• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

25
Zář
2012

Jak jsme na tom s nerovností?

Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

V pondělí 17. září se v rámci cyklu seminářů a pracovních setkání Pražské školy alternativ konala diskuse se slibně znějícím názvem analýza majetkových poměrů v České republice. Úvodní slova zazněla z úst politologa Ondřeje Slačálka a ekonoma Jiřího Štěga. Funkce moderátora se ujal Patrik Eichler z Masarykovy demokratické akademie.

Hned na začátek lze předeslat, že úvod i následná debata přinesla zároveň jedno zklamání a jedno příjemné překvapení. Ono zklamání spočívalo v tom, že se celá diskuze odklonila od slibované analýzy majetkových poměrů, což je nesporně škoda. Uplynulých 22 let proběhla v Československu a v jeho nástupnických státech série majetkových převratů, při níž byl vyvlastněn lid a rozsáhlé materiální zdroje byly za cenu velmi bolestivých hospodářských i sociálních dopadů přeměněny na kapitál.

Došlo k zániku obrovské masy hodnot, téměř úplně se například položila řada tradičních průmyslových odvětví (výroba obuvi, oděvů, skla, porcelánu, hraček) a zemědělských podniků, na druhou stranu prudce expandovaly určité segmenty služeb (finančnictví, média, informační technologie) prakticky plně v rukou zahraničních nadnárodních společností, které ovšem pod svojí kontrolu získaly i nemalou část „přeživší“ staré ekonomiky. V některých sektorech pak na bázi šedé předlistopadové ekonomiky a mocenských vazeb expandovaly domácí kapitálové skupiny, kterým se podařilo dosáhnout i monopolního postavení, např. Babiš v potravinářství a agrochemii. Státní vlastnictví bylo výrazně redukováno, nicméně stále zaujímá několik významnějších pozic zejména v dopravě, energetice a lesním hospodářství.

Pro radikální levici je znalost vlastnických struktur důležitá, neboť má význam nejen pro nalezení nejvhodnějších ekonomických opatření ve chvíli, kdy přijde na řadu odstraňování žáby na prameni, ale umožňuje i lepší orientaci v politickém životě společnosti. Konec konců jsou to právě různé kapitálové skupiny a zájmové organizace podnikatelů, které zásadním způsobem tvoří buržoazní „demokratickou“ politiku. Mezi světem bank a korporací a světem parlamentu existuje velký i malý oběh tvořený složitou sítí tepen, žil a vlásečnic, kudy protéká proud informací, personálií a samozřejmě i peněz.

Na místo analýzy těchto struktur se oba úvody zabývaly fenoménem společenské nerovnosti. Příjemným překvapením pak bylo to, že se k takto posunutému tématu podařilo rozproudit velmi podnětnou debatu.

Ekonom Jiří Šteg se ve svém slově soustředil především na snesení statistických důkazů pro rostoucí nerovnost ve společnosti – na jedné straně dlouhodobý trend poklesu podílu mezd na HDP, na druhé straně utvoření skupinky českých multimiliardářů v čele s Kellnerem a Tykačem, která i v době krize stále bohatne. Bylo poněkud pikantní, že právě Šteg před nějakou dobou načas odešel z pozice mluvčího jedné z organizací protivládního hnutí, aby nabídl své služby miliardáři Babišovi a jeho projektu ANO 2011, které politolog Milan Znoj výstižně nazval podnikatelskou Holešovskou výzvou.

Z debaty se zdálo, že Štegovo angažmá na něm zanechalo následky, neboť měl potřebu zdůraznit, že Babiš jako jediný z „domácích“ miliardářů podniká na základě „produktivní práce“, zatímco jiní vydělali své miliardy ve finančnictví či těžbě uhlí a ropy. Pomineme-li skutečnost, že při těžbě surovin se samozřejmě rovněž využívá produktivní práce dělníků, není od věci připomenout, že stavění „tvořivého“, průmyslového a „neproduktivního“, finančního kapitálu proti sobě je falešné a vůbec nevychází z levicové (nemluvě o marxistické) tradice. Ve skutečnosti se jak v oblasti finančnictví tak průmyslu, těžby, nebo služeb uplatňuje stále stejný kapitál jako společenský vztah vykořisťování člověka člověkem, který na sebe v procesu oběhu pouze bere a musí brát různé formy.

