Před několika dny proběhla sociálními sítěmi a také některými českými médii zpráva, že se zakladatel Facebooku a miliardář Mark Zuckerberg rozhodl stát jedním z největších filantropů v lidských dějinách a věnuje 99 % svých akcií Facebooku v hodnotě 45 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) na charitu. Stalo se tak u příležitosti narození jeho dcery Max, což je vskutku příhodné datum pro monstrózní píárovou akci. Česká média jako iDnes, novinky.cz a Reflex se nadšeně připojila k vyprávěčům této pohádky o laskavém miliardáři. Věci se ovšem mají poněkud jinak.

Nadací, kterou se Zuckerberg rozhodl obdarovat, je totiž „nadace“ Chan Zuckerberg Initiative (CZI), kterou on sám založil a kterou společně se svojí ženou Priscilou Chan kontroluje. Uvozovky u slova nadace jsou zcela na místě, neboť ačkoliv se o CZI hovoří jako o dobročinné nadaci, CZI není ani charitativní nadací ani jinou veřejně prospěšnou společností, ale má charakter společnosti s ručením omezeným tj. obchodní společnosti. Zatímco nadace má povinnost skutečně poskytovat peníze na charitu, Zuckerbergova „nadace“ je podle zákona může poskytovat, na co bude chtít – nejen na dobročinné účely, ale třeba také na přímé angažmá v politice a financování volebních kampaní nebo na komerční aktivity za účelem dosažení zisku. Zuckerbergem oznámený úmysl „zvyšovat lidský potenciál“ zní ostatně natolik vágně, že se za něj opravdu může schovat cokoliv.

Zuckerberg tak de facto pouze změnil způsob kontroly svého bohatství. CZI bude plně v jeho rukou, na rozdíl od skutečné nadace nebude muset transparentně vykazovat své aktivity veřejnosti a zároveň bude moci využít výhod tohoto majetkového přesunu: darováním akcií této „nadaci“ se vyhne povinnosti placení daně z kapitálových výnosů, které mu akcie přinášejí. Akcie v nadaci také mohou připadnout jeho potomkům, aniž by museli zaplatit dědickou daň, která v USA existuje. Ale nejen to, Zuckerberg neplánuje darovat své akcie „nadaci“ najednou, ale postupně během zbytku života (sjednal dohodu s dalšími akcionáři Facebooku, že ročně nevěnuje nadaci akcie za více než 1 miliardu dolarů) a následným darováním akcií skrze „nadaci“ si bude moci každý rok odečíst z daňového základu firmy Facebook celou tržní hodnotu svých darů.

Pokud se tedy na Zuckerbergovu aktivitu podíváme podrobněji a shrneme její reálnou povahu, zjistíme, že tuto filantropii budou z vlastí kapsy platit američtí daňoví poplatníci, kteří ale budou zároveň zbaveni možnosti – byť vágní a nepřímé – aby o těchto penězích, které měl stát získat na daních, rozhodovala jimi volená politická reprezentace. Jsme tedy pouze svědky další formy, jakou korporace a vlivní oligarchové – a Zuckerberg patří mezi ně – podkopávají roli státu v zajištění základních sociálních potřeb občanů a privatizují si skrze „nadace“ rozhodovací pravomoc ovlivňovat finanční toky do zdravotnictví, školství a dalších oblastí veřejného zájmu. Tento systém už dostal příhodné jméno: filantrokapitalismus.