Říká se zcela správně, že ne podle slov, ale podle činů je třeba hodnotit dění ve společnosti a jeho fyzické aktéry. Zhruba před rokem hlásal slavný ukrajinský majdan zúčtování se všudypřítomnou korupcí a rozkrádání veřejných prostředků oligarchy. Výsledek? Jeden oligarcha prezidentem, další oligarchové v čele regionálních vlád, pokračující vysávání a rozkrádání země domácími a její rozprodej zahraničnímu kapitálu. Zároveň také povstalecké milice v Donbasu deklarovali vůli budovat stát bez oligarchů. Mají k tomu nakročeno?

Na předvolebním setkání s občany ve městě Novoazovsk oznámil premiér Doněcké lidové republiky Alexander Zacharčenko, že v nejbližší době dojde k znárodnění všech doněckých lihovarů, likérek a výroben destilátů. Zdá se, že zde opravdu nejde o prázdná slova, ale o další krok v budování ekonomiky, která nebude založena na soukromém vlastnictví, vykořisťování a honbě po zisku, ale na státní a společenské kontrole hlavních výrobních prostředků.

Ve městě Zugres byla opuštěná továrna na výrobu jeřábů nedávno předána do vlastnictví a kontroly samotných zaměstnanců (ZDE). Již dříve se pod „dočasnou vládní kontrolu“ dostaly některé uhelné doly a rovněž tři výrobní podniky, dva z nich ve vlastnictví dříve nejbohatšího ukrajinského oligarchy a loutkovodiče řady politických kašpárků, Rinata Achmetova. „Jeho“ podnik v Doněcku, patřící dříve pod společnost Corund, dnes ve vládní režii opravuje tanky, obrněná vozidla, čistí děla a zlepšuje pancéřování pro potřeby povstalecké milice. Bývalí manažeři i jejich nadřízení v Achmetovově holdingu přiznávají, že nad továrnou ztratili jakoukoliv kontrolu.

Předseda Nejvyšší rady (sovětu) Doněcké lidové republiky a zároveň předseda v říjnu ustavené Komunistické strany Doněcké lidové republiky (první politické strany v nově se formujícím státě), Boris Litvinov, nedávno zdůraznil s odkazem na ústavu, že půda, voda, lesy a nerostné bohatství Donbasu patří státu. Podle Litvinova dojde rovněž k znárodnění celého řetězce výroby a distribuce elektřiny. V průmyslu se v současnosti legislativně připravuje vznik smíšených společností s kontrolním, 51 % podílem státu, kde by se o zbývající podíl dělil soukromý investor a zaměstnanci. Zaměstnanci závodu by měli zákonem garantované právo na podíl ze zisku.

Premiér, dřívějším povoláním důlní elektrikář Zacharčenko rovněž oznámil, že lidé, kteří si půjčili peníze u bank, nejsou povinni v současnosti platit splátky, aniž by jim za to hrozily ze strany bank jakékoliv úroky z prodlení, penále nebo pokuty. Odkázal se přitom na institut vyšší moci (Vis maior) známý již z římského práva, který se týká nepředvídatelných a neodvratitelných událostí vstupujících do života občanů. Tou je v současnosti vypuknutí občanské války na Ukrajině spojené s útoky ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu Donbasu. Podle Zacharčenka lidé mohou legálně počkat s platbami až po skončení výjimečného stavu.

Zacharčenko dále potvrdil, že dluhy obyvatel za elektrickou energii, vodu, plyn a komunální služby se ruší. Odůvodnil to jednak tím, že v době prudkých bojů se mnohdy tyto služby lidem nedostávaly, nebo jen v omezené míře, a zároveň také tím, že Doněcká lidová republika chystá vlastní systém, přes který budou lidé za tyto služby do budoucna platit, aby se ani hřivna nedostala do rukou ukrajinské vlády v Kyjevě. Mezitím pracují zaměstnanci i dobrovolníci na co nejrychlejší opravě válkou zničené infrastruktury.

Zdá se tedy, že pracující třídě a všem neprivilegovaným Donbasu se opravdu blýská na časy. V Doněcké lidové republice a její Luganské „sestřičce“ se provádí a – doufejme – bude i nadále provádět skutečně lidová politika a nikoliv politika v zájmu bank, korporací, prozápadních i proruských oligarchů a zahraničního kapitálu, kterou nám tak často a zuřivě až do pozvracení servírují jako demokracii.