• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

26
DUB
2021

Jak boj proti „systémovému rasismu“ upozaďuje třídní charakter policejního násilí v Americe

Štítky: Amerika, Antirasizmus, Politika
Autor: N. Niemuth, B. Mateus, N. Čech
komentář : vypnuto

V odpověď na rozhodnutí o vině bývalého minnesotského policisty Dereka Chauvina z vraždy Georga Floyda rozpoutala Bidenova administrativa a korporátní média hysterii označující tuto vraždu a policejní násilí ve Spojených státech obecně za produkt „systémového rasismu“ a „bělošské nadvlády“. Podle Bidena je „systémový rasismus“ skvrnou na duši amerického národa, v odkazu na smrt Floyda „kolenem na krku“ spravedlnosti pro černošské Američany. Biden trvá na tom, že pro omezení policejního násilí je třeba „pochopit a konfrontovat systémový rasismus“ procházející policí, justicí i celou americkou společností.

Americký mediální a politický establishment bez jediné výjimky označuje policejní násilí v USA za rasový konflikt. Při bližší analýze ale bije do očí značný nesoulad mezi realitou a touto interpretací.

Podle údajů sesbíraných Washington Post bylo od začátku roku 2015 zabito policií ve Spojených státech 6222 lidí, skoro třikrát tolik, než je počet zabitých amerických vojáků v Afghánistánu v uplynulých více než dvaceti letech. Z osob, kde byl zjištěn rasový původ, jich bylo 2885 bělochů, 1499 černochů, 1052 Hispánců, 104 Asiatů, 87 Indiánů a 47 „dalších“. V procentech je to 46,4 % bělochů, 24 % černochů, 17 % Hispánců, 1,7 % Asiatů, 1,4 % Indiánů, 0,75 % „dalších“ (a 8,8 % neidentifikovaných).

Vzhledem k celé populaci USA dochází k výrazně většímu zastoupení černochů (zhruba 2x) a Indiánů (zhruba 7x) mezi obětmi policejních zásahů. Běloši, Hispánci a Asijci jsou zabíjeni méně, než činí jejich podíl na obyvatelstvu. Není třeba pochybovat, že rasismus hraje roli v řadě případů, kdy policie zabijí. Pokud ale vezmeme do úvahy sociální a ekonomické pozadí míst, kde k smrti při policejních zásazích skutečně dochází, většina rozdílů mezi rasami a etniky mizí a do popředí vystupují faktory chudoby a příjmů.

K zabíjení lidí policisty totiž ani zdaleka nedochází po celých Spojených státech. Podle studie analyzující úmrtí lidí při policejních zásazích v roce 2017, k těmto událostem dochází v místech s výrazně vyšší mírou lidí žijících v chudobě: Jde o oblasti, kde žije 91 milionů lidí s průměrnou mírou lidí žijících v chudobě 19,5 %, což je výrazně více než je průměr pro celé Spojené státy (12, 3 %) a ještě více než je průměrný počet lidí v chudobě v oblastech, kde při policejních zásazích k smrti lidí nedochází (9,5 %). Naopak rozdíly v míře úmrtí z rukou policie podle rasy jsou v těchto oblastech výrazně menší, než se zdálo: Na 100 tisíc lidí dojde k 1,17 smrti bělocha, 1,36 smrti černocha a jen 0,86 úmrtí Hispánce. Jinak řečeno, na každou smrt bělocha z rukou policie připadá 1,16 úmrtí černochů a pouze 0,73 úmrtí Hispánce.

