• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

02
ŘíJ
2014

Exkurze do nacistického impéria nucené práce

Štítky: Akce, Historie, Kultura, Praha, Společnost
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

Camp_ArbeitMachtFreiPři představě zločinů nacismu se člověku většinou vybaví rozpoutání druhé světové války s miliony oběťmi, vznik hrůzného světa koncentračních a vyhlazovacích táborů, pronásledování Židů, Romů, řady slovanských národů, politických odpůrců či homosexuálů a jejich průmyslová genocida, nebo zmasakrování nevinných lidí v Lidicích a na mnoha tisících dalších místech po celé Evropě. Poněkud stranou zůstávají v tomto kontextu osudy lidí, kteří byli nacisty přinuceni k práci v továrnách, zemědělství či na stavbách pro vítězství Třetí říše a kteří v mnoha případech prožívali během nucené práce utrpení nebo přišli o život. A právě o nucené práci milionů lidí pod hákovým křížem poutavým způsobem informuje výstava, která probíhá až do konce října v pražském Královském letohrádku.

Výstava Nucená práce. Němci, nuceně nasazení a válka se věnuje životním reáliím 20 milionů lidí prakticky z celé Evropy, kteří byli nuceni pracovat pro nacisty zejména v letech 2. světové války. Toto číslo zahrnující vězně koncentračních a pracovních táborů, válečné zajatce, nuceně nasazené i oběti falešných slibů a propagandy, kteří se „dobrovolně“ vydali za prací do Říše, je samozřejmě ohromující a ukazuje na dalekosáhlost nacistické represivní válečné mašinerie, jejíž základy byly nicméně položeny již v době samotného nástupu nacistů k moci.

Výstava zkoumá několik etap a forem nucené práce počínajíc pěstováním kultu práce jako čestné služby národnímu společenství v raných letech nacistického režimu v protikladu k méněcenné práci používané jako trest a způsob „převýchovy“ politických odpůrců. Již v létě 1933 vznikly v Prusku poblíž hranic s Nizozemím tři pracovní tábory pro politické vězně, kteří museli záměrně bez použití mechanizace vysoušet bažiny.

Židům, podle nacistů ústředním a nenapravitelným nepřátelům národního společenství, byla vyhrazena jiná forma nucené práce – potupná, často nesmyslná činnost na očích veřejnosti sloužící k jejich ponížení. Takto museli Židé v bavorském Burgpreppachu v roce 1938 odklízet trosky synagogy vypálené nacisty s transparentem, podle něhož „lidé štítící se práce dnes pracují“. Ve Vídni po anšlusu Židé kartáčky čistili dlažbu a odstraňovali nápisy a plakáty podporující samostatnost Rakouska a byli přitom vysmíváni a fyzicky napadání antisemitskými obyvateli města.

Vyšší místa si brzy uvědomila možný ekonomický přínos nucené práce vězňů pracovních, kárných a koncentračních táborů a snažila se jej využít. SS se již v letech 1936-37 jako firma Deutsche Erd- und Steinwerke zaměřili na získání profitu z práce vězňů v cihelnách a kamenolomech. Neustálý příliv nových vězňů do koncentračních táborů v druhé polovině 30. let – údajných asociálů, Romů, Židů, Svědků Jehovových, homosexuálů a dalších sloužil uspokojení potřeby zvy

Výstava dále rozsáhle mapuje bobtnání a kvalitativní proměny otrokářského impéria během 2. světové války, kterou nacisté rozpoutali mimo jiné i kvůli získání otrocké pracovní síly. Rozsáhlé skupiny obyvatel okupovaných území se musely povinně registrovat na pracovních úřadech, které se staly jedním z úhlavních pilířů nacistického represivního aparátu. Úřady přidělovaly pracovníky do podniků, které se dostaly do správy německých korporací. Daimler-Benz například řídil obrovskou opravnu vojenských automobilů v Minsku, kde pracovalo 5000 lidí, Krupp se zmocnil strojíren v Kramatorsku apod.

Váleční zajatci, kterých rychle postupující wehrmacht zajala v západní, jihovýchodní i východní Evropě miliony, byli využíváni nepravidelně. Sovětské válečné zajatce zprvu vedení Třetí říše chtělo jako neproduktivní balast zlikvidovat a více než dva miliony jich nechalo umřít hlady, zimou a na nemoci v zajateckých táborech pod širým nebem. Později byli ale využiti například v belgických uhelných dolech, nebo společně se srbskými zajatci v Norsku za polárním kruhem, kde stavěli silnice a železnice. Chování nacistů ale i většiny německé veřejnosti vůči nim bylo i po zbytek války mimořádně brutální.

