Pracuju u McDonald‘s a beru v přepočtu 21 dolarů za hodinu. Ne, vážně nejde o překlep. To je skutečně moje mzda.

Pracuju v McDonald‘s v Dánsku, kde smlouva mezi našimi odbory a společností garantuje, že se zaměstnancům starším 18 let platí minimální hodinová mzda ve výši 21 dolarů. Zaměstnanci, kterým ještě nebylo osmnáct, vydělávají nejméně 15 dolarů za hodinu. To znamená, že dánský teenager pracující u McDonald’s si vydělá víc než dvakrát tolik co mnoho amerických dospělých, kteří jsou zaměstnáni pod zlatými oblouky.

Každému, kdo říká, že práce ve fastfoodech je mizerná, bych vzkázala, že ta moje není tak špatná. Ve skutečnosti se mi tu docela líbí. V kolektivní smlouvě našich odborů u McDonald’s máme například placené dny pro případ nemoci, o které zaměstnanci usilují v mnoha částech světa. Na rozdíl od pracujících ve většině zemí nám platí přesčasy, máme jistou pracovní dobu a minimálně dva dny volna týdně. Minimálně 10 % zaměstnanců každé restaurace musí pracovat alespoň 30 hodin týdně.

Mnoho zaměstnanců ve Spojených státech, s nimž jsem se setkala, vydělávají u McDonald’s méně než 9 dolarů za hodinu. Na rozdíl od Dánska, kde většinu zaměstnanců tvoří mladí lidé hledající přivýdělek při studiu, jde ve velké většině o dospělé, kteří často musí zajistit svoji rodinu. Více než sedmdesáti procentům z nich již bylo 20 let a více než čtvrtina vychovává děti.

Jessica Davis, která pracuje v McDonald’s v Chicagu a má dvě dcery – čtyřletou a čtyřměsíční, bere po čtyřech letech práce u McDonald’s pouze 8,98 dolarů na hodinu a nemá stálý rozpis směn.

Jak je možné, že firmy rychlého občerstvení očekávají, že pro ně budou zaměstnanci tvrdě pracovat, když jim zároveň odmítají vyplácet slušnou mzdu, ze které by se dalo žít? Všichni zaměstnanci rychlých občerstvení by přece měli dostávat dost ke svému živobytí, když velkým společnostem jako McDonald’s umožňují, aby dosáhly obrovských zisků (v roce 2013 dosáhl čistý zisk McDonald’s 5 miliard 586 milionů dolarů).

Zaměstnanci rovněž zasluhují mít na svém pracovišti slovo, tak jako ho máme u nás v Dánsku. McDonald’s musí ve všech zemích umožnit svým zaměstnancům, aby se organizovali a mohli vystupovat sami za sebe.

McDonald’s nám naše odbory nedal darem. Museli jsme za ně bojovat. Trvalo to pět let a během té doby jsme si prošli řadou demonstrací podobných těm, které se ve čtvrtek 15. května odehrají po celé planetě.

Napsala Louise Marie Rantzauová, zaměstnankyně McDonald’s.

Poznámka – v Česku platí McDonald’s za hodinu práce u pultu v Praze cca 70 Kč (2013). Při srovnání nabídek odměn za brigády v Táboře v roce 2011 dopadl McDonald’s nejhůře ze všech nabídek – s hrubou hodinovou mzdou 50 Kč (ZDE).