• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

09
ČVN
2012

Jak z drogové pasti

Autor: Přemysl Klamperna
komentář : vypnuto

Řeč bude o problematice spojené s drogami. Měly by být zakázané a měla by být vůči jejich uživatelům a držitelům vedena represe, nebo by měli být zákonem povolené a brány jako přijatelná součást relaxační zábavy, jako je tomu například u alkoholu? A proč jsou vlastně drogy téměř všude na zeměkouli tvrdě potírané?     

Co všechno jsou vlastně drogy? Za drogy jsou považovány ty látky, které buďto vytváří při opakovaném užívání závislost, nebo působí na své uživatele omamnými účinky. U velkého procenta látek považovaných za drogy se kombinují oba základní rysy.

Omamné účinky na většinu uživatelů u většiny drog působí subjektivně příjemným dojmem, u některých látek dochází ke změně vědomí (psychedelické drogy: LSD, lysohlávky, extáze nebo MDMA) na bázi halucinací a rozšířeného vnímání, jiné jako například opiáty (heroin, opium) způsobují rauše popisované jako stavy podobající se opilosti. Specifický rauš poskytuje také hašiš a marihuana.

Další skupinou jsou stimulanty, které do značné míry mění také chod tělesných orgánů a tlumí bolest (podobně jako opiáty), zpomalují metabolismus, nebo ruší pocit únavy. Takovými látkami jsou například pervitin nebo kokain. Pak mezi drogy patří také alkohol nebo tabák, mohou jimi být také různé medikamenty. Každá z drog způsobuje alespoň dočasně příjemné účinky, míra omamnosti a návykovosti se však liší.
Ne veškeré drogy jsou ilegální. Ve většině světa je s určitými omezení legální tabák, mimo islámské státy také alkohol. Naopak všude ilegální jsou opiáty a stimulanty, většinově také psychedelika, pouze marihuana a příbuzné látky jsou v několika málo zemích světa s určitou restrikcí v omezené míře tolerovány (Holandsko). Míra postihů se poměrně významně liší stát od státu, případně podle geopolitických oblastí. Přímo „avantgardou“ perzekuce výroby drog i jejich uživatelů jsou asijské státy, ale pozadu nezůstávají ani ty americké. V evropském prostoru nemají uživatelé drog příliš na růžích ustláno zejména ve východní Evropě.

Je třeba říci, že různé druhy drog byly užívány ať už k společenským nebo duchovním účelům napříč kulturami a historií celého světa. Ať už se jednalo o rostliny užívané přírodními národy nebo alkohol vzniklý v oblasti blízkého východu a středomoří. Pochopitelně užívání i těch drog, jež byly v rámci určité společnosti tolerovány, mělo svá pravidla. Byla období, kdy bylo jejich užití zapovězeno a naopak existovaly i společenské příležitosti, kde byla jejich konzumace považována za vhodnou.

V případě alkoholu to bylo až období přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy popíjení o samotě nebo v době nábožensky významných dní přestalo být považováno za vážný prohřešek proti dobrým mravům. V oblasti indického subkontinentu to bylo naopak konopí, které bylo tzv. kulturní drogou, tedy tou, která byla považována za přijatelnou. Kriminalizaci dnes ilegálních drog přineslo vlastně až dvacáté století, kdy po 1. světové válce začaly být látky jako heroin, kokain či marihuana stavěny mimo zákon.

Proč vlastně některé látky, jako například marihuana, byly postaveny mimo zákon, kdežto jiné jako alkohol je možné vidět na každé druhé reklamě? Důvodem jsou jistě kulturní podmínky, které nepřijaly látku jiných účinků a potenciálně konkurující co do obliby již zavedeným látkám.

Také za tím stojí určitá forma celospolečenské pruderie, ve které v době vzniku zákonů o narkotikách nebyly myšlenky hlásající svobodu nakládání s vlastním tělem příliš populární. Dalším důvodem je zřejmě ekonomický zájem, totiž prodávat úspěšně látky, které se obtížněji získávají samovýrobou, která je například u konopí mnohem snazší. Některé drogy původně fungovaly jako lékařské přípravky, u některých byly léčivé účinky naopak objeveny moderním výzkumem (například marihuana).

Ne všechny drogy jsou stejně nebezpečné a návykové. Na prvním místě v žebříčku zdravotní závadnosti se drží vysoce návykové látky jako heroin, kokain nebo pervitin, o dvě místa níže pak legální alkohol, osmé zaujímá marihuana a až šestnácté místo obsadila extáze. Marihuana je příkladem široce rozšířené drogy, která vytváří jen malou fyzickou závislost a jejíž užívání má mnohdy šetrnější následky než alkohol. V České republice je velmi populární a víceméně tolerovaná. Populární je mezi lidmi i na mnoha jiných místech Evropy, většinou je však státy dost ostře kriminalizována (bývalé sovětské státy či Balkán). Není ani všude dobře dostupná. přitom v mnoha oblastech nejen České republiky, kde na marihuanu téměř nenarazíte, seženete pervitin nebo jiné tvrdé drogy.

To je právě jeden z vážných problémů, kdy v nepříliš povzbudivých sociálních podmínkách a časté absenci kulturního vyžití dochází k masové narkomanii, navíc v té formě, kdy nedostupnost nebo přílišná perzekuce například marihuany a jiných šetrnějších látek vede k užívání mnohem škodlivějších tvrdých drog, například pervitinu nebo cracku.      

Měly by být drogy legální? Rozhodně nechci nabádat k užívání drog a nepodporuji existenci ilegálního trhu s nimi, ale každá je droga je bez ohledu na fyzické účinky o to nebezpečnější, oč je zakázanější. Velké problémy se závislostí prožívají uživatelé drog například ve východní Evropě, kde balancují stále jednou nohou v kriminále. Naopak celkem příjemné rekreační užití drog si mohou užít lidé v drogově liberálním Holandsku.

Je také nutné, aby existoval dostatek příležitostí k jiné sociální zábavě v rámci komunity než jakým je užívání drogy. Právě pocit odcizení v současné společnosti vede mnoho osob ke sklouznutí k takovým látkám. Na druhou stranu občasné rekreační užívání psychotropních látek či canabisu může zpříjemnit i večer po návratu z práce nebo na párty s přáteli. Tudíž je třeba směřovat ruku v ruce s osvětou o všech rizicích drog a s prevencí jevů, které mohou k užívání drog motivovat, zároveň k legalizaci těch omamných látek, jejichž užívání není extrémně nebezpečné pro okolí i osoby samotné.

Represe nic neřeší a spíše než k dopadení drogových bosů, většinou vede k postihování uživatelů. Domnívám se, že společenská nebezpečnost drog užívaných s rozvahou ve spojení s výše zmíněnou prevencí je poměrně nízká. A pak, člověk by měl mít právo bavit se jak sám uzná za vhodné, pokud tím neubližuje ostatním nebo přírodě. Pochopitelně, jako antikapitalisté odmítáme současný drogový trh napojený na organizovaný zločin. Jedinou možnou alternativou je společensky kontrolovaná výroba a distribuce těchto látek, v případě marihuany bychom se klonili ke svobodě pěstování pro vlastní, nekomerční využití.        

Pokud budou drogy stavěny automaticky mimo zákon a tabuizovány, jejich nebezpečí poroste vzhledem k ostrakizaci jejich uživatelů a překážkám ve vyhledávání pomoci v případě závislosti. Naopak legalizace (nebo dekriminalizace užívání v případě tvrdých drog) spojená s prevencí patologických jevů ve společnosti jejich nebezpečnost jedině sníží.        

Přemysl Klamperna

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.