Také pracovní síla Židů nebyla systematicky využívána. Po dobytí Bělehradu, Rigy a dalších měst odklízeli trosky, na mnoha místech byli ale prostě ihned postříleni. Výstava ukazuje různé aspekty vztahu mezi nucenou prací a holocaustem. Ty zahrnují postupnou likvidaci lidí prací v koncentračních táborech, jako bylo například obří staveniště továrny koncernu I.G.Farben na syntetický kaučuk v Ovětimi III – Monovicích. Ukazují rozporuplnou snahu samotných Židů zachránit se vystupňovaným pracovním úsilím pro potřeby nacistů: Chaim Rumkowski v ghettu v Lodži-Litzmannstadtu zorganizoval dílny, kde se mimo jiné šily uniformy, kabáty a letecké čepice pro wehrmacht a Luftwaffe. Ghetto v Lodži vydrželo déle než ostatní, ale nakonec byla značná část jeho obyvatel nacisty stejně zavražděna plynem v Chelmnu a Osvětimi. V jiných případech byla židovská pracovní síla využita podnikateli, ať již za účelem zisku tak – v řidších případech – jako cesta záchrany lidských životů.

Další velká část výstavy se věnuje nucenému nasazení milionů civilistů na okupovaných územích. V západní Evropě zprvu nacisté postupovali při získávání pracovních sil hlavně propagandisticky, v Polsku aplikovali razie v kinech, na nádražích, parcích apod., kde všechny osoby, které se nemohly prokázat zaměstnáním v životně důležitých podnicích, byly odtransportovány do Říše. Na okupovaných územích Sovětského svazu si pak počínali zcela nevybíravě a prostě naložili do dobytčáků, koho se jim namanulo, včetně malých dětí.

V Říši prošli nuceně nasazení tábory, odkud je přidělovali do závodů, dolů a na stavby, nebo kde si je za poplatek mohli jako otroky pořídit sedláci a drobní živnostníci pro práci na statcích, jako pomoc v domácnostech a dílnách apod. V zacházení s nuceně nasazenými uplatňovali nacisté striktní rasovou hierarchii. S Nory a Dány například zacházeli podle stejných pravidel jako s německými pracovníky, Polákům a zejména Rusům a jiným sovětským Slovanům často zvolili nejtěžší práci jako způsob pomalé popravy. Tito pracovníci byli fyzicky označeni podobným způsobem jako Židé a měli být striktně sociálně izolováni od německého obyvatelstva. Navzdory tomu docházelo ke kontaktům různé povahy, které pak gestapo – často na udání „obyčejných Němců“ – krutě trestalo.

Na konci války tvořili nuceně nasazení a váleční zajatci polovinu pracovních sil v zemědělství, třetinu ve stavebnictví a zbrojním průmyslu a čtvrtinu v hornictví. V určitých podnicích, například závodech BMW na letecké motory v Mnichově tvořili vězni z koncentračního tábora v Allachu, zahraniční pracovníci a nuceně nasazení 90 % všech „zaměstnanců“. Mezi nuceně nasazenými přibývalo mnoho obětí jak v důsledků podvýživy, nemocí a pracovních úrazů tak následkem spojeneckých náletů, protože jim bylo zakázáno používat protiletecké kryty.

Výstava se dále věnuje problematice odboje mezi nuceně nasazenými, škále přístupů německé veřejnosti k nasazeným během války, poválečnému (ne)odškodnění obětí a vyrovnání se s minulostí i zajímavým specifikům jako třeba zřizováním nevěstinců pro potřeby nasazených, v nichž naopak nuceně jako prostitutky pracovaly ženy z okupovaných území.

Autoři se při přípravě výstavy drželi nejmodernějších trendů – originální dokumenty, předměty a fotografie včetně momentek vězňů a nuceně nasazených jsou doplněny audionahrávkami zachycujícími osobní svědectví obětí nucené práce i jejich dozorců, mistrů apod. Rozsah výstavy je skutečně úctyhodný – návštěvníkům doporučuji vyhradit si na prohlídku minimálně tři hodiny, přičemž ještě zvlášť se nachází expozice věnované nucené práci Čechů (o této výstavě až někdy příště).

Výstava je otevřena v Královském letohrádku (Belvedéru) každý den včetně pondělí od 10 do 18 hodin až do konce října. Vstupné pro dospělou osobu činí 80 Kč. Ve vybrané dny v průběhu října se po skončení otevírací doby konají přednášky, v sobotu 11. října pak terénní exkurze v podzemní továrně Richard a koncentračním táboře Litoměřice. K dispozici jsou samozřejmě i informační letáky zdarma a katalog výstavy. Určitě doporučuji se během října na tuto zajímavou výstavu podívat!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.