»Jsem velmi vnímavá k současnému oklešťování svobody slova a Ústav pro studium totalitních režimů by měl před tímto totalitním jevem varovat. Ale ústav studuje totalitní praktiky ne proto, aby před nimi varoval, ale proto, aby je mohl převzít.«

Tato slova pronesla spisovatelka Lenka Procházková, kterou senátoři nezvolili do Rady ÚSTR, kam ji navrhl prezident Miloš Zeman. To je podle ní hlavní důvod, proč nebyla zvolena, ruku pro ni (v tajné volbě) zvedlo v prvním kole patnáct a v druhém deset senátorů.

Zameteno bylo i s předsedou Jazzové sekce Karlem Srpem, kterému volbu do Rady ÚSTR upřela senátní volební komise – proto, že byl kdysi chvíli členem KSČ. Předtím byl řádně protáhnut bahnem, kdy z něj byl vyroben agent StB, přestože soud dávno vyhrál.

»Pro minulý režim jsem byl bezpartijní, pro tento jsem komunista,« řekl. Připomněl, že zatímco on strávil dvacet let u lopaty, jelikož nesměl vykonávat svou profesi, členové senátní komise, kteří ho nyní prokádrovali, v minulém režimu zdarma vystudovali a k režimu byli přinejmenším loajální. Jojo, tak to bývá…

Ať už kdo se současnými postoji Procházkové a Srpa souhlasí, nebo nesouhlasí, ať už je kdo příznivcem, či nepříznivcem prezidenta Zemana, nad výše uvedenými slovy je třeba zamyslet se. Je alarmující, že lidé, kteří si zažili štvanici v minulosti, ji zažívají opět.

Srp drsně, ale celkem trefně, ohodnotil zákon, který znemožňuje bývalým členům KSČ stát se členy Rady ÚSTR, jako zákon segregační – jako by si někdo do legislativy vtělil omezení kvůli barvě pleti. Je to stejně nepřijatelné!

Senátoři z volební komise omílali, jak je Srpova nominace v rozporu se zákonem, přitom mohli jeho nastavení nejen zkritizovat, ale do budoucna navrhnout novelizaci. Taková norma, stejně jako zákony lustrační, do civilizované společnosti, která nikoho nesmí diskriminovat a uplatňovat princip kolektivní viny, nepatří.

Procházkové bývalé členství »přišít« nemohli, tak ji prokádrovali skrze současnost – historik Petr Blažek a spol. členům horní komory rozeslali dopis, kde »práskli«, že na některých demonstracích, kterých se zúčastňuje, jsou (představte si tu troufalost…) i představitelé KSČM. Opravdu se opět vyrábějí seznamy, s kým se nesmí stát na jednom náměstí? Smutné!