• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

17
BřE
2021

Deset let od začátku neúspěšné operace za změnu syrského režimu

Štítky: Blízký východ, Historie, válka
Autor: Paul Antonopoulos
komentář : vypnuto

Vojenská rada al-Bábu (SDF) oznamuje 10 února, že bude brzy kontrolovat Al-BábNa den přesně před deseti lety začalo NATO, Rada spolupráce Zálivu, Turecko a Izrael koordinovanou kampaň za změnu režimu namířenou proti prezidentovi Bašaru al-Asadovi a za zničení Sýrie. Tato kampaň vedla k smrti více než půl milionu lidí, milionům utečenců, zničení infastruktury a rozvrácení ekonomiky země. Navzdory řadě politických manévrů tato protisyrská aliance katastrofálně selhala a nepodařilo se jí dosáhnout změny režimu. Asad nejenže toto krveprolití přežil, ale v důsledku toho se i zásadně změnila geopolitická situace.

Každý z agresorů měl v Sýrii své vlastní cíle, ale vzájemně je spojovala představa dosáhnout změnu režimu. Díky přispění Ruska, Íránu a Hizballáhu ale syrská vláda tuto koordinovanou agresi přežila. Zatímco NATO a Turecko stále trvaly na změně režimu, arabské státy, zejména Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty byly donuceny své vztahy se Sýrií normalizovat, aby mohly čelit rostoucí hrozbě turecké rozpínavosti a šíření jeho vlivu v arabském světě, se kterým nepočítaly, když se před deseti lety rozhodly Sýrii rozbít.

Ačkoliv unipolární svět vedený Spojenými státy se s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991 zkonsolidoval, ruská intervence na obranu de facto existujících republik Jižní Osetie a Abcházie v roce 2008 proti gruzínským silám podporovaným NATO byla první známkou toho, že se tvoří svět multipolární. Multipolární systém, v němž probíhá rovnoměrnější dělba moci upevněná do jednotlivých sfér vlivu, byl posílen, když Spojené státy jen bezmocně přihlížely úspěšné ruské obraně Jižní Osetie a Abcházie v oblasti, která připadla do zájmové sféry Moskvy.

A byla to přímá ruská vojenská intervence v Sýrii zahájená 30. září 2015, která skutečně tuto multipolaritu 21. století upevnila. Zatímco Spojené státy vyrukovaly s pentagonem placenými džihádisty, kteří pak bojovali proti džihádistům financovaným CIA, Moskva měla v Sýrii jasné cíle a politiku: zachování státu a jeho vlády. Rusko nejenže úspěšně tuto vládu ubránilo navzdory tomu, že velké části Sýrie zůstávají okupované proamerickými a protureckými silami, ale upevnilo i svoji vojenskou přítomnost v zemi podržením kontroly na leteckou základnou Chmeimim a prodloužením pronájmu přístavu v Tartusu. Rusko tím zajistilo, že změna režimu v Sýrii už není možná, a vykreslilo americkou a tureckou okupaci velkých oblastí severní a východní Sýrie jako mimořádně cynickou politiku prodlužující utrpení a hospodářskou katastrofu země.

Před válkou měl Damašek a Ankara přátelské vztahy. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dokonce jednou nazval Asada „mým bratrem“. Tzv. Arabské jaro nicméně poskytlo Erdoganovi příležitost uplatnit svoji neo-otomanskou politiku. Ta vedla nejen k nelegální turecké okupaci velkých území v severní Sýrii, ale také k jejich intenzivnímu poturčování se zaváděním tureckých osnov ve školách, turecké měny a turečtiny do života místních obyvatel.

S čím ale Turecko v Sýrii nepočítalo bylo znovuobnovení Kurdské strany pracujících (PKK) pod pláštíkem Lidových ochranných sborů (YPG). Sýrie přitom fakticky tuto skupinu, kterou kdysi podporovala, vyhnala a ukončila její podporu právě proto, aby zlepšila své vztahy s Tureckem. Tím, že Ankara podporovala zhroucení syrského státu, umožnila návrat PKK do Sýrie, která zde našla novou základnu pro pokračující povstalecké operace proti Turecku. Turecko navíc chybně věřilo, že ke změně režimu dojde rychlým manévrem, zatímco stále se protahující válka zaplavila zemi miliony uprchlíků, kteří nejen zatěžují ekonomiku země, ale s jejichž přítomností také prudce stoupl počet teroristických útoků v zemi.

Izrael je jediným z agresorů, který ze snah o změnu režimu v Sýrii neutrpěl žádné vlastní ztráty. Hlavním zájmem Izraele není nutně odstranění Asada jako spíše naprosté zničení země. Pokračování války slouží izraelským zájmům, neboť Sýrie byla jediným arabským státem, který pro Židovský stát představoval existenční hrozbu. Zničením jejího hospodářství a oslabením armády si Izrael zajistil, že Sýrie nebude po několik následujících desetiletí hrozbou, neboť její cesta k obnově potrvá velmi dlouho.

Deset let od začátku syrské války nedokázaly USA, NATO, Turecko ani zúčastněné arabské státy dosáhnout svého cíle změnit režim a dosadit do Damašku své loutky. USA se nepodařilo oslabit Osu odporu (Írán – Sýrie – Hizballáh), Arabům se nepodařilo dosadit do Damašku sunitského prezidenta, který by se stavěl proti Íránu a naprosto solidarizoval se Saúdskou Arábií a Emiráty. A Turecko nejen selhalo v prosazení neo-otomanismu, ale oživilo činnost PKK, která předtím v Sýrii několik let neexistovala.

Ještě důležitější je, že se zhroutila i původní koalice spojenců: Turecko je frustrované z trvalé americké podpory YPG a Arabové se otáčí zpátky k Sýrii, neboť nyní vidí větší hrozbu v turecké podpoře Muslimského bratrstva a vměšování do záležitostí arabských zemí. Pozice Spojených států v regionu fakticky oslabila, neboť vedle zachování Osy odporu se také oproti předválečnému stavu posílila ruská vojenská přítomnost a vliv v Sýrii. Úspěch Ruska v udržení syrského státu je nejsilnějším indikátorem zhroucení unipolárního světa a jeho nahrazení multipolárním světem 21. století.

Převzato z: https://www.globalresearch.ca/ 

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.