Při pohledu na jednotlivá místa, kde k zabíjení lidí policií dochází, se zjistilo, že k zabíjení černochů policií dochází nejčastěji v zanedbaných a podinvestovaných městských centrech metropolitních oblastí nepočítaje předměstí (45 % zabitých černochů), kde je počet zabitých černochů mezi všemi obětmi vzhledem k jejich celkovému zastoupení v populaci výrazně nadreprezentován. Naopak k smrti bělochů z rukou policie dochází zdaleka nejčastěji ve venkovských oblastech a malých městech (62 % zabitých bělochů a 30 % všech obětí). Navzdory mediálnímu obrazu zaměřenému prakticky výhradně na města a velkoměsta platí, že z hlediska smrti při policejních zásazích jsou nejnebezpečnějšími místy USA venkov a městečka – ačkoliv v nich žije jen 17 % obyvatel oblastí, kde k těmto úmrtím docházelo, odehrála se jich zde celá polovina. Až na výjimky šlo o oblasti s mediánem příjmů domácností hluboko pod celostátním průměrem.

Ačkoliv i po zohlednění výše zmíněných faktorů platí, že černoši jsou policií zabíjeni o něco více než běloši a Hispánci, rozhodně by nemělo zapadnout, jak zásadní roli v těchto tragických událostech a zločinech hraje chudoba komunit, ve kterých se odehrává. Jednostranný důraz kladený na „systémový rasismus“ a „bělošskou nadřazenost“ nedokáže vysvětlit, proč většinu obětí zásahů americké policie představují dlouhodobě běloši a naopak způsobuje, že oblast s největším rozsahem policejního zabíjení – americký venkov – a jeho oběti – převážně chudí běloši – jsou v rámci americké, a prostřednictvím korporátních médií s celosvětovým dosahem, politizace sportu apod. i světové diskuze o policejním násilí prakticky neviditelní. Stejně tak se opomíjí, že u americké policie pracuje zhruba tolik černochů, kolik jich je v americké populaci (13 %), a že právě u vraždy George Floyda asistovali vedle Chauvina tři další policisté, z nichž jeden byl běloch, druhý černoch a třetí Asiat – těžko se dá předpokládat, že jednali na základě barvy pleti. Ve skutečnosti mají mnoho úmrtí při policejních zásazích na svědomí i policisté z řad černochů, Hispánců či Asiatů.

Za této situace je rozhodně třeba přestat nekriticky přitakávat a podléhat mediálnímu, korporátnímu a politickému etsablishmentu, který chce, abychom se na policejní násilí dívali optikou „systémového rasismu“ a „bělošské nadřazenosti“ a pumpuje desítky milionů dolarů do organizací a hnutí jako je Black Lives Matter, které jsou napojeny na Demokratickou stranu. Alternativou k diskurzu rasových kořenů policejního násilí a širší rasové interpretaci současných amerických problémů zůstává třídní analýza, která v tomto násilí spatřuje pacifikační prostředek namířený proti chudým a chudnoucím lidem bez ohledu na barvu jejich pleti. Přes velmi odlišnou demografii míst, kde dochází k zabíjení černochů a bělochů policií, mají tato místa něco společného – výraznou chudobu, vysokou nezaměstnanost, nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek sociálních služeb a zanedbanou infrastrukturu. Vládnoucí kapitalistický systém místo řešení těchto palčivých sociálních problémů investuje miliardové částky do policejních sborů, rozšiřování jejich počtu a militarizaci jejich techniky.

Proti policejnímu násilí je tedy třeba postavit hnutí všech chudých a utlačovaných, s jádrem v dělnické třídě, které se postaví nad rasové, etnické a národnostní dělení, které nám i v současnosti vnucuje vládnoucí třída, nyní ve formě zcela pokrouceného „antirasismu“. Našim společným nepřítelem je kapitalistický ekonomický systém, kde nepatrná část lidí, méně než jedno procento, kontroluje obrovskou masu zdrojů a bohatství společnosti.

Napsáno na základě článku Nilese Niemutha a analýzy Benjamina Mateuse; https://www.wsws.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Nepodmíněný základní příjem Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Historický úspěch kolumbijské levice

21 června, 2022

Antikapitalistický kemp 2022

21 června, 2022

Bolivijská pučistická prezidentka odsouzena na 10 let vězení

20 června, 2022

CoSTANostra v Praze

18 června, 2022

Francouzská radikální levice zvítězila v prvním kole parlamentních voleb

16 června, 2022

Archivy

  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Regiony Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.