• Úvodní stránka
  • Kdo jsme
  • Články
  • Právní poradna
    • Občanské právo
    • Pracovní právo
    • Správní právo
    • Právní rady pro aktivisty
    • Novinky a články
    • Zákony a příručky
  • Publikace
  • Odkazy
  • Kontakty
  • Kemp
facebook

13
Zář
2022

Je čas zničit trhy s elektřinou

Štítky: Ekonomika, Evropa, Sociální otázky
Autor: Janis Varoufakis
komentář : vypnuto

Energetický sektor Evropské unie je dobrým příkladem toho, co tržní fundamentalismus udělal s elektrickými sítěmi po celém světě. S koncem levného zemního plynu platí maloobchodní spotřebitelé a podniky cenu za to, že jejich vlády přijaly chatrnou ekonomickou teorii.

ATÉNY – Lopatky větrných turbín na pohoří naproti mému oknu se dnes otáčejí obzvlášť rychle. Bouře ze včerejší noci utichla, ale silné větry pokračují a přispívají do elektrické sítě dalšími kilowatty s přesně nulovými dodatečnými náklady (nebo marginálními náklady, řečeno jazykem ekonomů). Ale lidé, kteří se snaží vyjít s penězi během strašlivé krize životních nákladů, musí za tyto kilowatty platit, jako by je vyráběl nejdražší zkapalněný zemní plyn přepravovaný k řeckým břehům z Texasu. Tato absurdita, která panuje nejen v Řecku a Evropě, musí skončit.

Absurdita pramení z klamu, že státy dokážou simulovat konkurenční, a tedy efektivní trh s elektřinou. Protože do našich domovů nebo podniků vstupuje pouze jeden elektrický kabel, ponechání záležitostí trhu by vedlo k dokonalému monopolu – výsledku, který nikdo nechce. Vlády se však rozhodly, že mohou simulovat konkurenční trh, aby nahradily veřejné služby, které se dříve k výrobě a distribuci energie využívaly. Ukázalo se, že nemohou.

Energetický sektor Evropské unie je dobrým příkladem toho, co tržní fundamentalismus udělal s elektrickými sítěmi po celém světě. EU zavázala své členské státy k oddělení elektrické sítě od elektráren a k privatizaci elektráren za účelem vytvoření nových firem, které by si navzájem konkurovaly v poskytování elektřiny nové společnosti vlastnící síť. Tato společnost by na oplátku pronajímala své kabely dalšímu zástupu společností, které by nakupovaly z velkoobchodu s elektřinou a soutěžily mezi sebou o maloobchodní prodej domácnostem a firmám. Konkurence mezi výrobci by minimalizovala velkoobchodní cenu, zatímco konkurence mezi maloobchodníky by zajistila, že koneční spotřebitelé budou mít prospěch z nízkých cen a vysoce kvalitních služeb. Bohužel, nic z toho nemohlo fungovat ani teoreticky, natož v praxi.

Simulovaný trh čelil protichůdným imperativům: zajistit v každém okamžiku minimální množství elektřiny v síti a nasměrovat investice do zelené energie. Řešení, které navrhli tržní fundamentalisté, bylo dvojí: vytvořit další trh pro povolení k vypouštění skleníkových plynů a zavést zpoplatnění mezních nákladů, což znamenalo, že velkoobchodní cena každého kilowattu by se měla rovnat ceně nejnákladnějšího kilowattu.

Trh s emisními povolenkami měl motivovat výrobce elektřiny k přechodu na méně znečišťující paliva. Na rozdíl od pevné daně by náklady na vypouštění tuny oxidu uhličitého určoval trh. Teoreticky, čím více se průmysl spoléhal na hrozná paliva, jako je hnědé uhlí, tím větší byla poptávka po emisních povolenkách vydaných EU. To by zvýšilo jejich cenu a posílilo by motivaci přejít na zemní plyn a nakonec i na obnovitelné zdroje.

Stanovení mezních nákladů mělo zajistit minimální úroveň dodávek elektřiny tím, že by zamezilo nízkonákladovým výrobcům vytlačit energetické společnosti s vyššími náklady. Ceny by nízkonákladovým výrobcům poskytly dostatek zisků, což by byl důvod k investicím do levnějších, méně znečišťujících zdrojů energie.

