• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

17
ÚNO
2016

Jak jsme se stali kolonií – a jak jí nebýt?

Štítky: Česká politika, Ekonomika, Společnost, Z domova
Autor: Nikola Čech
komentář : vypnuto

ilona-svihlikovaV poslední době slyšíme z mnoha stran, zejména ale od členů vlády a prezidenta, že Česká republika se má skvěle, ekonomika roste, nezaměstnanost klesá a „doháníme Evropu“. Levicová ekonomka Ilona Švihlíková ve své nedávno vyšlé knize Jak jsme se stali kolonií uvádí tyto pomíjivé efekty momentální konjunktury na pravou míru, když odhaluje a analyzuje řadu zásadních strukturních problémů a deficitů našeho rozvojového modelu. Přesvědčivě dokládá, že Česká republika se za posledních 25 let stala kolonií postavenou především na laciné práci. Zároveň ale navrhuje řešení založené na aktivní participaci občanů – nové národní obrození.

Ve Steinerove sále Lidového domu, sídle ČSSD, proběhlo v úterý 2. února představení nejnovější knihy Ilony Švihlíkové Jak jsme se stali kolonií za účasti samotné autorky. Zatímco ve své předchozí knize Přelom Švihlíková analyzuje ekonomickou krizi západního, neoliberálního kapitalismu a její možná vyústění, v nové knize se zaměřuje na proměny a dopady globálního neoliberálního kapitalismu na ekonomiku, ale i politiku a intelektuální život České republiky. Představení knihy a následnou diskusi moderoval sociolog Martin Brabec.

Švihlíková v úvodu zdůraznila, že současné postavení České republiky se do značné míry odvíjí od časového momentu, v němž se země zapojila do globalizačního procesu, přičemž se zároveň tímto vstupem spolu s dalšími státy býv. východního bloku významně podílela na formování tváře globalizace. Zatímco Čína se do světového trhu zapojila již začátkem 80. let na podkladě státního vlastnictví klíčových výrobních prostředků (a bank) chráněného politickým monopolem jedné strany, Česká republika nastoupila k transformaci své ekonomiky později, za rozkladu tehdejších vedoucích politických struktur a při strmém poklesu role státního sektoru.

Začátkem 90. let se transformace států býv. sovětského bloku řídila aplikací tzv. washingtonského konsensu, který vyjadřoval zájmy i aspirace tehdejších lídrů globalizace. Vydávána za univerzální kuchařku, ordinovala tato strategie v zemích střední Evropy i nástupnických státech Sovětského svazu plošnou liberalizaci, privatizaci a deregulaci. Jako hlavní motor zajištění a rozvíjení konkurenceschopnosti těchto ekonomik nebylo doporučováno využití mnohdy značného sociálního kapitálu těchto států (v podobě vzdělané, kvalifikované a zdravé pracovní síly, rozvinutých sociálních služeb apod.), ale podhodnocení kurzů měny a/nebo umělé snížení mezd a sociálních nákladů čili konkurence lácí.

Prosazení této strategie začátkem 90. let spolu s následným výprodejem levného národního resp. státního majetku do rukou zahraničních bank a korporací mělo a dosud má dalekosáhlý dopad na naše současné postavení a vyhlídky. Česká ekonomika byla integrována do světového trhu za cenu rozvíjení produkce o nízké a střední přidané hodnotě. Vedle výroby a vývozu automobilů tak do ciziny vyvážíme např. i nezpracované maso, mléko, kulatinu apod. Stali jsme se subdodavatelskou ekonomikou bez možnosti ovlivňovat konečnou cenu finální produkce. Zahraniční kapitál získal kontrolu nad bankovnictvím a klíčovými výrobními sektory včetně potravinářství. To se projevuje soustavným odlivem zisků z České republiky v podobě dividend zahraničním vlastníkům, různých vnitropodnikových úhrad za „poradenství“, „IT služby“ apod.

