21. listopadu proběhlo v pražské galerii ABF na Václavském náměstí ve spolupráci se Společností česko-kubánského přátelství a Velvyslanectvím Kubánské republiky slavnostní zahájení výstavy fotografií kubánského fotografa Roberta Chileho nazvaná Fidel je Fidel. Tato výstava se do Prahy podívala již podruhé. V září minulého roku se ve stejných prostorách prezentovaly fotografie vůdce kubánské revoluce u příležitosti jeho 90. narozenin. Nyní se sem vrátily za podstatně smutnějších okolností k připomenutí 1. výročí od Fidelovy fyzické smrti.

Na úvod setkání promluvil předseda Společnosti česko-kubánského přátelství Ludvík Šulda. Ve svém projevu připomněl význam kubánské revoluce (1953-1959) a její inspirativní příklad pro celý Třetí svět. Kubánská revoluce dokázala porazit vražednou diktaturu podporovanou mocí Spojených států a nastolit socialistickou vládu, která během krátké doby zbavila zemi extrémní chudoby, nezaměstnanosti a analfabetismu. Revoluce ale ve svých důsledcích pomohla nejen lidu Kuby, ale i lidem v mnoha dalších zemích Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Pozvedla odpor proti kolonialismu a imperialismu, šířila humanistické poslání José Mártího a v praxi pomohla milionům lidí, kterým se v jejich zemích dostalo péče z rukou kubánských lékařů, nebo byli léčeni přímo na Kubě (např. známé bezplatné operace šedého zákalu), případně se s pomocí Kubánců naučili číst a psát či mohli bezplatně vystudovat.

Skutečnost, že drtivá většina lidstva uznává tyto přínosy humanizaci světa a stojí na straně Kuby proti neutuchajícím snahám amerického impéria rozdrtit revoluci, se jasně ukazuje v pravidelně se opakujících rezolucích Valného shromáždění OSN odsuzujících americkou blokádu Kuby. Není jednotnějšího hlasování o žádné jiné otázce: proti postojům USA a Izraele stojí hlasy všech ostatních zemí světa! Navzdory tomu, Spojené státy stále pokračují v této politice agrese.

Po Šuldovi se ujal slova Felix Leon Carballo, Chargé d’affaires na velvyslanectví Kubánské republiky v České republice. Leon nejprve připomněl výročí smrti Fidela Castra. Tehdy se v Havaně a dalších městech shromáždily miliony lidí a skandovali „Jsem Fidel!“ aby tak demonstrovali svoji sounáležitost s revolucí a jejím odkazem. Úctu na poslední cestě projevili tehdy Fidelovi hosté z celého světa včetně České republiky. Leon v této souvislosti připomněl, že Fidel byl velkým přítelem a obdivovatelem českého národa a nepřestal jím být až do své smrti bez ohledu na politické změny v ČR. Nezapomněl, že Československo se díky svým odborníkům a zastávání mezinárodní solidarity významně podílelo na rozvoji kubánského zemědělství (chov dobytka), průmyslu a energetiky.

Leon na závěr projevu uvedl, že Fidel by dnes vlastně musel být spokojen, když by viděl, jak se v posledním roce, dvou, vztahy mezi Kubou a Českou republikou významně zlepšily. Dokladem budiž návštěva tří ministrů z ČR na Kubě (zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví) během posledního roku – tolik českých ministrů do žádné jiné země Latinské Ameriky, ale ani do Spojených států necestovalo! Spolupráce se zaměřuje zejména na energetiku a rozvoj potravinářského průmyslu. Škoda, že Česká republika zatím odmítá vynikající kubánské léky na diabetickou nohu nebo rakovinu plic…

Leon i Šulda poděkovali všem přítomným, mezi nimiž nechyběli např. politici Marta Semelová, Stanislav Grospič nebo Jan Klán. Lidé se pak odebrali na přípitek s číší vína a prohlédli si vystavené fotografie zdůrazňující typický detail ve Fidelových postojích a gestech, jeho zaujetí pro posluchače a symbolické spojení s odkazem Mártího, Che Guevary a dalších spolubojovníků. Fotografie i promítané video určitě stojí za zhlédnutí.