Ondřej Slačálek se rozhodl „poprat se“ s nerovností jako ideologií. Podle teze historika Michala Pullmana, o níž se Slačálek opíral, tkví jeden z hlavních kořenů této ideologie v českém prostředí v tlaku dělníků v konečném, dohnívajícím období minulého režimu na denivelizaci mezd v podnicích, což je teze, dle našeho názoru, dosti sporná.

Každopádně podle Slačálka ideologie o společenské prospěšnosti nerovnosti celá 90. léta i první léta 21. století postupuje vítězně vpřed, což dokládal mimo jiné zajímavými postřehy o rehabilitaci šlechty (hodně šlechticů se dostalo do politiky, užívání šlechtických titulů v médiích, boom zájmu o heraldiku atd…), nebo obviňováním skupin na sociálním dně za to, že se společnost jako celek nemá dobře. Tažení nerovnostářské ideologie slavilo svůj vrchol ve volbách v roce 2010, kdy Slačálek tehdy panující společenskou atmosféru nazývá anti-redistributivním extremismem.

Pokusy této ideologii čelit podle Slačálka existují, avšak jejich účinnost je omezena nepřítomností otevřené dlegitimizace nerovnosti jako takové. Kritika směřuje pouze na „nezákonné“ nebo „nemorální“ způsoby, jakými se dosáhlo bohatství a jak vznikla nerovnost (mafiánský kapitalismus, tunelování, korupce), nikoliv na problematičnost zásadních majetkových rozdílů a všech způsobů udržování majetkové nerovnosti včetně legálního vykořisťování zaměstnanců nebo institutu dědictví.

K této otázce se objevilo několik polemických reakcí: Někteří diskutéři poukázali na skutečnost, že o české společnosti se mluví jako o tradičně rovnostářské. Majetkové rozdíly v Česku jsou menší než ve většině zemí světa i Evropy, česká šlechta byla ekonomicky i politicky poměrně slabá, dokonce i nerovnost se zaváděla pod pláštíkem dosažení rovnosti (viz kupónová privatizace, kde „všichni máme stejnou knížku a stejnou šanci“, což byl pochopitelně obrovský podvod).

Tereza Stockelová z ProAltu uvedla, že spíše než ideologie nerovnosti rezonuje českou společností ideologie prospěšnosti a nedotknutelnosti soukromého vlastnictví. Ta mohla skutečně vzniknout jako alergická reakce na předchozí znárodňování, v němž šel československý režim mnohem dále než vlády jiných středoevropských a východoevropských zemí před rokem 1989.

Byla též otevřena otázka, zda je správné stavit kritiku nerovnosti jako takové proti kritice toho, jakým  způsobem se v reálném historickém procesu skutečně ustavila. V tomto směru se zdá, že diskurz o mafiánském nebo korupčnickém kapitalismu má dvojsečnou povahu – na jedné straně poskytuje prostor pro alibi a (utopické) hledání cest ke „skutečnému“, „poctivému“ kapitalismu a redukuje systémové selhání na selhání morální, personifikované. Na druhou stranu v reálně historickém kontextu obnovení českého kapitalismu po roce 1989 přispívá k úplné delegitimizaci existujících majetkových (a politických) poměrů.

Debata by jistě dále pokračovala zajímavými dotazy i odpověďmi, kdyby nebylo nutné ji z časových důvodů ukončit. Ačkoliv se nám na Pražské škole alternativ tentokrát nepodařilo naplnit původní záměr a analyzovat reálně exitující vlastnické struktury v ČR, čas poskytnutý na naše setkání byl dobře využit k debatě jiného stěžejního fenoménu ovlivňujícího naše životy.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.