• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

27
DUB
2014

Jak církev prohledává muzea, šacuje galerie a čmuchá v depozitářích

Štítky: Česká politika, Z domova
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

VelehradNečasův režim vydal v roce 2012 proti vůli 80 % občanů církvím obrovský majetek patřící státu. Šlo o nemovitosti za 75 miliard korun a rovněž finanční „náhrady“ ve výši dalších 59 miliard Kč každoročně valorizované o inflaci. Sociální demokracie šla do parlamentních voleb v roce 2013 s jasným slibem, že dosáhne revize této zlodějiny. Ale od ustavení pracovní skupiny složené z vládních politiků ČSSD a hnutí ANO a zástupců církví uplynulo několik měsíců a výsledek kde nic tu nic! A církev si zatím vesele a drze vedle polí, luk a lesů začala nárokovat i umělecké předměty.

Zatímco skutečnost, že se nominální vláda státu rozhodla připravit stát o jeho hospodářskou základnu v podobě obrovské rozlohy lesů, polí, luk, rybníků a řady hospodářských i obytných nemovitostí, je poměrně známa, zatímco se otevřeně hovoří o vytunelování veřejných rozpočtů, málo se ví o tom, že tzv. restituce zahrnují i vydávání movitého majetku, zejména řady předmětů umělecké hodnoty. Jedná se o předměty ve vlastnictví státu, které podle církví patří, resp. mají patřit do nemovitostí, které církve vlastní, nebo které si nárokují. O které předměty se jedná?

Obrazy, sochy, hudební nástroje, archeologické vykopávky…

Národní galerie dostala od církví 34 žádostí na vydání celkem 519 uměleckých předmětů z jejích sbírek. Cisterciácké opatství ve Vyšším Brodě si nárokuje Vyšebrodský oltářní cyklus – devět deskových maleb neznámého autora (Mistra vyšebrodského oltáře) pravděpodobně z doby kolem roku 1350 (podle některých historiků byl určen ke korunovaci Karla IV. 1347) který jako vrchol české gotické malby představuje jeden z nejcennějších exponátů ve sbírkách Národní galerie. Římskokatolická farnost Veverská Bítýška požádala o dílo Madona z Veveří, která je připisována malíři z okruhu Mistra vyšebrodského oltáře rovněž kolem roku 1350, a katolická farnost Roudnice nad Labem zase chce Roudnickou madonu, práci Mistra třeboňského oltáře z doby po roce 1380. Augustiniáni vznesli nárok na nesmírně cenné obrazy vlámského barokního malíře Petera Paula Rubense Umučení sv. Tomáše a Svatý Augustin. Rubensovy obrazy i Vyšebrodský oltář již Národní galerie vydala církvi (dohodou za dlouhodobou zápůjčku).

S žádostmi na vydání vzácných uměleckých předmětů z Národní galerie se na tuto instituci dále obrátili například Křížovníci s červenou hvězdou (Puchnerova archa, Křížovnický oltář), Benediktinské opatství Panny Marie a sv. Jeronýma v Emauzích (14 obrazů), Konvent řádu bosých augustiniánů Lnáře (10 plastik), Klášter dominikánů v Ústí nad Labem (9 plastik a tři obrazy), Královská kanonie premonstrátů na Strahově (42 plastik a 7 obrazů), Česká katolická charita a Arcibiskupství pražské (35 obrazů, 54 plastik, 6 kreseb, 72 grafik, 1 pastel), Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově (30 obrazů, 19 plastik, 61 kreseb, 29 grafik) a řada dalších subjektů.

Církve se ovšem po majetku nepídí pouze v Praze. Na Vysočině katolická církev jako sup kroužila kolem několika cenných exponátů poboček Muzea Vysočiny, konkrétně kolem plastik Madony a Svaté Kateřiny z lipového dřeva z 15. století uložených v pobočce muzea v Pelhřimově a také kolem korouhví uložených v Třebíči. V Brně si církev u Moravského zemského muzea nárokuje dva soubory not týkající se duchovní hudby. Celkem 11 tisíc (!) obrazů, soch a historických listin požadují církevní organizace ze sbírek kulturních institucí jihočeského kraje. Ve středních Čechách požádala Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily o vydání asi dvou tisíc předmětů (obrazy, sochy, nábytek, nádobí) z Českého muzea stříbra v Kutné Hoře.

Olomoucké arcibiskupství požádalo o sto položek z muzeí v Olomouckém kraji. Mimo jiné jde například o dvacet egyptských vykopávek, které měly tvořit součást soukromé sbírky arcibiskupa Leopolda Prečana. Katolická církev dále nárokuje sochy svatých, konkrétně sochu svaté Barbory z roku 1490 a sochu Madony z 16. století, které se v současnosti nacházejí v Muzeu Prostějovska. Z depozitáře Muzea umění v Olomouci dále církev požaduje čtyři obrazy manželského páru neznámého mistra z roku 1612.

