• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

12
ŘíJ
2017

Ernesto Che Guevara a jeho doba (2. část)

Štítky: Antikapitalismus, Historie, Levice, Politika
Autor: Milada Sigmundová
komentář : vypnuto

Che Guevara a Fidel CastroChe Guevara prošel celou bojovou partyzánskou cestu. Od obtížné cesty na palubě jachty Granma, staré a malé lodi, přetížené nákladem a 82 lidmi na palubě. Zažil mořskou nemoc a vysílení, které nebylo dobrým stavem pro vylodění. Plavba se kvůli špatnému počasí opozdila. Povstání v Santiagu de Cuba začalo podle plánu, bez opory ve vyloděných partyzánech, tedy fakticky předčasně. Vojsko diktátora Batisty bylo o vylodění informováno a krutě zasáhlo. I takoví hrdinové, jako byl Che, zapochybovali o svých schopnostech to přežít. Nakonec  došlo do místa srazu v Sieře Maestře 12 lidí. Když se 18. prosince 1956 sešli na stanoveném místě, zeptal se Fidel těch, kteří přišli, především svého bratra: „Kolik zbraní neseš?“ „Pět,“ odvětí Raúl. „A dvě, co mám já. To je sedm! Teď válku určitě vyhrajeme!“ Popisu cesty barbudos k vítězství, včetně cesty Che Guevary, bylo věnováno podstatně víc a kvalifikovanějších článků i knih, než mohu napsat já. O jeho obrovském vojenském úspěchu v bojích o Santa Claru byl natočen i film. Potom ale přišla „obyčejná“ práce pro upevnění revoluce a naplnění jejích ideálů. Sdělovacími prostředky USA a dalších imperialistických států je zdůrazňována Guevarova krutost při soudech nad nepřáteli. Zamlčují však, že šlo o nejkrutější mučitele, udavače, policisty i vojáky. Přitom i ti měli právo na obhájce a popraveni byli až tehdy, kdy se jejich vina plně prokázala.

Che Guevara byl potom jmenován do předních ekonomických vládních funkcí. Stal se prezidentem Státní banky. Na bankovkách byl jeho podpis prostého partyzána a velitele „Che“. Byl jmenován ministrem průmyslu. A opět s velkou energií se pustil do výchovy odborníků, diverzifikace výroby i otevření nových odvětví. Pro nás v ČSSR byla významná jeho aktivita na výzkumu nerostných surovin. Katedru geologie na univerzitě v Santiagu de Cuba zakládali naši odborníci, kteří vychovali řadu kubánských následovníků.

Che Guevara je pověřován i aktivitami diplomatickými. V roce 1961 letí do uruguayského Punta del Este, aby zmařil aktivity USA proti Kubě. Když přistávalo letadlo, kterým letěl představitel USA, mládež na letišti začala pískat. A za chvíli nadšeně volali „Cuba si yanquis no!“ To už z kubánského letadla sestupoval Che Guevara. Přitom celou dobu ve vládních funkcích pracoval v dobrovolných brigádách na sklizni cukrové třtiny i v dolech. Už to muselo být strašně vyčerpávající, vzhledem k jeho neustálému boji s těžkým astmatem. Uskutečnil ještě několik cest po Africe a Asii, ve kterých se přihlásil k myšlence revoluce na celém světě – a po návratu na jaře 1965 zmizel. Všichni se začali dohadovat, kde je. V dubnu napsal tři dopisy. Již dříve zmíněný dopis Fidelovi, rodičům a svým dětem. Je z nich cítit silné přátelství k Fidelovi a láska ke kubánské revoluci a lidu Kuby. Láska k rodičům, kterou nikdy nemohl pro svoji politickou angažovanost plně vyslovit. A láska a něha k dětem, které ho tak málo poznaly… Nedávno byl v Haló novinách uveřejněn rozhovor s jeho nejstarší žijící dcerou Aleidou a z jejích slov vyzařuje láska a úcta k otci, kterého užila tak málo.

Po neúspěšné misi v Kongu se Che vydává na poslední partyzánskou cestu do Bolívie. Byl to vlastně kompromis mezi jeho touhou jít zorganizovat partyzánský boj v Argentině a lepšími podmínkami v Bolívii. Než odešel, k nepoznání změněný co do tváře i postavy, prožil nějaký čas u nás, v Praze a jejím okolí. Moji soudruzi i já si toho považujeme a pokládáme za čest a radost, že každý rok můžeme po jeho stopách na Benešovsku jít.

Che Guevara si psal od mládí deníky. Popisoval události, vyjadřoval své myšlenky a hodnocení. I svoje pochyby, nezdary a porážky. A tak i celou dobu své činnosti v Bolívii podrobně popsal, včetně charakteristik lidí, kteří bojovali s ním anebo mu alespoň pomáhali. I o těch, kteří zradili… Co do strategie a taktiky byl partyzánský boj připraven dobře. Zásluhou především partyzánky německo-argentinského původu Tanji byla vytvořena městská podpůrná síť, byla vytvořena solidní zpravodajská základna. Rozhodující většina partyzánů, ať jakéhokoli původu – Kuba, Bolívie, Peru – byla oddána revoluci a připravena položit za ni život.

Na porážce bolivijské partyzánské války a zabití Che Guevary se podílelo několik okolností a nepřátel. První to byly USA, jejichž CIA vycvičila jednotky bolivijské armády k protipartyzánskému boji.

