V této zemi Che, Evity, matek a babiček z Plaza de Mayo, zemi Diega, zemi jihu, v zemi José de San Martina a Juany Azurduyové, v této zemi boje a paměti se sešlo více než 300 delegátů z 20 zemí Latinské Ameriky a Karibiku na III. Kontinentálním shromáždění hnutí ALBA. Po pandemii, uprostřed komplexního a třeštícího globálního vývoje a pět let po posledním zasedání v Kolumbii v roce 2016 se delegace ze všech míst regionu opět společně sešli k intenzivní výměně názorů, debatě a strategickému plánování činnosti naší platformy sociálních a lidových hnutí.

Region a svět se v těchto letech od našeho posledního shromáždění radikálně změnil. Na světové úrovni představovala pandemie Covid-19 skutečný skok vpřed ve vyostření řady společenských a geopolitických rozporů, které již byly přítomny na obzoru událostí. Poslední dva roky můžeme částečně zhodnotit jako dobu milionů zbytečných úmrtí, kterým se dalo zabránit, jako dobu třídní a kolonialistické distribuce vakcín i zdravotnických potřeb, jako dobu zrodu multimilionového dolarového podnikání pro velké nadnárodní korporace. Nepochybně největší regionální novinkou – možná doslova okamžikem dějinného zlomu – je vypuknutí nové evropské války, která jako hlavní protagonisty zahrnuje i NATO a Spojené státy, ostatní mocnosti udržuje ve střehu a nepřímo se dotýká nárpdů globálního Jihu. Skutečnou podstatou konfliktu je boj o světovou hegemonii.

V tomto kontextu je latinskoamerický a karibský region jedním z nejvíce zasažených devastujícími dopady dvojí neoliberální a covidové pandemie: výsledkem jsou sociální a hospodářské krize, zchudnutí většiny obyvatel, nedostatek zboží, hlad a nerovnost. Na druhou stranu se proti tomu staví síla Naší Ameriky, která nám umožňuje vidět, že máme solidaritu, komunitu a hlubokou víru v kolektiv zakódovanou v naší DNA. Je samozřejmě jasné, že současný kontext představuje velkou výzvu pro sociální hnutí a lidové organizace tvořící jádro hnutí ALBA. Zatímco ulice a venkov jsou hlavními místy, kde se budovalo naše spojenectví, musíme najít i nové formy koordinace a integrace. Přidrželi jsme se každopádně úmyslu sejít se tváří v tvář na tomto našem III. Kontinentálním shromáždění.

Přijeli jsme do Buenos Aires, abychom připraveni mohli analyzovat, reflektovat a navrhovat plán akcí, jak změnit stav našeho kontinentu a upevnit vazby a jednotu mezi organizacemi tvořícími ALBA, které sní a denně budují s cílem vytvořit Velkou vlast [Patria Grande; myšlena Latinská Amerika].

Argentina nás vítá uprostřed historické chvíle v boji proti Mezinárodnímu měnovému fondu. Podporujeme ji v jejím boji proti neoliberalismu s žhavými barikádami jako v roce 2001 a oceňujeme a obdivujeme její boj za památku, pravdu a spravedlnost pro 30 tisíc zmizelých obětí diktatury.

Americký imperialismus a jeho evropští partneři ušli od spuštění svého protiútoku před více než deseti lety dlouhou cestu: diktatury, puče, drobná volební vítězství a využití všech forem intervencí v rámci hybridní války vedené zběsile proti nám a našemu kontinentu.

Je to zřejmé z vývozu „bezpečnostních“ modelů postavených na soukromých společnostech v Karibiku, které vysílají polovojenské a žoldácké skupiny pro cílené vraždění a pokusy o převrat, jakou byla operace Gideon ve Venezuele. Je to zřejmé ze zřizování vojenských základen Spojených států na našem území a z podpory obchodu s drogami jako metody k ukáznění a násilí proti mladým lidem v chudých čtvrtích a vytvoření velkých zisků bohatých lordů vládnoucí třídy.

Státní i polostátní represe se stala v našem regionu něčím zcela běžným. Vidíme to ve středoamerické oblasti, kde jsou denně zabíjeny stovky komunitních vůdců bránících život svých lidí, přístup k vodě a společným statkům. Vidíme to na Haiti, kde zesílilo násilí gangů s cílem zničit soudržnost společnosti a rozbít sociální organizace. Haitský lid musí nejen čelit vysoké míře násilí a chudoby způsobené tzv. humanitárními misemi, které nejsou ničím jiným než předvojem kolonialismu, ale musí také čelit opatřením jako je stavba zdi na hranici s Dominikánskou republikou financované Izraelem, čímž se na rebelském ostrově Quisqueja [Hispaniola] vytváří jizva nehumánnosti. Organizace amerických států, OSN a krajní pravice na Haiti jsou zodpovědné za propad životní úrovně haitského lidu, který trpí náporem krajně pravicového projektu pokračujícího i za současné vlády.

Rovněž to denně vidíme v Kolumbii, kde zesílení války, prohloubení činnosti polovojenských skupin, pronásledování, kriminalizace a politické násilí proti sociálním předákům a mírovým signatářům v různých částech země jasně ukazuje důsledky imperialistických ambicí Spojených států na našem kontinentu. Tady už neustálé porušování lidských práv bezpečnostními silami ani nestojí za zprávu, jak se ukázalo v případě pokrytí národní stávky proti vládě Ivana Duqueho v roce 2021 hegemonními médii. Duque pokračuje v porušování mírových dohod podepsaných v roce 2016.

