Na polích zůstává mnoho kusů zahnuté mrkve, malého salátu, tečkovaných kedluben či různě tvarovaných brambor. Chutnají přitom úplně normálně. „Kritéria udávají, jak má co vypadat, což je absurdní,“ říká mluvčí iniciativy Zachraň jídlo Adam Podhola.

O co usiluje iniciativa Zachraň jídlo?

Naší snahou je rozšiřovat povědomí o problematice plýtvání potravinami, propojovat jednotlivé aktéry celého řetězce a vytvářet komoditu záchranářů, kteří nám budou pomáhat. Tento rok jsme se vydali na pole, jezdili jsme sbírat zemědělské přebytky a předávali je charitám. Když jsme začínali, měl jsem jen letmé povědomí o tom, že v zemědělství zbývá plno surovin, které nejsou využívány. Chtěli jsme tomu porozumět.

A rozumíte?

Na začátku jara jsme začali objíždět zemědělce v Polabí. Zjišťovali jsme, jestli je u nich možné najít přebytky na polích a jestli bychom je mohli jít s dobrovolníky sbírat. Všechny to docela potěšilo a většina z nich souhlasila. Právě po rozhovorech se zemědělci jsme se snažili pochopit, proč tolik zeleniny na polích zůstává. Je to nejen kvůli špatnému počasí, dalším z důvodů jsou estetická kritéria, která nastavují obchodní řetězce. Tato kritéria říkají, jak má být co velké, jak má co vypadat. Je to absurdní.

Kolik zeleniny jste nasbírali?

Více než 3,5 tuny, zapojilo se přes 50 lidí, zeleninu jsme následně – prostřednictvím Potravinové banky – rozdělili mezi 30 charitativních organizací. Nejčastěji jsme přitom zachraňovali saláty, kedlubny a brambory.

U které zeleniny je největší problém s tvarem?

Na polích zůstává třeba velké množství mrkve. Jak roste a musí se prodrat zemí, často se kroutí a obchodní řetězce pokroucené mrkve nevykupují. Na polích jsme viděli obrovské množství takových spletenců, které tam zůstávají k zaorání. Květáky jsou zase náchylné k rychlé změně barvy, žloutnou. U brambor je problém, že jsou moc malé a supermarkety menší kousky neodebírají. Chuťově jsou ale skvělé.

Uvádí se, že vniveč přichází až jedna třetina zeleniny a ovoce…

Podle výzkumných zpráv Evropského parlamentu skoro 34 procent potravin pochází ze zemědělství, přičemž na úrovni zemědělství je zlikvidována skoro jedna třetina zeleniny a ovoce. U jednotlivých plodin je to různé. Od předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslava Zemana vím, že z 25 tisíc květáků se jich sklidí jen 16 tisíc.

V rámci kampaně jste uvedl, že tímto přístupem zahazujeme i vloženou energii, čas, peníze a práci…

Naší snahou je pootevřít toto téma a snažit se dát mu jiný rozměr. Pokud už na začátku vyhodíme celou jednu třetinu úrody, je to obrovské množství.

Kdysi se zelenina dělila na první a druhou jakost plus nestandard, který byl mnohem levnější. Nestačilo by vrátit se k tomu?

Pokud na to budeme hledět optikou, kolik kusů na polích zůstává, možná by to nějaký smysl mělo. Obecně bychom ale měli uvolnit přísné nahlížení na to, co jak vypadá, a zamyslet se právě i nad tím, kolik to všechno stojí.

O estetických standardech jste mluvili i se zástupci obchodních řetězců. Jak reagovali?

Snažili jsme se zjistit, co to vlastně ta estetická kritéria jsou. Podle čeho se určuje, co má přijít do obchodu a co ne, když všechny suroviny mají stejnou nutriční hodnotu. Mluvili jsme se zástupci obchodních řetězců Tesco, Albert a Kaufland a ptali se jich, jestli o tom, že kvůli těmto kritériím zůstává na polích takové množství nevyužité zeleniny, vůbec vědí, a jestli existuje způsob, že by se kritéria postupně uvolnila. Neměl jsem ale pocit, že by o tom uvažovali.

Opravdu je to ani trochu nezajímalo?

Ukazovali jsme jim fotografie z našeho sbírání a je fakt, že z jejich tváří jsem mohl vyčíst překvapení, jaké množství zeleniny na polích zůstává. Myslím ale, že bude vyžadovat větší nasazení, aby došlo ke změně. Doufáme, že se české supermarkety připojí k vlně, která vypukla ve Francii, kde řetězce začaly nevzhlednou zeleninu prodávat, a dokázaly si na tom dokonce postavit dobrou mediální kampaň.

Loni byla zrušena daň z darovaných potravin, čímž se supermarketům vyplatí potraviny nevyhodit, ale věnovat Potravinové bance, která je distribuuje dál. Těší vás to?

To byla jedna z našich snah, když jsme s iniciativou Zachraň jídlo začínali. Na problém jsme upozorňovali a jsme rádi, že daň byla zrušena. Spolupracujeme s potravinovými bankami, což jsou hlavní příjemci potravinové pomoci. Zatím ale k výraznému nárůstu darovaných potravin nedošlo, chvíli to bude trvat. Je také třeba, aby potravinové banky byly více soběstačné. Stále nemají tolik finančních prostředků.

Jedním z důvodů, proč tolik zeleniny přichází vniveč, je i to, že obchodní řetězce ruší na poslední chvíli objednávky. Situaci je tedy třeba řešit i mezinárodně…

Určitě, spolupracujeme i s iniciativami ze zahraničí. Letos jsme na happeningu Křivá polévka spolupracovali s organizací Feedback, která je světovým lídrem v otázkách plýtvání potravinami. Je důležité ukázat, že v tom nejsme sami, protože je tu obří komunita lidí, kteří se s tím snaží něco dělat!

Rozhovor vedla Andrea Cerqueirová. Prvně vyšlo na http://www.biorevue.cz. Levá perspektiva fandí činnosti iniciativy Zachraň jídlo a připojuje se k jejím aktivitám proti plýtvání a ničení potravin.