Další byla indiskrétnost francouzského novináře a filosofa Régie Debraye a jeho průvodce, partyzána Cira Roberta Bustose. Pravdou je, že oba s Guevarou i revolucí sympatizovali, Debray pomáhal partyzánskou válku a její podporu organizovat. Je těžké odsoudit je, že udali místo Che Guevarových partyzánských oddílů. Byli podrobeni mučení, ale proti jiným partyzánům, kteří také byli zajati a podrobeni mučení, byli a jsou mnohými pokládáni za zrádce. Jejich výpovědí se do rukou vládních vojáků dostala přesná mapa místa, kde se Guevarův oddíl pohybuje.

Nejbolestnější je ovšem zrada z řad, které měly bolivijskou revoluci podporovat. Do maoistických skupin v komunistické straně pronikli agenti CIA a měli nejen informace, ale mohli i dezinformovat členy strany. Nic na tom nemění fakt, že člen maoistické frakce, partyzán Moysés Guevara, bojoval až do konce… Nejhorší úlohu sehrál předseda KS Bolívie Mario Monje. Politikou většiny komunistických stran Latinské Ameriky bylo dojít na hranu ozbrojeného boje a pak se začít s režimem usmiřovat, kličkovat a nakonec v podstatě boj opustit. Nebo tvrději – zradit. Sám Mario Monje poslal Guevarovi dopis, ve kterém ho informoval, že nemá počítat s žádnou pomocí, že nesouhlasí s ozbrojeným bojem a nebude jakkoli partyzánům pomáhat. Tehdy Che svolal své bojovníky a řekl: „Revoluce, která nestaví šibenice, se sama odsoudí ke zdi… Prvním zrádcem je Monje a zrádce je třeba střílet.“ Pro úplnost dodávám, že Monje potom odešel do Moskvy, byl vyznamenám a za Jelcina se stal významným podnikatelem. Jakékoli otázky na svoji úlohu v bolivijském partyzánském dramatu odmítal.

Vážení čtenáři, myslím, že není potřeba líčit Guevarův poslední boj. Většina z nás, kteří si jej váží, milují i chrání jeho odkaz, určitě četla jeho Bolivijský deník. Víme, že byl 8. října 1967 zajat a následující den, 9. října, krutě popraven.

Jedno se ale jeho vrahům nepovedlo. Jako první přijel na místo farář z jiné, 10 km vzdálené vesnice. Přes nebezpečí svého úrazu zastavil helikoptéru, která Che odvážela, a dal mu poslední pomazání. Nato odsloužil zádušní mši. Další, kdo odhalil pravdu o Che Guevarově vraždě, byl mladý bolivijský lékař a novinář, který v té oblasti prováděl očkování. A jako lékař hned poznal, že smrt nepřišla v boji, ale při popravě. Byl to Reginaldo Ustariz Arze, který neváhal informovat o tomto poznatku novináře. Pochopitelně hned nato se musel odebrat do exilu do Brazílie. Svým životem zaplatil svědectví o posledních chvílích Che Guevary poručík Eduardo Huerta. Sám odmítl vykonat popravu s tím, že je to nelidské, nedůstojné a nesrovnávající se s jeho křesťanským přesvědčením. Další roky shromažďoval důkazy o krutosti Guevarových vrahů. Bohužel se prořekl o této činnosti a samozřejmě „náhodou ho srazilo a usmrtilo neznámé auto“.

Che Guevarovým nepřátelům i vrahům se ovšem nepovedla jedna zásadní věc. Nebyl zapomenut, naopak. Vstupuje do dějin jako inspirace, příklad, jako legenda. Místní lidé, chudí rolníci ve vesnici, kde byl zabit, k němu vzhlížejí jako ke svatému. A nejen oni. Oblast označují za San Ernesto de la Higuera i v jiných latinskoamerických zemích a bez ohledu na vzdělání jeho obdivovatelů. Poutníci z celého světa dávají za hrdinu sloužit každodenně mši. V jednom domku ve vesnici žijí francouzští manželé, kteří chrání památky a vzpomínky na Che Guevaru.

Na závěr mně dovolte, prosím, osobní vyznání. Vlastně ho vyjádřil brazilský kněz Frei Betto. „Kubánská revoluce je jeden z mýtů mé generace. A postava Che Guevary s očima pevně upřenýma do budoucnosti, je jednou z jejích ikon. Obraz Che Guevary s jeho posměšným úsměvem, který uváděl nepřátele do rozpaků, s hrdýma očima pod modrým baretem umocněným hvězdou, s pohledem upřeným k osvobození latinskoamerické vlasti, byl tak svůdný…“ A když se v roce 2004 představovala tato kniha, otec Betto ve svém projevu řekl „Víte, že to, co si člověk v životě nejvíc přeje, nejsou peníze ani sex? To, po čem člověk nejvíc touží, je moc. A Che se vzdal moci i slávy a vnořil se do bolivijského pralesa jako anonymní voják“.

 Jsme poražení vojáci, neporazitelné věci. Hasta siempre, komandante!

 Venceremos!

 

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

20 let od americké války v Iráku – ohlédnutí

22 března, 2023

Na konferenci Budoucnost demokratické Ukrajiny v Kodani zazněl hlas ukrajinské levice

21 března, 2023

Zrada na Julianu Assangeovi

21 března, 2023

Návštěva Si Ťin-pchinga v Rusku a 12bodový čínský plán na mírovou dohodu s Ukrajinou

20 března, 2023

Mexiko, Kolumbie a Kuba vytvoří regionální agenturu pro zdravotnické vybavení

19 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.