Postup fašistické pravice představuje jednu z našich hlavních obav. Proto odsuzujeme fašistické praktiky Jaira Bolsonara v Brazílii, který pomocí státu a pseudopolicejního násilí vraždí sociální předáky a okrajuje práva brazilského lidu, který s nadějí usiluje o vítězství Luly v říjnu 2022. Stejně tak odmítáme neustálé pokusy o převrat podnikané proti demokraticky zvolené vládě Pedro Castilla v Peru, který čelí pravici Fujimorové a její neustálé protidemokratické ofenzívě.

Chudoba jako odkaz kapitalismu a imperialismu v našem regionu se projevuje migračními krizemi, kterými dnes prochází Střední Amerika. Masivní migrace je důsledek vyloučení, nedostatku možností, represe autoritářských vlád proti lidu a vyhánění obyvatel desítek původních kmenů z jejich tradičních území.

Nezávislost a boj za suverenitu je jedním z nejdůležitějších odkazů zanechaných nám našimi otci a matkami osvoboditeli. Proto odsuzujeme britskou okupaci souostroví Malvíny a požadujeme uznání argentinské suverenity nad tímto územím. To se týká i přítomnosti největší vojenské základny NATO v jižním Atlantiku. „Malvíny jsou Argentina a patří Latinské Americe“. Rovněž se stavíme za nárok lidu Portorika na svoji nezávislost na Spojených státech.

Odsuzujeme genocidní a zločinnou politiku vlády USA proti kubánskému lidu a jeho revoluci, kde lid Kuby musel čelit v posledních třech letech 243 opatřením zaměřeným na jeho zničení. To se sčítá s nepřátelskou politikou dále než 60 let trvající hospodářské, finanční a komerční blokády, která je hlavní překážkou ekonomického rozvoje této bratrské země.

Hnutí ALBA znovu potvrzuje s rukami zdviženými v pěst a s plným srdcem svoji neomezenou podporu bolívarovské revoluci ve Venezuele, kubánské revoluci i procesu změn v Bolívii, protože jsme synové a dcery Chaveze, synové a dcery Bolívara, synové a dcery Tupaca Amarua a synové a dcery Jean-Jacques Dessalinese.

V tomto rámci po prozkoumání, rozšíření a vyvážení našeho historického odkazu se znovu hlásíme k šesti základním principům: jednota Naší Ameriky a internacionalismus; ideologicko-kulturní bitva a dekolonializace; obrana Matky Země a suverenita národů; hospodářství sloužící dobré životní úrovni; demokratizace a vytvoření lidové moci; a lidový feminismus.

Z těchto východisek vycházíme, když na tomto Třetím Kontinentálním shromáždění rovněž vyjadřujeme souhlas se sérií priorit a úkolů, kterými se bude řídit naše politická práce nejméně v následujících čtyřech letech:

1. Lidová obrana nejradikálnějšího transformačního procesu v naší oblasti, založená na premise velitele Fidela Castra: „vše s revolucí, nic proti revoluci“.
2. Upevnění spojenectví s pokrokovými, lidovými a levicovými vládami založeného na autonomii a svobodě jednání národů a jejich organizačnímu vyjádření.
3. Praxe živého a konkrétního internacionalismu založeného na solidaritě a úkol získat pro něj v praxi i v uvědomění masy shromážděné v odborech, rolnických organizacích, organizacích hájících práva domorodých obyvatel, lidí afrického původu, žen, mládeže, enviromentálních organizacích a dalších organizacích tohoto typu.
4. Zesílení našeho kontinentálního systému politického vzdělávání, naší vzájemné komunikace, našich solidárních kampaní a mezinárodních brigád.
5. Podpora a povzbuzení dekolonializačního procesu, který trestuhodně nebyl stále dokončen, povznesení odkazu hrdinů a hrdinek naší historie, našich revolucí za nezávislost, stejně jako obrana naší suverenity a práva na území od Falklandských ostrovů po Guantanamo [námořní základna a koncentrační tábor Spojených států], od ostrova Navassa [ostrůvek u pobřeží Haiti spravovaný USA] po Guyana Esequiba [Zona en Reclamación – území pod správou Guyany nárokované Venezuelou].
6. Participace hnutí ALBA jako regionální proces v rámci Mezinárodního lidového shromáždění (IPA), vyjádření politické jednoty lidu Asie, Afriky, oblasti Arábie a Maghrebu, Evropy, Severní Ameriky a Latinské Ameriky a Karibiku. Integrace a internacionalistická jednota samotného našeho regionu je nutnou ale nikoliv dostačující podmínkou pro střet s globálním kapitalistickým systémem.
7. Posílení organické struktury umožňující postupovat jednotně, vytvořit národní sekce a dát prioritu jednotě v různosti, pokud jde o iniciativy jako jsou přípravné školy, solidární kampaně, způsoby komunikace, mezinárodní brigády a řada dalších.

Z Jihu světa dnes vyzýváme celý kontinent k organizování a k boji. Jsme si jistí a víme s určitostí, že dokonce i v těžkých časech a dost možná především v těžkých časech přišla chvíle pro Naši Ameriku, protože čas Ameriky a čas národů nikdy nekončí.