Když jsem před týdnem vyjel provádět terénní výzkum do Sin-ťiangu, byl jsem z toho, co jsem viděl, unešený. Dnešní Sin-ťiang se tolik liší od obrázku, který popisují některé západní think tanky a média. A stejně tak se velmi liší od toho, co jsem měl možnost vidět na svých předchozích cestách do této provincie.

Když jsem prvně navštívil Kašgar v jižním Sin-ťiang v roce 2011, staré čtvrti města vypadaly omšele, ba dokonce jako ruiny. Lidé tam nežili o moc lépe než obyvatelé slumů v Bombaji nebo Mexiko City. Ale dnešní staré město se stalo špičkovou turistickou destinací, kterou ročně navštěvují miliony turistů.

Stále pociťuji nervozitu ze vzpomínek na moji tehdejší návštěvu, kdy se ve venkovské oblasti 100 kilometrů od Kašgaru odehrálo několik teroristických útoků a o život přišlo mnoho lidí. Kašgar hlídaly zvláštní síly a na některých ulicích jsem spatřil zátarasy postavené z pytlů s pískem, což ve mně evokovalo přípravu na válku. Když jsem na výstavě spatřil krvavé obrázky útoků a palné zbraně používané extremisty, měl jsem o dlouhodobou bezpečnostní situaci v této provincii velké obavy.

Současná situace v Sin-ťiangu je ale velmi bezpečná a v posledních čtyřech letech už nedošlo k žádným teroristickým útokům. Na ulicích zřídkakdy potkávám příslušníky zvláštních sil ba dokonce ani policisty. Moji kolegové si šli o půlnoci ven pro nějaké jídlo. Pokud bych to neviděl a nezažil na vlastní kůži, domníval bych se, že Sin-ťiang je nebezpečná oblast, ale opak je pravdou.

Ještě větším zkreslením jsou pak zprávy některých západních think-tanků a médií. Tvrdí, že v Sin-ťiangu neplatí žádná lidská práva a že tam Čína páchá genocidu. Ve skutečnosti fakta ukazují, že ujgurská populace narostla mezi lety 2010 a 2018 z 10,17 na 12,72 obyvatel, tedy o více než 25 %, což je mnohem více, než činí celostátní průměrný populační nárůst ve stejnou dobu (5,38 %). Ve srovnání se situací před padesáti lety se populace Ujgurů v Sin-ťiangu zdvojnásobila. A jak se to má s populací původních Američanů ve Spojených státech?

Navíc se objevuje více ujgurských celebrit jako je Dilarba Dilmurat a Gulnazar. Jsou obletované a představují nejsvětlejší stránku čínské modernizace. Jaké zkušenosti mají skupiny lidí, kteří zdrhli za oceán a žijí z obvinění z porušování lidských práv?

Možná byli tito lidí zmanipulováni některými západními nevládními organizacemi, nebo prostě strávili příliš mnoho času v zahraničí; každopádně stále srovnávají obrázek Sin-ťiangu s chudobou a zaostalostí. V roce 2020 přitom v Sin-ťiangu dosáhl HDP na hlavu více než 8000 amerických dolarů.

Tímto bych rád poradil některým lidem ze Západu, aby se na Čínu dívali z pohledu rozvoje. Za více než 40 let reforem a otevírání se světu si západní média a think-tanky vymyslely o Číně už příliš mnoho lží. Čína ale všechny tyto lži jednoduše odrazila a naopak, Číně se podařilo jít kupředu a všechny zmíněné lži se zhroutily jak domečky z karet.

Někteří zahraniční přátelé si mohou klást otázku, že pokud je Sin-ťiang tak dobré místo k životu, proč jej tedy nemohou navštívit zahraniční návštěvníci? No, ve skutečnosti ale Sin-ťiang zahraniční návštěvníky velmi rád přivítá. V uplynulých třech letech region navštívilo na 2000 zahraničních vyslanců a úředníků včetně pracovníků OSN. A skoro všichni zahraniční představitelé sdíleli moje pocity. Probléme spočívá v tom, že západní média nemají zájem vysílat nebo publikovat zprávy o těchto věcech a místo toho si libují ve falešných obviněních, že novináři mají do Sin-ťiang omezený přístup.  

Od doby, co je Sin-ťiang sužován p léta extremistickými silami, je úplně pochopitelné, že někteří zahraniční pozorovatelé jsou k celé situaci skeptičtí. Přesto jim ale vzkazuji, ať nejsou na pochybách o tom, že v Sin-ťiangu jsou jako návštěvníci vítáni!

Někdo by mohl navrhnout, že by bylo nejlepší, aby otázku Sin-ťiangu posoudilo OSN. S tím nesouhlasím. Jak už jsem řekl, úředníci OSN už Sin-ťiang navštívili mnohokrát. Sin-ťiang by ale neměl být předmětem oficiálního vyšetřování ze strany této organizace.

Proč? Tak například pokud si představíte, že máte sousedy, kteří vás podezřívají, zpochybňují vaše jednání nebo o vás šíří pomluvy, že zneužíváte členy své rodiny a vyzvou vás, abyste se podrobil vyšetřování na policejní stanici, budete s tím souhlasit? Jsem si jistý, že ne. Velkorysí lidé ale zároveň nemají problém s tím přivítat kohokoliv ve svém domě, dokonce i policii, dokud se návštěvníci nezačnou plést do jejich záležitostí.

Pokud jde o Sin-ťiang, mnoho zahraničních hostů si klade otázky: Je Sin-ťiang v chaosu? Je to velmi chudá provincie? Dochází tam k zneužívání moci? Existují nějaká omezení pro cestování do Sin-ťiangu?

Já říkám: Každý zahraniční návštěvník je v Sin-ťiangu vítán. A domnívám se, že si na výše zmíněné otázky zodpoví stejným způsobem, jako já.

Autor je profesor a úřadující děkan Chongyang Institutu finančních studií na Renmin univerzitě Činy.

Global Times