Chcete-li vidět, jak regulační orgány přemýšlely, představte si vodní a hnědouhelnou elektrárnu. Fixní náklady na výstavbu hydroelektrárny jsou vysoké, ale mezní náklady jsou nulové: jakmile voda otočí svou turbínu, další kilowatt, který stanice vyrobí, nestojí nic. Naproti tomu hnědouhelná elektrárna je mnohem levnější na výstavbu, ale mezní náklady jsou pozitivní, což odráží fixní množství drahého hnědého uhlí na vyrobený kilowatt.                                                                                                          

Stanovením ceny každého kilowattu vyrobeného hydroelektricky tak, aby nebyla nižší než mezní náklady na výrobu kilowattu pomocí hnědého uhlí, chtěla EU odměnit hydroelektrárnu tučným ziskem, který, jak doufaly regulační orgány, bude investován do dodatečné obnovitelné energie. Mezitím by hnědouhelná elektrárna neměla téměř žádné zisky (protože cena by téměř pokryla její marginální náklady) a zároveň by ji rostly účty za povolenky, které by potřebovala koupit, aby znečišťovala.

Ale realita byla méně shovívavá než teorie. Jak pandemie způsobila zmatek v globálních dodavatelských řetězcích, cena zemního plynu vzrostla, než se ztrojnásobila poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Najednou nejznečišťující palivo (hnědé uhlí) nebylo nejdražší, což motivovalo k dlouhodobějším investicím do fosilních paliv a infrastruktury pro LNG. Stanovení mezních nákladů pomohlo energetickým společnostem získat obrovskou rentu od pobouřených maloobchodních spotřebitelů, kteří si uvědomili, že platí mnohem více, než jsou průměrné náklady na elektřinu. Není divu, že veřejnost, která neviděla žádné výhody – pro ni ani pro životní prostředí – z lopatek rotujících nad jejich hlavami a kazících jejich scenérii, se obrátila proti větrným turbínám.

Růst cen zemního plynu odhalil endemická selhání, ke kterým dochází, když je simulovaný trh naroubován na přirozený monopol. Viděli jsme všechno: Jak snadno se mohli výrobci dohodnout na stanovení velkoobchodních cen. Jak jejich obscénní zisky, zejména z obnovitelných zdrojů, obrátily občany proti zelenému údělu. Jak režim simulovaného trhu bránil společnému zadávání veřejných zakázek, které by snížilo náklady na energii v chudších zemích. Jak se maloobchodní trh s elektřinou stal kasinem se společnostmi spekulujícími na budoucí ceny elektřiny, profitujícími v dobrých časech a požadujícími státní záchranu, když se situace zhoršila.

Je čas ukončit simulované trhy s elektřinou. Místo toho potřebujeme veřejné energetické sítě, v nichž ceny elektřiny představují průměrné náklady plus malou přirážku. Potřebujeme uhlíkovou daň, z jejíž výnosů musí být kompenzováni chudší občané. Potřebujeme rozsáhlou investici podobnou projektu Manhattan do zelených technologií budoucnosti (jako je zelený vodík a velké plovoucí větrné elektrárny na moři). A konečně potřebujeme místní sítě existujících obnovitelných zdrojů (sluneční, větrné a baterie) vlastněné obcemi, které promění komunity ve vlastníky, manažery a příjemce energie, kterou potřebují.

(Autor je bývalým řeckým ministrem financí, předákem strany MeRA25 a profesorem ekonomie na Aténské univerzitě.)

Převzato z: https://www.project-syndicate.org/

Profilový obrázek
O autorovi

Komentáře

comments

Social Share

  • google-share

Právní poradna

Zápis závazku prodat v budoucnu nemovitost do katastru

28 září, 2021

Minusové hodiny - nepravidelně rozvrhovaná pracovní doba

27 září, 2021

Má zaměstnavatel nárok na náhradu při vracení pracovní pomůcky?

15 srpna, 2021

Odkazy

Nadcházející akce

  • Momentálně nejsou naplánované žádné akce
AEC v1.0.4

Kalendář akcí

AEC v1.0.4

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Česká politika čína Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levá perspektiva Levice Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Školství Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Ženy a gender

Video

Levá Perspektiva o.s.

Občanské sdružení na obranu sociálně vyloučených, upozaděných a
diskriminovaných lidí včetně prevence sociální exkluze. Provozujeme
levicový, informačně-publicistický web a internetovou právní poradnu.
Aktivně vystupujeme proti fašismu, rasismu, homofobii a všem formám
diskriminace.

