačového hardware. Flores a Beer si tento problém uvědomovali, a proto záměrně sáhli po starších, levnějších a domácích technologiích, které se rozhodli inovativně propojit. Proto byl využit model s jedním centrálním počítačem v řídící místnosti, který měl být krmen daty z telexových mašin (dálnopisů) umístěných v jednotlivých továrnách. Centrální počítač měl v prvé řadě prezentovat – ovšem s pomocí lidské obsluhy – na velké svítící tabule na stěnách místnosti obrázky, tabulky a grafy zobrazující aktuálně platné i minulé klíčové ekonomické parametry, které měl za úkol agregovat a/nebo vypočítat z došlých dat. Dále měl být schopen na jiné obrazovce simulovat možné dopady uvažovaných rozhodnutí diskutovaných plánovacím týmem přítomným on-line přímo v řídící místnosti. Červené svítící kontrolky indikovaly naléhavé ekonomické úkoly. Přijatá rozhodnutí týkající se dodávek surovin, plánovaného objemu a sortimentu výroby, maloobchodních cen produktů, přesunu pracovních sil mezi podniky, vytváření nebo naopak vyprazdňování skladových zásob a řady dalších operací měla být opět pomocí telexu bezprostředně sdělována příslušným závodům, organizacím nebo ministerstvům.

Prototypová řídící místnost byla skutečně vytvořena v budově chilských telekomunikací v Santiagu skupinou pro průmyslový design vedenou německým designérem Gui Bonsiepem, jehož práce později inspirovala Steva Jobse z Apple. Místnost o sedmi křeslech byla zamýšlena jako místo společných porad a rozhodování státních plánovačů (a případně i továrních manažerů a zástupců dělníků) a podle Eden Mediny, docentky informatiky na Indiana University a autorky knihy Cybernetic Revolutionaries se vyznačovala silně maskulinní prvky. Skutečností je, že do velkých tlačítek na křeslech, nijak nepřipomínajících klávesnice psacích strojů známé sekretářkám, se dalo pro zdůraznění naléhavosti bušit a každé křeslo bylo vybaveno popelníčkem a držákem na skleničku whisky, byť neprošel návrh umisťující do místnosti i minibar.

V souladu s uvažovanou socialistickou hospodářskou koncepcí Allendeho vlády mělo být plánování v Cybersynu založeno na principech demokratického centralismu, tj. na většinovém rozhodování a bezpodmínečné realizaci přijatých opatření, a také na participaci nejen manažerů, ale i dělníků na tvorbě a přijímání klíčových rozhodnutí. Již zavádění socialistického plánování v Sovětském svazu ve 30. letech se opíralo nejen o volbu a kooptaci vzdělaných dělníků do zodpovědných řídících a rozhodovacích funkcí, kde mohli využít svoje praktické zkušenosti z výrobního procesu (a nahradit politicky nespolehlivou „starou inteligenci“), ale také o jejich bezprostřední iniciativu přímo na pracovištích, například ve formě údernického nebo stachanovského hnutí. Chilský model plánování učinil další krok, když se Beer na základě svých dřívějších zkušeností ze zefektivňování praktického provozu kapitalistických továren rozhodl zapojit řadové dělníky v dílnách a na jednotlivých pracovištích do vytváření podkladů pro centrální plánovací proces v reálném čase. V principu šlo o nahrávání a telexové zasílání datových údajů, potřebných pro analýzu a predikci celkové situace.

 

