• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

17
ČVC
2019

Gruzínští komunisté zachraňují tajnou Stalinovu tiskárnu

Autor: Bradley Jardine
komentář : vypnuto

Hluboko uprostřed tbiliské čtvrti Avlabari se nachází starý, rozpadlý dřevěný dům. Pod ním leží tajná komora s vodou zmáčenými stěnami, kterou osvětluje jediná slabá žárovka, a nachází se tu rezivějící tiskařský lis.

Bídný stav místnosti vůbec neodpovídá jejímu minulému významu: jde o podzemní propagandistickou buňku předrevolučních kavkazských komunistů, kde mladý Josif Džugašvili – později známý jako Stalin – krátkou dobu řídil tisk. Později se objekt stal vysoce navštěvovaným muzeem. Gruzie je dnes ale oddána kapitalismu a spojenectví se Spojenými státy a NATO, takže tento relikt ze sovětské minulosti je spíše něco, co by byla vláda ráda, aby lidé zapomněli.

Muzeum, známé formálně jako Muzeum podzemní tiskárny J. Stalina – nicméně pokračuje. „V roce 1991, když se rozpadl Sovětský svaz, tak tuto budovu převzali kapitalisté a kontrarevoluční zrádci a všechny nás vyhodili ven,“ říká Jiuli Šikmašvili, 78-letý předák Sjednocené komunistické strany Gruzie, který pracuje také jako muzejní kurátor. „Po léta zde pracovali akademici a vědci – a dnes přežíváme z darů od turistů.“

Pro mnoho svých bývalých občanů byl rozpad Sovětského svazu bolestivou tragédií, a války, chudoba a sociální rozklad, které jej následovaly, jen posílili jejich oddanost minulosti. Šikmašvili říká, že bojuje za svůj vlastní pohled na historii a je mu jedno, jak se k tomu staví gruzínská vláda.

„Stát financuje nepravdu o komunistické éře,“ říká. Vláda vytvořila oddělení v Gruzínském národním muzeu nazvané Muzeum sovětské okupace, které předkládá velmi dobře uspořádaný, multimediální – a zcela negativní – pohled na sovětské období.

Muzeum tiskárny nedostává od státu žádnou podporu. „Nikdy jsem v tzv. Muzeu okupace nebyl – nevěřím na to, co říká,“ uvádí Šikmašvili. „Bojujeme za svoji historii a z tohoto místa i za budoucnost naší země.“

Historie tiskárny začíná na začátku minulého století, kdy na základě přímých Leninových pokynů organizoval železničář Michail Bochoridze síť pro-bolševických soudruhů, aby kus po kuse pašovali stranický tisk vlakem do Tbilisi.

V roce 1903 byla tiskárna připravena a rozjela svoji činnost. Komunisté zde na směny ve dne v noci tiskli své brožury v arménštině, gruzínštině a ruštině.

„Stroj byl opravdu hlučný: Bum, bum, bum – celý den a noc. Aby nevzbudili pozornost, používali tento elektrický zvonek,“ vysvětluje Šikmašvili a ukazuje na starý spínač na zdi. „Když se blížil policejní příslušník, žena nahoře dala signál tímto zvonkem. Jedno zazvonění znamenalo pracujte, dvě znamenalo schovejte se a tři znamenalo, že je čas oběda!“

Po vytištění byly letáky pašovány do vlaku a rozváženy po celé oblasti. Bylo to drahé a aby na to byly peníze, provedl Stalin v Tbilisi sérii bankovních loupeží. Stalin sám rovněž v tiskárně krátce pracoval v roce 1905. O rok později byla tiskárna odhalena a tiskařský lis byl zničen.

V roce 1937 ale došlo k jeho obnovení a kolem vzniklo muzeum – vše v režii šéfa Stalinovy tajné policie (rovněž Gruzínce) Lavrentije Beriji. Muzeum pokrývalo život mladého revolucionáře Stalina a jeho články pro tisk – stejně jako místnost, v níž spal. Ve sklepě je kino, které promítalo sovětské filmy a dokumenty; na stěnách jsou Stalinovy básně v jeho rodné gruzínštině. V době největší slávy sem chodilo 800 návštěvníků denně.