Aktuální články

Co je „dělnická aristokracie“ – existovala v minulosti a existuje dnes?

23 ledna, 2023

Pokračující protesty požadují rezignaci peruánské prezidentky

22 ledna, 2023

Solidaritu s protiválečnými aktivisty z Ruska!

19 ledna, 2023

Rozbroje v královské rodině a pohled na monarchii

18 ledna, 2023

Proč i v bohaté společnosti zůstává chudoba

17 ledna, 2023

Archivy

  • Leden 2023
  • Listopad 2022
  • Říjen 2022
  • Září 2022
  • Srpen 2022
  • Červenec 2022
  • Červen 2022
  • Květen 2022
  • Duben 2022
  • Březen 2022
  • Únor 2022
  • Leden 2022
  • Prosinec 2021
  • Listopad 2021
  • Říjen 2021
  • Září 2021
  • Srpen 2021
  • Červenec 2021
  • Červen 2021
  • Květen 2021
  • Duben 2021
  • Březen 2021
  • Únor 2021
  • Leden 2021
  • Prosinec 2020
  • Listopad 2020
  • Říjen 2020
  • Září 2020
  • Srpen 2020
  • Červenec 2020
  • Červen 2020
  • Květen 2020
  • Duben 2020
  • Březen 2020
  • Únor 2020
  • Leden 2020
  • Prosinec 2019
  • Listopad 2019
  • Říjen 2019
  • Září 2019
  • Srpen 2019
  • Červenec 2019
  • Červen 2019
  • Květen 2019
  • Duben 2019
  • Březen 2019
  • Únor 2019
  • Leden 2019
  • Prosinec 2018
  • Listopad 2018
  • Říjen 2018
  • Září 2018
  • Srpen 2018
  • Červenec 2018
  • Červen 2018
  • Květen 2018
  • Duben 2018
  • Březen 2018
  • Únor 2018
  • Leden 2018
  • Prosinec 2017
  • Listopad 2017
  • Říjen 2017
  • Září 2017
  • Srpen 2017
  • Červenec 2017
  • Červen 2017
  • Květen 2017
  • Duben 2017
  • Březen 2017
  • Únor 2017
  • Leden 2017
  • Prosinec 2016
  • Listopad 2016
  • Říjen 2016
  • Září 2016
  • Srpen 2016
  • Červenec 2016
  • Červen 2016
  • Květen 2016
  • Duben 2016
  • Březen 2016
  • Únor 2016
  • Leden 2016
  • Prosinec 2015
  • Listopad 2015
  • Září 2015
  • Srpen 2015
  • Červenec 2015
  • Červen 2015
  • Květen 2015
  • Duben 2015
  • Březen 2015
  • Únor 2015
  • Leden 2015
  • Prosinec 2014
  • Listopad 2014
  • Říjen 2014
  • Září 2014
  • Srpen 2014
  • Červenec 2014
  • Červen 2014
  • Květen 2014
  • Duben 2014
  • Březen 2014
  • Únor 2014
  • Leden 2014
  • Prosinec 2013
  • Listopad 2013
  • Říjen 2013
  • Září 2013
  • Srpen 2013
  • Červenec 2013
  • Červen 2013
  • Květen 2013
  • Duben 2013
  • Březen 2013
  • Leden 2013
  • Prosinec 2012
  • Listopad 2012
  • Říjen 2012
  • Září 2012
  • Srpen 2012
  • Červenec 2012
  • Červen 2012
  • Květen 2012
  • Duben 2012
  • Březen 2012
  • Únor 2012
  • Únor 2010
  • Leden 2010
  • Prosinec 2009
  • Listopad 2009

Štítky

Afrika Akce Amerika Antifašizmus Antikapitalismus Antirasizmus Armáda Asie Blízký východ Bydlení Ekologie Ekonomika Evropa Evropská unie Filosofie Historie imperialismus Kultura Latinská Amerika Levice Levá perspektiva Liberec Média Odbory a pracoviště Palestina Politika Potraviny Praha Protivládní hnutí Rozhovor Rusko Socialismus Sociální otázky Společnost Spravedlnost Svět Ukrajina válka Vězeňství Z domova Zdravotnictví Česká politika čína Školství Ženy a gender
© 2013 Levá perspektiva, o.s. Všechna práva vyhrazena.