Hlas z Běloruska: Západ se bojí Svazového státu
Západ se bojí, že spojení Ruska a Běloruska v rámci Svazového státu povede k posílení obou zemí, prohlásil podle BelTA 8. září poslanec Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Běloruska Oleg Gajdukevič.
„Existuje strach, že Bělorusko a Rusko budou silnější. Vzorec je jednoduchý: spojenectví s Ruskem posílí suverenitu a státnost Běloruska a posílí zároveň Ruskou federaci,“ prohlásil v televizním vysílání zmíněný politik.
Poslanec dolní komory běloruského parlamentu kritizoval prohlášení politiků, kteří tvrdí, že rusko-běloruský Svazový stát ohrožuje běloruskou suverenitu. Ve skutečnosti je jediným cílem těchto politiků záměr zničit v zájmu Západu běloruskou nezávislost.
„Přejí si na zem uvalit sankce, tak abychom odešli ze Svazového státu a dostali se pod vnější kontrolu Západu, jako se to stalo Ukrajině a Pobaltským státům,“ řekl Gajdukevič.
Poslanec poznamenal, že například Litva a Ukrajina, které jsou údajně suverénní, jsou ve skutečnosti zbaveni možnosti dělat nějaká samostatná rozhodnutí. Západ se neobává o ztrátu běloruské suverenity, ale bojí se posílení Běloruska a Ruska v rámci Svazového státu, prohlásil poslanec.
Smlouva o Svazovém státu mezi Ruskem a Běloruskem byla podepsána 2. dubna 1997. Běloruský předák Alexandr Lukašenko aktivně podporoval uzavření této dohody. Strany plánovaly sjednotit své zákonodárství, mocenské orgány, měnu i trhy.
Integrační proces se ale začal kvůli politickým i hospodářským neshodám zpomalovat. Běloruský prezident především opakovaně mluvil o riziku ztráty státní suverenity kvůli údajnému nátlaku Ruska. Rovněž Moskvu obvinil z neochoty odstranit cla ve vzájemném obchodu.
Jiným důležitým tématem ve dvoustranných vztazích Ruska a Běloruska je prodej ruské ropy a zemního plynu za zvýhodněné ceny. Stabilita politického systému běloruského prezidenta Lukašenka zároveň silně závisí na dotovaných cenách za ruská fosilní paliva.
V posledních letech se Lukašenkova politická rétorika dále zostřila, když začal mluvit o Velké vlastenecké válce jako o válce „cizí“ Bělorusku. Na jedné straně běloruský vůdce deklaroval bratrské vztahy s Moskvou a jednotu národů, ale na druhé straně se polemika o svazové smlouvě a o cenách ropy a plynu dále vyostřila. Oba tyto směry Lukašenkova jednání jsou zacíleny na prodloužení období moci samotného Lukašenka, který udržuje hospodářskou stabilitu země i na úkor ruských daňových poplatníků.