• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

30
BřE
2015

Jaké dopady bude mít plánovaná Dohoda o obchodu a investicích (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy? (2)

Štítky: Amerika, Ekonomika, Evropská unie
Autor: Stop TTIP
komentář : vypnuto

stop-ttipCo je TTIP?

V červnu 2013 americký prezident Obama a prezident Evropské Komise Barroso oficiálně zahájili vyjednávání o Trans-atlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP). Jméno nadsazuje význam obchodních ujednání, která představují pouze nepatrný zlomek agendy, o které se vyjednává. Hlavním cílem TTIP je v maximální možné míře harmonizovat transatlantická pravidla, regulace a standardy potravinové a spotřebitelské bezpečnosti, ochrany životního prostředí, zacházení s biotechnologiemi a jedovatými chemikálie, fungování finančních a bankovních služeb, domácí regulaci služeb, patentovou ochranu a podmínky jejího vzniku ve farmaceutickém průmyslu a řadu dalších oblastí veřejné politiky. Evropské a americká vláda se drží „práva regulovat“, ale ve skutečnosti dojde k jeho výraznému okleštění a podrobení prioritě redukování překážek pro investiční příležitosti nadnárodních korporací. Vyjednávání o TTIP se odehrává za zavřenými dveřmi, ačkoliv jde o dohodu s dalekosáhlými následky pro občany EU. Dokonce i složení přípravné vyjednávací skupiny a znění vyjednávacího mandátu jsou drženy v tajnosti. To se neslučuje s demokratickými standardy! Navzdory tomu proniklo na veřejnost několik dokumentů, které se stále oficiálně považují za přísně tajné. Mezi ně patří i předpisy přiznávající soukromým společnostem nová, rozsáhlá práva. Vedle práva společností žalovat stát před soukromými arbitrážními tribunály (ISDS, Urovnání pří mezi investorem a státem) jsou problematické zejména části TTIP věnované spolupráci v oblasti regulačních předpisů. Všechny zákony nebo předpisy, které by mohly záporně ovlivnit obchod mezi účastníky dohody, by měly být diskutovány, a to dokonce dříve než v národních parlamentech, s druhou stranou a zúčastněnými aktéry. K účasti na diskusi tak budou přijati především zástupci velkých korporací. Důsledek? Přijetí přísnějších pravidel v oblasti ochrany spotřebitelů, zaměstnanců nebo životního prostředí bude v budoucnosti mnohem složitější než dnes. A rýsuje se i snižování standardů. V demokracii by ale měly být nové zákony vytvářeny v parlamentu a nikoliv technokraty a lobbisty. Ne dosti na tom, Evropská komise se snaží dosáhnout toho, aby o TTIP nemusely nutně rozhodovat národní parlamenty členských zemí. Proto to může dopadnout tak, že když obejdou nás jako občany, budou nakonec i samotní poslanci odstaveni na druhou kolej. A jako třešnička na dortu bude tato smlouva prakticky nevypověditelná a velice tak omezí volnost ve vyjednávání budoucích vlád a parlamentů.

Co znamená regulační spolupráce v rámci TTIP?

V tajném vyjednávacím mandátu, který nicméně pronikl na veřejnost, se zmiňuje „postupné zavádění kompatibility regulačních systémů“. Co přesně číhá za touto nejasnou formulací popisují přesně a jasně lobystické skupiny – Americká obchodní komora a BusinessEurope – slovy: „Zájmové skupiny budou sedět u jednoho stolu spolu s regulátory a připravovat zákony společně“ [1]. Vzniká tu riziko, že se zájmové skupiny nemající demokratickou legitimitu budou od začátku systematicky vtahovány do tvorby zákonů a budou tak mít možnost dát tomuto procesu směr, nebo jej alespoň ovlivnit. Pro svůj prospěch budou moci předkládat zákony nebo naopak zdržovat jejich přijetí. Tato myšlenka nepřišla z Evropské komise, ale původně se zrodila ve společné zprávě BusinessEuropě a Americké obchodní komory. [2] Uniklý dokument Evropské komise naznačuje způsob, který se regulační spolupráce skutečně snaží ubírat: Za spolupráci bude odpovědná Transatlantická rada pro regulaci, jejíž členové budou úředníci z relevantních regulačních úřadů. O účasti parlamentů nebo občanů se dokument nezmiňuje. Pomocí tzv. „systému včasného varování“ se EU a USA musí navzájem co možná nejdříve informovat, pokud plánují opatření, která by mohla ovlivnit jejich vzájemný obchod. Druhá strana pak může k plánovaným opatřením předložit své vyjádření. Strana plánující regulaci navíc musí předložit analýzu jejího dopadu na obchod a musí tuto regulaci konzultovat s dotčenými zájmovými skupinami. Opatření, jako například plánovaný zákaz nebo omezení prodeje zdraví nebezpečného zboží se rychle může stát „obchodní překážkou“. I v případě, že regulační rada sama nevydá žádné závazné rozhodnutí a nebude moci přímo opatření zakázat, stále platí, že celý tento byrokratický proces v každém případě pozdrží přípravu a přijetí dotyčné legislativy. Regulační spolupráce tak omezuje a překáží svobodě vyjednávání legislativců – parlamentu nebo lidu, na státní nebo federální úrovni. Ve střednědobém horizontu rovněž ovlivní již existující předpisy, neboť budoucím úkolem regulační rady je sladit pravidla platná v EU a v USA. Dalším nebezpečí pak je, že se zástupci velkých společností, kteří budou o chystaných regulačních opatřeních varováni dlouho dopředu, budou moci uchýlit k hrozbě jednání ISDS, pokud usoudí, že hrozí ohrožení jejich předpokládaných zisků.