Systém tak měl vedle podkladů od ředitelů shromáždit a využít i cenné informace, k nimž měli nejblíže samotní dělníci. Pokud se například v dílně porouchal stroj, který vyráběl motory pro nákladní automobily vyráběné v jiných továrnách, byli dělníci první, kteří to zjistili a také ti, kteří byli na základě svých zkušeností schopni rozpoznat závažnost poruchy a případnou náročnost a dobu její opravy. Přenesením těchto údajů do plánovacího centra bylo možné učinit rozhodnutí, zda jde o klíčový problém, který je nutné řešit prioritně (např. ihned využít omezené kapacity opravárenských podniků k opravě právě tohoto porouchaného stroje), nebo zda je možné využít jiná řešení (např. zatím uvolnit rezervu motorů umístěných ve skladech a porouchaný stroj opravit později, nebo dočasně pověřit výrobou motorů jinou továrnu). Stejně tak mohli dělníci reportovat nedostatečnou obsazenost směny (např. část dělníků kvůli špatnému počasí uvízla při cestě do práce na silnicích), špatnou kvalitu vstupního materiálu (selhání kontroly v jiném podniku), nízké využití určitého zařízení (které mohlo být lépe využito v jiné továrně) a řadu dalších potenciálních kritických faktorů probíhající výroby. Naopak včasným informováním dělníků o dění jinde bylo možné zajistit, aby si dělníci řadu svých problémů vyřešili na pracovištích přímo sami.

Celému, ještě nedokončenému systému se dostalo praktické zkoušky přímo na nejtvrdším ekonomickém bojišti tehdejšího politicky nestabilního Chile. V říjnu 1972 došlo v důsledku stávky či přesněji výluky desetitisíců soukromých majitelů a řidičů nákladních automobilů (řízené a financované, jak bylo později prokázáno, americkou CIA) k výraznému ohrožení chodu velkých státních továren. Fernando Flores navrhl využít telexů zapojených do Cybersynu ke koordinaci palivového a surovinového zásobování podniků, které by jinak musely zastavit výrobu. A Cybersyn zafungoval. Výluka byla díky efektivnímu využití malého počtu aut k zásobování klíčových státních podniků poražena a Flores se stal Allendeho ministrem financí.

Nehledě na tento relativní úspěch však systém, který byl v únoru 1973 spuštěn do zaváděcího zkušebního provozu, stále vykazoval řadu nedostatků, především nízkou rychlost zpracování docházejících dat tak, aby byly včas identifikovány klíčové a nejnaléhavější úkoly. Tak například jeden ředitel cementárny zjistil, že pokles dodávek uhlí může v nejbližší době omezit výrobu, rozjel se osobně do uhelného dolu a problém na místě vyřešil. Asi za týden mu pak Cybersyn poslal výstrahu, že cementárně v nejbližší době může hrozit nedostatek uhlí. Beer připustil, že tehdy prostě neměli k dispozici počítač, který by si poradil s rychlou analýzou velkého množství přicházejících dat, i když počet reportovaných údajů byl v praxi omezen na 10-12 pro jednotlivou továrnu. Zároveň mu ale začalo být zřejmé, že se nedaří zapojovat dělníky na pracovištích do plánovacího procesu v žádoucí míře i struktuře a projekt v aktuální podobě trpí byrokratickými deformacemi kvůli příliš velkém důrazu na pouhé reportování zdola nahoru a pouhé přikazování seshora dolu. Řešením mělo být urychlit decentralizaci Cybersynu tak, aby k rozhodování docházelo v odůvodněných případech už na úrovni jednotlivých podniků nebo státních trustů vybavených vlastními řídícími místnostmi a počítači. Beerovou představou dokonce bylo vybudovat speciální továrnu pouze na výrobu operačních místností tak, aby jimi byly zařízeny všechny významnější podniky v Chile.

Beer v každém případě trval na tom, že to mají být řadoví dělníci, a nikoliv manažeři a ředitelé státních továren nebo vládní plánovači, kteří mají mít v rukou nejen kontrolu činnosti Cybersynu, ale také tvorbu vnitřní organizace fungování socialistické továrny, což byla myšlenka, kterou v tu dobu značně rozpracovala Jugoslávie. Cybersyn prostě neměl být pouze nebo ani hlavně o technologickém řešení a záplatování problémů, ale měl představovat způsob restrukturalizace řízení ekonomiky v Chile tak, aby maximálně zužitkovala informace známé dělníkům a využívala je při organizaci výroby. Kvůli omezenému množství času a zdrojů, který byl dějinami projektu Cybersyn poskytnut, se již nepodařilo realizovat navazující Floresovy a Beerovy vize a záměry včetně futuristického „peoplemetru“ nazvaného měřič algedonie (z řeckého algos – bolest a hedone – slast), který měl prostřednictvím regulovatelných voltmetrů umístěných v každém obývacím pokoji sdělovat vládě on-line názory/nálady Chilanů nad přijatými (nejen) ekonomickými rozhodnutími a poskytovat vedení země rychlou zpětnou vazbu.