Česká republika se podle Švihlíkové vyznačuje obrovským rozdílem mezi HDP a hrubým národním důchodem (HND), čili metaforicky mezi koláčem, který si upečeme, a koláčem, který si pak dáme na náš stůl k jídlu. Rozdíl činí deset procentních bodů (v EU je na tom hůře pouze Irsko). Je-li náš ekonomický výkon na 66% výkonu Německa, pak naše mzdy v přepočtu na paritu kupní síly dosahují pouze 40 % mezd v Německu. Tento model se vyznačuje tendencí k udržování a rozpínání, např. opětovnou devalvací kurzu koruny ČNB v roce 2013, a zároveň vzrůstající neudržitelností, neboť vzrůstá odliv zisků/kapitálu ze země – v roce 2014 dosáhl 220 miliard Kč.

Švihlíková poukázala na další aspekty tohoto modelu levné práce – mzdy v ČR jsou 22. nejnižší z 28 států EU, ačkoliv průměrný český zaměstnanec pracuje za rok o 14 dní déle než zaměstnanec v Německu a o 24 dní déle než zaměstnanec ve Francii. V době krize se mnoho zaměstnanců přelévá do švarc-systému jako živnostníci, kteří odvádějí státu méně, ale sami pak postrádají sociální zabezpečení v případě nemoci, invalidity a stáří. Daňový systém je nespravedlivý, postihuje zejména zaměstnance a má prvky faktické degresivity kvůli snížení podílu přímých daní a zvýšení podílu DPH v posledních letech. Nemalá část obyvatel se propadá směrem k chudobě, která má genderový rozměr – výrazně častěji postihuje ženy samoživitelky, důchodkyně apod.

Zásadním prvkem kritiky koloniálního postavení ČR je podle Švihlíkové přijmutí faktu, že model levné práce nás nejen učinil závislým na globálních trzích a cizích ekonomických hráčích, ale vytvořil i politickou a intelektuální závislost, nastartoval neblaze známý závod ke dnu a přispěl k atomizaci společnosti a odtržení politických „elit“ závislých stůj co stůj na udržení tohoto modelu od „dolních deseti milionů“. Zároveň se aplikace tohoto modelu podílela na funkčním i ideologickém posílení globálního kapitalismu jako takového.

Existuje řešení tohoto stavu? Podle Švihlíkové nelze uvažovat o čistě technokratickém přístupu, změnách parametrů nebo hledání spasitele v řadách stávající nebo potencionální politické reprezentace. Švihlíková vyzdvihla kampaň odborů proti levné práci a rozvoj lokálních ekonomik jako praktické příklady účinného postupu postaveného na aktivní účasti širokých skupin občanů (zaměstnanců, místních komunit). Koloniální model založený na láci a závislosti je podle ní třeba překonat v prvé řadě programově: definováním skutečných národních zájmů a strategie našeho rozvoje, která dá smysl existenci češství jako obohacujícího prvku světové kultury.

Tento proces Švihlíková nazývá nové národní obrození. Bude zahrnovat aktivní úsilí o mírovou politiku, překonání jednostranné orientace a závislosti na Západu (včetně odmítnutí TTIP), diverzifikaci ekonomiky, ukončení politiky levné koruny, podporu družstev a sebeorganizace zdola, narovnání daňového mixu a řadu dalších ekonomicko-sociálních opatření. Podle Švihlíkové existují vzory pro tuto sociální transformaci jak v naší historii a tradicích tak např. v úspěších Činy a dalších zemí s rozvojem svého hospodářství. Nedílnou součástí obrody musí být i konfrontace a výměna stávajících politických elit vygenerovaných dosavadním nefunkčním koloniálním modelem.

Po této zajímavé úvodní přednášce došlo na neméně zajímavou diskusi, které se zúčastnili mj. i přítomní historikové, odboráři, ekonomové, zapojil se i čerstvě zvolený předseda Strany zelených Matěj Stropnický a další. Nejnovější knihu Ilony Švihlíkové si jistě stojí za to nejen přečíst, ale také uchopit jako výzvu k organizované aktivitě v nápravě mnohdy neutěšených poměrů a problémů, které se zde za posledních 25 let nakupily.

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.