Od Severočeského muzea v Liberci již katolická církev získala vzácné obrazy nedozírné hodnoty. Jedná se o oltářní obraz Oslavení sv. Jana Nepomuckého pocházející z Rovenska pod Troskami. Toto dílo barokního malíře Václava Vavřince Reinera z 18. století již desítky let zdobí vestibul muzea. Liberecká farnost si dále z muzea odveze dva soubory dřevěných deskových obrazů na motivy tance smrti – jeden o osmi obrazech původem z márnice z Kryštofova údolí (1760) a druhý, poškozenější z Liberce-Rochlic.

Takto církev získává nebo si nárokuje umělecké poklady nedozírné historické ceny.

Církve lačně natahují ruce po majetku – i po tom, který už dostaly!

Ačkoliv více než 80 % občanů odmítlo vydávat majetek v rukou státu a jeho organizací církvím coby soukromým subjektům podle zákona schváleného Nečasovým režimem, přesto se objevovaly a stále objevují hlasy, že církve „přece“ mají na výše uvedené předměty nárok, že jim „byly ukradeny“ a navíc, že prý bude i dobře, pokud skončí v rukou církví, které se o ně budou starat a nikam je neodvezou.

Jde bohužel v lepším případě o hlasy nepoučitelných naivků a ignorantů, v horším pak o klasické šálení veřejnosti, v níž má ostatně církev mnohasetletou praxi. Fakta hovoří jasně v tom, že podle přijatého zákona a smluv neexistuje vůbec žádná záruka, že církve vydaný majetek, v tomto případě umělecky cenné movitosti často nevyčíslitelných hodnot, někomu neprodají, nevyvezou, nebo nezamknou pod zámek. Mohou si s ním prostě dělat, co chtějí, což mimochodem vůbec neodpovídá praxi vázaného a panovníkem (státem) kontrolovaného nakládání s majetkem spravovaným církvemi, a to již od dob Karla IV. Není ani pravda, že vydaný majetek má zaručit dokončení důsledné odluky církve od státu. Naopak – církve neskrývají, že má zejména sloužit rozvoji církevního ŠKOLSTVÍ, tedy pronikání církví do oblasti, která by měla patřit výlučně do kompetence sekulárního státu.

A zadruhé, ukazuje se, že církve i na takto k nim benevolentní zákon více méně kašlou a nárokují si prostě cokoliv, co je napadne, v naději, že státní organizace a úřady jednající v časové tísni vydají i něco, na co by církve neměly mít podle zákona nárok, nebo se prostě „spletou“ (aneb jak Voršilky kdysi k Národnímu divadlu přišly).

Tak již zmíněný Vyšebrodský oltářní cyklus nemohl být vydán podle výčtového zákona z 90. let, protože v rozhodné době jednak vůbec nebyl v klášteře ve Vyšším Brodě a rovněž nebylo vůbec jasné, zda byl stále ve vlastnictví Cisterciáckého opatství (a nebyl například zkonfiskován podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945). Nárok opatství na tento majetek v minulosti odmítl Nejvyšší soud, jehož rozhodnutí následně potvrdil i Ústavní soud. V souvislosti s žádostí o obrazy na základě zákona z roku 2012 pak působí sporně deklarovaná funkční souvislost Vyšebrodského oltáře s klášterem, kdy zákon hovoří o příslušenství určité stavby, nikoliv o jejím vybavení nebo výzdobě (oltář se mimochodem nenalézal v klášterním kostele). Bez ohledu na to Národní galerie již tento cyklus církvi vydala.

Na mnoho jiných žádostí oproti tomu dostaly církve zápornou odpověď. Tak u katolickou církví nárokované Madony z Veveří Národní galerie prokázala, že se dostala do vlastnictví státu již v roce 1925, u Roudnické madony zase církve neprokázaly souvislost údajného původního vlastníka (kapucíni) s právní osobou žadatele (farnost v Roudnici nad Labem). U řady nárokovaných děl se nejedná o „vlastnictví“ církve ale o osobní vlastnictví jednotlivců, které bylo zkonfiskováno pro trestné činy, kterých se tito jednotlivci měli dopustit. Negativně se k žádostem o vydávání uměleckých předmětů postavila muzea na Vysočině, v jižních Čechách i Středočeském kraji, protože nárokovaná díla považují za vlastnictví krajů, a to se na rozdíl od vlastnictví státních organizací nevydává.

A asi nejvíce úsměvně, byť hořce, působí skutečnost, že Národní galerie u více než poloviny z 519 nárokovaných předmětů zjistila, že už je církve dávno – v letech 1993-94 – dostaly. Prokázalo se opět, že církve v touze po majetku chmatají po všem kolem hlava nehlava.

Ovšem tyto „nuance“ jsou současnému režimu úplně ukradené. Ten se drží hesla: co bylo lidu ukradeno (robota a nevolnictví, desátky, odpustky, aktivní účast katolické církve na pobělohorské genocidě obyvatel Čech) a co si lid vzal později zpátky, musí být zloději vráceno!

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.