11. září 1973 zahájila chilská armáda podporovaná vládnoucími kruhy Spojených států a domácí politickou reakcí puč, který skončil svržením a smrtí prezidenta Allendeho. Během tohoto krvavého převratu i následující sedmnáctileté diktatury vojenské junty v čele s generálem Pinochetem bylo zabito a popraveno přes 3000 osob, 1300 osob beze stop zmizelo, 38 tisíc jich bylo z politických důvodů uvězněno (mnoho pak navíc mučeno či zmrzačeno) a na 200 tisíc jich uteklo a našlo exil v zahraničí. Pinochteův puč představoval i konec projektu Cybersyn, konec duchovní, protože diktatura se rozhodla skoncovat s jakýmkoliv plánováním, státní podniky z většiny zprivatizovat a cestou šokové doktríny rozvíjet neoliberální ekonomický model, i konec fyzický, když vojáci zdemolovali řídící místnost i s jejím vybavením.

Zajímavý byl osud duchovních otců celého projektu. Stafford Beer, který pobýval v Británii a do Chile pouze periodicky cestoval, byl z puče šokován, přehodnotil svůj život, opustil svůj luxusní dům s vodopádem a léta žil v dřevěné chatě bez vodovodu, kde trávil čas cvičením jógy a psaním poezie. Pomáhal také Chilanům, kteří museli z politických důvodů uprchnout ze své země, a podnikl několik pokusů zrealizovat Cybersyn v jiných zemích (Venezuele, Kanadě nebo Zimbabwe), které ale vyšly do ztracena. Spíše opačným vývojem si prošel Fernando Flores: diktatura jej uvrhla do vězení, kde strávil 3 roky, než byl po rozsáhlé kampani socialistických států i Amnesty International propuštěn. Pak odjel do Spojených států, kde studoval doktorát v kalifornském Berkeley a po jeho ukončení pracoval jako konzultant i podnikatel v oblasti informačních technologií. Po konci diktatury se vrátil do chilské politiky, když se stal v roce 2001 senátorem a postupně přešel od sociální demokracie na pozice pravice.

Myšlenka i způsob realizace plánování a řízení ekonomiky s využitím kybernetiky v podobě Cybersynu se dnes může jevit poněkud kuriozní, ale skutečností je, že podobné počítačové plánování s využitím velkých dat se připravovalo i ve Východním Německu a Sovětském svazu, byť nebylo nikdy realizováno. Cybersyn nebyl postaven na nových, přelomových technologiích (jako americký ARPANET, předchůdce internetu), naopak se vědomě opíral o využití omezených a vcelku zastaralých technických zařízení, které nicméně dokázal překvapivě tvůrčím způsobem a provozně úsporně využívat. Faktem je, že v dnešním světě se rutinně využívají mnohé z technologií a vizí, které Beer a jeho Cybersyn anticipovali. Velké společnosti i vlády sbírají data a analyzují informace v reálném čase a na jejich základě pak plánují svojí výrobní činnost či prodej – Amazon dokonce začíná dodávat své zboží dříve, než je vůbec zákazníkem učiněna objednávka, protože na základě analýzy velkých dat může s vysokou spolehlivostí predikovat, že učiněna bude. Hodně se hovoří o internetu věcí a autonomních kontrolních mechanismech zpětných vazeb, které jsou základem „smart“ technologií typu parkovišť, které poskytují řidičům informace o své obsazenosti.

Celkově lze říct, že dnešní kapitalismus velkých korporací stojí na plánování mnohem více, než si jeho ideologové ohánějící se trhem připouštějí. Druhou věcí je, zda z toho mají prospěch zaměstnanci a spotřebitelé, nebo hlavně lidé jako Jeff Bezos. Především v tomto směru nám projekt demokratického a participativního plánování může být velkou inspirací i do budoucnosti.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.