• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
LED
2020

Fraška o smrtihlavovi se železným srdcem

Štítky: Antifašizmus, Historie
Autor: Leopold Vejr
komentář : vypnuto

25. ledna vysílala Česká televize dvouhodinový francouzsko-britsko-belgicko-americký film z roku 2017 s českým názvem „Smrtihlav“, v originále „The Man with the Iron Heart“, „Muž se železným srdcem“, mající pojednávat o nacistickém válečném zločinci Reinhardu Heydrichovi (1904-1942). Příběh, který film líčí, má se skutečným příběhem nacistického kata toho jména málo společného.


Období od 90. let se v domácím i zahraničním televizním vysílání (přinejmenším v zemích na západ od nás, odkud především se přebírá program k nám) vyznačuje zvláštní posedlostí po dokumentárních i hraných filmech o období hitlerovského nacismu a zvláště o jeho jednotlivých vedoucích představitelích. Ačkoli žádné z těchto děl přímo nacistické masové vrahy neobhajuje a jejich činy neomlouvá, připadá mi, že svou bulvární posedlostí po líčení jejich osobních a intimních životů a přebíráním dobových propagandistických záběrů jim vtiskuje jakousi „lidskou tvář“, zvláště před mladší generací.


Tak je tomu i s filmem „Smrtihlav“. Filmů o skutečných hrdinech máme za posledních 30 let velmi málo, a hodnotné a historicky pravdivé skoro žádné. Zato příběhy se zavrženíhodnými zločinci v hlavních rolích se to jen hemží. Nevím, čemu než zlehčování Heydrichových zločinů může sloužit snímek, ukazující ho jako pohledného, urostlého a fyzicky silného muže a dokonce schopného znalce erotických hrátek, což první pornografická scéna ukazuje hned po začátku filmu, takže ve „veřejnoprávní“ České televizi běžela ve 20 hodin 12 minut. (Je to normální…? Dnes zjevně ano.) Rovněž jeho krásná, vzorně upravená a oděná (někdy, pravda, i neoděná) manželka přispívá spíše k dojmu, který Charlie Chaplin vyjádřil v roce 1957 ve skvělé parodii „Král v New Yorku“ reklamou na fiktivní americký film: „Vrah má duši. Zamilujete si ho.“


„Smrtihlav“ svádí diváky k podpoře Heydricha, protože je to „prostě frajer“.
Film se nenatáčel v Praze ani na dalších reálných místech činu, což sice lze pochopit, ale bohužel ani v jakkoli jim podobných lokalitách a kulisách. Parašutisté z Operace Anthropoid, shození na území protektorátu ve skutečnosti nad území středních a východních Čech, procházejí ve filmu na cestě do Prahy územím zasněžených Alp. Lidice stojí pod mohutnými horskými štíty. Praha je plná domů z červených neomítaných cihel, po ulicích jezdí žluté tramvaje, auta parkují náhodně vlevo i vpravo, jako by si filmaři nebyli jisti, jestli platil levostranný nebo pravostranný provoz (ostatně ve skutečnosti tehdy skoro žádné automobily na ulicích neparkovaly, což autoři netuší), plakáty a vývěsní štíty nabízejí bizarní češtinu (ne však dvojjazyčné nápisy s větší němčinou na prvním místě, o tom autoři filmu zjevně neslyšeli), v jednom případě dokonce velký nápis na obchodě „Klenotnictví – Jewellery“ (česko-anglicky)! Nacistickou okupaci Prahy líčí jako celkem idylku, na zdech jsou dokonce napsána antifašistická hesla, na jednom je vidět „Slovensko“, asi má jít o heslo na podporu ČSR. Jako by v roce 1942 kdekdo psal v Praze na hlavních ulicích protirežimní hesla za blahosklonného přihlížení SS a Gestapa. Při domovní prohlídce po atentátu na Heydricha Češi povykují na německé ozbrojence, „co si to dovolují“…


K atentátu na Heydricha dojde na rušné ulici a atentátníci pak utíkají v davu, zatímco kobyliská zatáčka byla tehdy na okraji města a ani dnes zde v 10 hodin dopoledne moc lidí nepotkáte. Historických nepřesností a vyložených nesmyslů je tolik, že by jejich soupis vydal snad na knihu, a to jistě nevím zdaleka o všech. Největší kuriozitou je návštěva Heydrichovy manželky v nemocnici, kde Heydrich leží po atentátu zkrvavený na lůžku ve vojenské uniformě a lékařský personál stojí v uctivém odstupu. I pokud by manželka byla informována o atentátu bezprostředně po něm (mobilem z místa činu…?), z Heydrichova sídla v Panenských Břežanech by se na Bulovku nedostala dříve než za půl hodiny. Že by za tu dobu lékařský personál za dohledu ozbrojených nacistů ani nesvlékl Heydricha z uniformy a neošetřil mu rány?


Čeští recenzenti právem vyčítají filmu „Smrtihlav“ nedostatek emocí. Skutečně, scény masového vraždění v Polsku a později v Lidicích jsou natočeny jako typický „krvák“ amerického stylu, kde se střílí na všechny strany a krev a vnitřnosti stříkají proudem, ale takové scény vzbudí hnus spíše svým zpracováním než zobrazenou historickou skutečností, která v tomto případě v základě odpovídá. Nechybí ani zobrazení mučení, ale kdo zná zobrazení takových drastických scén z filmů ze socialistického období, je mu rozdíl hned jasný. Zatímco staré válečné filmy například sovětské nebo československé produkce při takových scénách jistě vženou slzy do očí i méně citlivým divákům, ve „Smrtihlavovi“ jsou spíš fraškou.
Odtržení od reality podtrhuje fakt, že parašutisté se často oslovují samotným příjmením a vojáci nadřízené oslovují samotným slovem „pane“ bez hodnosti jako v USA. Jeden z parašutistů dokazuje své „vřelé vlastenectví“ sněním o tom, že se po válce usadí v Americe. Při výcviku v Anglii českoslovenští vojáci halekají v hospodě československou hymnu. Halekat po hospodě „Kde domov můj“, to je snad možné jen v apokalypse.


Zatímco na většinu hrdinů českého a slovenského protinacistického odboje se zapomíná, případně jsou dokonce hanobeni (Julius Fučík a komunistický odboj obecně), filmy typu „Smrtihlava“ glorifikují parašutistický výsadek z Anglie, který se provedením atentátu odsoudil k smrti, aniž by domácímu odboji jakkoli pomohl. S ohledem na následující represe byl efekt jejich činu přesně opačný. (Tak to hodnotila i KSČ, dokud byla ještě revoluční stranou.) Kat Heydrich unikl spravedlivému soudu na konci války, ale český a slovenský lid byl utlačován a vražděn jinými fašistickými katy až do osvobození slavnou Rudou armádou a jejími spojenci. Kdy budou české televizní stanice vysílat oslavný film o nich? Kdy bude vysílán film například o 1. československém armádním sboru v SSSR, kde sloužilo 60 tisíc mužů a žen? (Poněkud nesrovnatelný počet i zásluhy s parašutisty z Anglie, čímž nesnižuji jejich osobní statečnost…) Neptám se ani, kdy o nich bude natočen nový, protože kdyby v dnešní atmosféře vznikl, dosahoval by zřejmě kvality „Smrtihlava“. A to už je snad lepší zapomnění než takové zhanobení…

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.