[1] Citováno podle Eberhardt, P. Weniger Demokratie wagen? Geheimniskrämerei und Konzernlobbyismus prägen die transatlantischen Handelsgespräche” [Riskujeme snížení demokracie? Jednání o transatlantickém obchodu charakterizuje utajení a lobing ze strany velkobyznysu]. V in Martin Häusling (ed.), TTIP: No We Can’t, Wiesbaden, 2013, str. 17.

[2] US Chamber of Commerce/BusinessEurope 2012: Regulatory Cooperation in the EU-US Economic Agreement, October 2012,http://corporateeurope.org/sites/default/files/businesseurope-uschamber-paper.pdf.

Co znamená ujednání o řešení pří mezi investorem a státem (ISDS)?

Mechanismus urovnání pří mezi investorem a státem (ISDS) je již pevnou součástí mnoha smluv. Zahraničním investorům dává právo žalovat státy před soukromými arbitrážními tribunály, pokud se domnívají, že došlo k jejich vyvlastnění, diskriminaci nebo neférovému jednání na jejich úkor. Ochrana proti vyvlastnění se ale stále častěji rozšířeně pojímá tak, že se vztahuje i na zákony přijaté na ochranu spotřebitelů, životního prostředí nebo jiných veřejných zájmů („nepřímé vyvlastnění“).

ISDS obchází regulérní legislativní proces a také možnost odvolat se k soudům s demokratickou legitimitou. Arbitráž se navzdory obrovským dopadům, které má na veřejnost, odehrává v utajení. Státům v ní hrozí, že budou muset platit velké kompenzace, jejichž náklady neseme na bedrech my – daňoví poplatníci. Odvolání pak není možné. Žaloba cestou ISDS dává investorům nejen možnost zpochybňovat platné zákony. Již samotné oznámení o podání drahé arbitráže vytváří vůči zákonodárcům nepřípustný nátlak.

Počet arbitrážních řízení se v posledních letech dramaticky zvyšuje. Do konce roku 2012 jich proběhlo 568, ačkoliv některé případy nebyly zveřejněny. Z těchto 568 případů vyhrála v 31 % žalující a nárokující strana, ve 26 % došlo k uzavření vyrovnání a ve 43 % pak vyhrál žalovaný stát [1]. Znamená to, že skoro v 60 % případů musel stát něco zaplatit (vyrovnání obvykle rovněž znamená platbu státu). V současnosti například švédský energetický gigant Vattenfall žaluje na základě smlouvy o energetické chartě německou vládu, protože Německo odstoupilo od jaderné energie, a žádá po ní odškodné ve výši 3,7 miliard Euro. Domácí společnosti jako je např. RWE (německá firma v oblasti služeb) to učinit nemohou. Tyto arbitráže mají své pevné místo ve světě finančních spekulací: Specializované společnosti financují na své náklady arbitrážní řízení a na oplátku pak dostávají určitý podíl z přidělených kompenzací nebo z částky stanovené v rámci vyrovnání.

[1] http://unctad.org/en/PublicationsLibrar … 3d3_en.pdf

Co má TTIP společného s chlorovanými kuřaty, geneticky modifikovaným jídlem a hormony v masu?

Cílem ujednání je „sladit“ normy pro výrobu a služby v EU a v USA, protože v očích velkého byznysu představují „netarifní bariéry vzájemného obchodu“ a mají být odstraněny. V oblasti zemědělství a chemického průmyslu se však tyto normy pohybují na velmi rozdílných úrovních. Ve Spojených státech je například dovoleno používat při dezinfekci kuřat chlóru, aplikovat hormony v chovu hovězího a zpracovávat do potravin geneticky modifikované suroviny. V budoucnu by šlo samozřejmě o terno, kdyby americké zemědělské společnosti mohly prodávat tyto výrobky také na evropských trzích.

Z tohoto důvodu argumentují pro snížení evropských norem. Naše normy ale vznikly na ochranu spotřebitelů, životního prostředí nebo zvířat a nesmí být sníženy kvůli obchodní smlouvě! Naopak: Veřejnost se ptá po zvýšení norem v oblasti průmyslových chovů, používání chemikálií a v oblasti energetiky. TTIP a CETA tento vývoj ohrožují, protože zavedení nových pravidel by v jejich rámci vytvořilo riziko žaloby za poškození zájmů soukromých společností.

Zdroj: https://stop-ttip.org/what-is-the-problem-ttip-ceta/faqs/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Intenzivní protesty proti plánům české vlády zvýšit věk odchodu do důchodu

25 dubna, 2023

Stažení cel EU na ukrajinské obilí selhalo, protože východoevropské země vystoupily do opozice

24 dubna, 2023

Boje v Chartúmu ohrožují poslední pokus o příměří

22 dubna, 2023

Po přijetí penzijní reformy vyšli francouzští pracující opět do ulic

18 dubna, 2023

Stávka bezpečnostních pracovníků letišť v Německu

17 dubna, 2023

Archivy

  • Duben 2023
  • Březen 2023
  • Únor 2023
  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Německo Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.