Po třech týdnech masových protestů dosáhlo francouzské hnutí Žlutých vest svého původního cíle: vláda prezidenta Macrona odvolala plánované další zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty, s nímž počítala od ledna příštího roku. Zprvu sebejistému a arogantnímu establishmentu se pod dojmem neustávajících blokád, stávek v rafineriích a velkoskladech a nově i okupací středních škol a násilností v centrech velkých měst roztřásla brada a zatroubil k ústupu.

 Nebyla v tom žádná dobrá vůle, ale strach zdánlivě všemocných: ještě v pondělí 3. prosince se dala vláda slyšet, že sice svoluje k jednání se zástupci Žlutých vest, ale žádné zásadní ústupky nelze očekávat. V úterý již přislíbila odložení nárůstu spotřební daně o půl roku. A ve středu oficiálně oznámila, že příští rok již se zdražením paliv nepočítá. Zároveň vyzvala opoziční strany a odbory, aby odsoudily násilí Žlutých vest a apelovaly na ukončení protestů a zasednutí k jednacímu stolu.

 Ale zrušení plánu nových daní již hnutí neuspokojuje – dávno přerostlo své dětské stádium. Francouzský deník L´Humanite napsal, že „drobky jsou už málo“, a jeden z předáků Žlutých vest, Benjamin Cauchy, k tomu dodal: „Francie už nechce drobky, chce bagetu“. Vzduchem létají požadavky na radikální zvýšení mezd a penzí, snížení věku odchodu do důchodu, na zdanění bankéřů a přerozdělení bohatství, které se stále více koncentruje v rukou hrstky finančně-obchodních oligarchů. Hnutí se viditelně radikalizuje; Další z mluvčích Žlutých vest, charismatický řidič náklaďáku Eric Drouet vyzval tisíce Žlutých vest na tuto sobotu k „návratu do Paříže“ do „center moci u Elysejského paláce, k Vítěznému oblouku a Place de la Concorde“.

 Hnutí se také šíří. Ve středu 5. prosince došlo k novému, do té doby nejmasovějšímu zapojení studentů středních škol. Ve zhruba stovce vzdělávacích institucí proběhly blokády, kdy studenti vyjádřili svůj nesouhlas s plány na Macronovu „reformu“ vzdělávání a s vyšším školným na univerzitách. Centrem hnutí středoškoláků byla jihofrancouzská města Marseille (20 škol ve stávce) a Toulouse (12 škol ve stávce), ale akce se konaly po celé zemi. Ve čtvrtek se protesty studentů dále stupňovaly a kapitalistický establishment se opět uchýlil k represi. Policie zatkla po celé Francii na 700 studentů. Snímky ze školy v Mantes-la-Jolie západně od Paříže se studenty klečícími na kolenou v zástupech za sebou s rukama nad hlavou nebo v poutech obletěly a šokovaly celý svět.

Na příští týden ohlásily protesty nově i svazy farmářů. Macronova vláda totiž rozhodla odložit platnost zákona, který dával pěstitelům a producentům lepší vyjednávací pozici při jednání o cenách s obchodními řetězci. Ty podobně jako u nás tvoří faktický kartel a stlačují výkupní ceny na tak nízkou úroveň, že zemědělci musí prodávat téměř za výrobní náklady, jejich rodiny živoří a farmy se zadlužují u bank. Na čtvrtek 14. prosince naplánovaly odbory CGT pod obrovským tlakem od dělníků zdola 48 hodinovou protestní stávku zaměstnanců energetického sektoru na podporu Žlutých vest. A co víc, ke stávce proti vládě a spojení se Žlutými vestami vyzvaly rovněž policejní odbory. To je důležité, neboť pokud by policie skutečně ve velkém měřítku při protestech stávkovala, resp. nezasahovala, neoliberální režim by ztratil jednu ze svých klíčových zbylých opor.

V tuto chvíli je další vývoj otevřený: vláda spoléhá na loajalitu řadových zaměstnanců represivních sil a chystá se proti Žlutým přilbám nasadit o víkendu na 90 tisíc policistů (o 25 tisíc víc než minulý víkend). V Paříži budou zavřena vybraná muzea, galerie, obchodní domy, restaurace a památky, odložila se i fotbalová utkání a zápasy ženského mistrovství Evropy v házené. Protesty si přitom již vyžádaly 4 mrtvé, naposledy 80letou ženu náhodně zasaženou ve svém bytě projektilem se slzným plynem. Stávající sázka na slzný plyn, vodní děla, zatýkání a hrozbu výjimečným stavem se ale vládě nevyplatila a jak je z výše uvedeného zřejmé, vedla pouze k radikalizaci hnutí a získání aktivních sympatií u dalších segmentů pracujících a studentů. Zopakuje si Francie revoluční rok 1968?