V roce 1991 ale bylo muzeum opuštěno a mnoho jeho exponátů bylo propašováno do sousedního Turecka a prodáno. (V Německu vyrobený tiskařský lis ale přežil, zjevně proto, že byl pro sběrače kovu moc těžký, aby jej vynesli.) „Stalin byl největší hvězdou mého života,“ říká Šikmašvili. „Vytvořil ráj a pak – všechno je pryč.“

Gruzínští komunisté se budovy znovu ujali v roce 1998 ve snaze ji opravit. „Místnost tiskárny byla několik let zatopena, a proto byl lis tak těžce poškozen. My, členové Sjednocené komunistické strany Gruzie, jsme se naklusali s kbelíky a vodu jsme ručně odstranili!“

Komora se ale každou zimu znovu zaplavovala a vynášení vody se tak muselo opakovat. Teprve v roce 2012 se s pomocí vycházející komunistické supervelmoci podařilo situaci konečně vyřešit.

„Ten rok k nám přišel na návštěvu starý čínský generál,“ říká Šikmašvili. „Byl tak smutný, když viděl zaplavenou místnost, že se pak rozčílil, stěžoval si tbiliským úřadům a než jsme se rozkoukali, hned nám sem poslali dělníky, kteří komoru konečně spravili. Od té doby už k zatopení nedochází!“

Šikmašvili rovněž napsal dopis svým soudruhům z Čínské komunistické strany do Pekingu s žádostí o finanční pomoc pro vybavení muzea nábytkem. Jeho žádost byla zamítnuta, ale podařilo se zorganizovat schůzku s čínským velvyslanectvím v Tbilisi. Zástupce ambasády poskytl radu, jak přilákat čínské turisty. „Víte, že v Číně je 80 milionů komunistů,“ říká Šikmašvili se zřetelným úsměvem. V tyto dny chodilo do muzea 6 nebo 7 čínských turistických skupin denně, což představovalo velkou většinu návštěvníků.

Při nedávné návštěvě v muzeu se majitel umělecké galerie v Tbilisi, který se uvedl jako Jin, rozhodl ukázat okolí muzea svým čínským příbuzným.  „Většina z nás studovala na střední škole trochu gruzínské historie,“ říká. „Většina Číňanů po čtyřicítce o tomto místu slyšela, protože jsme všichni používali stejné učebnice.“

Vedle standardní sovětské propagandy muzeum vystavuje také pozdravy Maovi a transparenty v mandarínštině. Bez čínsky mluvících průvodců nebo překladatelů je ale těžké přilákat víc dárců.

„Před 20 a dokonce jen před 10 lety uměli čínští turisté, kteří zavítali do Gruzie, vždycky dobře rusky,“ uvádí Šikmašvili. „Dnes už o ruštinu nejeví zájem“.

Stále ale chová naději, že se povědomí o muzeu dostane k dalším Číňanům. Když přijde na návštěvu Jinova rodina, vyndá Šikmašvili s gestem šoumena mapu ukazující základny NATO ve světě, kterou si vytiskl z internetu, a apeluje na své potenciální soudruhy: „NATO obklíčilo Čínu a snaží se ji zničit, právě tak jako zničilo Sovětský svaz,“ říká jim. Oni se smějí, promíchají se, aby si udělali fotky a pak odchází.

„Myslí si, že ví o komunismu všechno,“ pokyvuje hlavou Šikmašvili. „Proto vždycky odejdou. Kdyby jen zůstali a poslouchali – pak by se i něco dozvěděli…“

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Veřejný sektor v Německu vstoupil do výstražné stávky

16 března, 2023

Británie si stále myslí, že je impériem, ale císař je nahý

16 března, 2023

Otřes amerického finančního světa po pádu dvou velkých bank

15 března, 2023

Protestní pochod dělníků a studentů v Ekvádoru

15 března, 2023

140 let od úmrtí Karla Marxe

14 března, 2023

Archivy

  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.